Nikdy jsem neviděla osamělou postavičku u splavu. Proč? Málo si všímám ztracených lidí.
Hořela
u blankytně rudé peřeje
strach přilepený na patře
pokojně vyléval
navlhlou duši do vln.
. . .
- beze svědků jejího života -
. . .
Shořela
bez promnutí horních řas
s výkřikem ticha za nehty
v mělčině šeření
v hromádce leklých ryb.