|
<<
Srpen
>>
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | | | 1 |
2 |
| 3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
| 10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
| 17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
| 24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
| 31 |
| | | | | |
|
Stránku si právě čte 15 lidí.
|
|
Komentáře ke článku: Emanuel Lešetický z Lešehradu (ze dne 13.11.2007, autor článku: Harr)
************** * **************
Emanuel Lešetický z Lešehradu
(15.11.1877 Praha - 30.05.1955 Praha) Dne 15.listopadu tomu bude 130 let, co se narodil Emanuel Lešetický z Lešehradu, vlastním jménem Josef Maria Emanuel Lešetický, český spisovatel a literární kritik, překladatel, sběratel dokumentů i jejich archivář, a propagátor zednářského hnutí u nás.
V Netolicích žila již od počátku 19. stol. rodina Lešetických. Jan Lešetický, koželuh, s manželkou a jejich dvanáct dětí, mezi nimi český básník ovlivněný Erbenem a Čelakovským, později pedagog a významný vlastenecký pracovník Písecka, Vojtěch Lešetický a jeho mladší bratr Josef, povýšen do šlechtického stavu. Jeho synem byl básník a překladatel Emanuel, který užíval po svém otci, majorovi pěšího pluku č. 35, šlechtický titul s přídomkem "z Lešehradu".|  Mládí prožil Emanuel ve starobylém pražském domě v Thunovské ulici, jehož majitel v 17. století údajně zavraždil svoji milenku. Tajuplná atmosféra budovy na mladého začínajícího literáta silně zapůsobila a ovlivnila i některé jeho pozdější prózy. Řada z nich by ostatně našla svoje čtenáře i dnes, např. Démon a jiné povídky, Schodiště přeludů, Tajemný dům, Matilda Erhartová, Strážci majáku a mnoho dalších. Vedle toho proslul Emanuel Lešetický rovněž jako nadaný překladatel francouzských "prokletých" básníků, Baudelaira, Verlaina, Mallarmého a dalších, do češtiny. Vedle toho redigoval 12 svazků Ottova slovníku naučného nové doby v letech 1931-1943. Ukázka: První sloku Baudelairovy básně Krása překládá takto: Jsem krásná, smrtelní vy! kamenný jak sen, můj prs, kde každý se byl zranil podle řady, je stvořen, básník by se láskou nadchl tady odvěkou, němou tak, jak hmota bývá jen.
Protože byl přednostou archivu Zemské banky v Praze, založil r. 1926 první československý literárně historický archiv, tzv. Lešehradeum. Šlo o unikátní sbírku svého druhu. Od r. 1910 začal shromažďovat památky na velké osobnosti jednak své současnosti, a pak i historie. Ve své činnosti pokračoval téměř až do své smrti, takřka 42 let. Celá sbírka obsahuje přes 35 tisíc položek a obsahuje vedle obrazů, grafik, fotografií, knih a písemností také osobní předměty a další archiválie. Jsou upomínkou na naše i světové spisovatele, malíře, výtvarníky, herce, hudebníky či vědce. Vedle mnoha našich, jsou tu zastoupeny i takové zahraniční osobnosti jako byli např. Byron, Flaubert, Garibaldi, Goethe, Ibsen, Marx, Rolland,Shaw Tolstoj,Whistler. Celá jeho sbírka se naštěstí uchovala jako celek a sám autor ji zpřístupnil ve své vile na Smíchově. Posléze ji věnoval Národnímu muzeu. Komunistický režim, pochopitelně už ze své podstaty, nemohl být a nebyl tomuto muzeu nakloněn, proto vyrval sbírky z příjemného prostředí smíchovské vily a včlenil je do centrální mamutí neosobní byrokratické instituce - Památníku národního písemnictví. Zde však nemají žádné uplatnění, celá řada exponátů byla zničena, rozkradena, v nejlepším případě zařazena do různých expozic. Lešehradeum však bylo pečlivě budovaný celek a jako takové by mělo být zachováno i do budoucnosti. (Obsah tohoto celku je uveden pod článkem.) Důvodem tohoto vytržení památek, z možné pozornosti zájemců bylo, že Emanuel z Lešehradu byl ke všemu svobodným zednářem, martinistou, historikem českého klasického rosenkruciánství a esoterních společností. Přispíval do časopisu Svobodný zednář a redigoval třetí ročník Okultní a spiritualistické revue. Do české historiografie přispěl i díly Hledači mystických pramenů (1922) a Stručné dějiny svobodného zednářství (1937). Jeden z dobových kritiků o něm zaznamenal, že jeho verše mívají jednoduché motivy, prohřáté teplem životního štěstí a že všude zhusta prozařuje básníkovo studium věd okultních. Tím naznačil, nakolik se na přelomu století překrývaly hermetické umělecké kruhy v souvislosti s tím, jak se dekadentní nálady uměleckých kruhů vlévaly do intelektuálních vrstev společnosti, kde nalézaly svoji odezvu právě v rozvoji hermetismu. Dnes nic z toho nepovažujeme za nedovolené, a tak odkaz Emanuela Lešetického z Lešehradu na své zhodnocení stále čeká. Quo usque tandem - jak dlouho ještě?
Použité materiály: LN/ 2006-05-22 www.bibliograf.cz/autori/lesehrad.htm www.lesehradeum.cz/whois.htm www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz ===================================== Upozornění redakce Postřehu: 20.4.2010 došlo ke zjištění, že tento článek je téměř identickou kopií práce PhDr. Libora Vykoupila, PhD. z Historického ústavu FF MU v Brně a ČRo Brno. Originální text naleznete na stránkách Českého rozhlasu: http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/171191 Vzhledem k tomu, že uvedené zdroje již nejsou funkční, nemohli jsme ověřit, zda došlo ke kopii již z druhé ruky. Tak či tak se omlouváme původnímu autorovi, že bylo jeho dílo neoprávněně přisvojeno. * poznámku vložil Richard Vacula ===================================== LEŠEHRADEUMsbírka literárních a historických dokumentů - 1898 - 1952 Sbírka autografů význačných osobností v rozsahu 250 kartónů, 1258 - 1952. - Doklady, korespondence a rukopisy v tematických celcích - divadlo, hudba, výtvarné umění, čeští spisovatelé, cizina, tajné společnosti, historica, spolky (E. ďAmicis, G. Apollinaire, H. de Balzac, H. Barbusse, L. van Beethoven, P. Bezruč, F. Bílek, B. Björnson, F. Brixi, M. Brod, V. Bulgakov, G. G. Byron, J. B. Corot, M. Cvetajevová, K. Čapek, Ch. Darwin, C. Debussy, E. Delacroix, J. Deml, G. Duhamel, A. Dumas, J. Durych, A. Dvořák, V. Dyk, K. J. Erben, G. Flaubert, P. Fort, A. V. Frič, J. Fučík, T. Gautier, F. Gellner, A. Gide, J. W. Goethe, E. a J. Goncourtové, F. Halas, K. Hamsun, G. Hauptmann, K. Havlíček Borovský, H. Hesse, H. von Hofmannsthal, J. Hora, V. Hugo, A. von Humboldt, K.-J. Huysmans, F.-R. de Chateaubriand, H. Ibsen, F. Jammes, L. Janáček, J. Jungmann, J. Karásek ze Lvovic, J. Kollár, O. Kubín-Coubine, F. Liszt, M. Maeterlinck, G. Mahler, J. S. Machar, S. Mallarmé, T. Mann, T. G. Masaryk, K. May, D. S. Merežkovskij, P. Merimée, A. Mickiewicz, K. Michaelisová, A. Mombert, J. Moréas, A. de Musset, B. Němcová, J. Neruda, S. K. Neumann, V. Nezval, U. Nobile, F. Palacký, J. Péladan, M. Proust, S. Przybyszewski, O. Redon, H. Regnier, A. Remizov, R. M. Rilke, R. Rolland, D. G. Rossetti, J. Ruskin, Ch.-A. Sainte-Beuve, G. Sandová, J. Seifert, G. B. Shaw, A. Schnitzler, H. Sienkiewicz, B. Smetana, P. Soupault, A. Sova, J. Strauss, A. Strindberg, P. J. Šafařík, F. X. Šalda, L. Šaloun, F. Šrámek, L. Štúr, J. Štyrský, K. Teige, A. Thiers, J. L. Tieck, L. N. Tolstoj, K. Toman, I. S. Turgeněv, J. K. Tyl, T. Tzara, B. Václavek, P. Valéry, V. Vančura, G. Verdi, A. de Vigny, V. de ľ Isle-Adam, J. Voskovec, J. Vrchlický, R. Wagner, F. Werfel, J. Whistler, J. Wolker).
- Fragmenty vlastních archivů (K. Czörnig, E. Hauner, S. Klíma, J. Kuchař, A. a E. Řehákovy, J. Seifert, F. Sekanina).
- Fragment spolkového archivu Máje.
- Fotografie.
- Výstřižky.
|
Zobrazit článek Emanuel Lešetický z Lešehradu
|
|