V šedesátých letech minulého století vznikal v ČKD a větší částí v
Turčianských strojírnách v Martině projekt lokomotivní řady T 465.0 a
řada T 436.1. V první případě šlo o lokomotivu pro středně těžkou
traťovou službu, v tom druhém případě šlo o lokomotivu pro traťovou
nákladní vozbu, posun a vlečkový provoz. V té době znamenala
lokomotiva T 465.001 vrchol lokomotivní konstrukce a závod v Martině jí
nabídl ČSD, která však tuto nabídku odmítla.
Jednalo se o lokomotivu s hydromechanickou převodovkou a ČSD se po ukončení výroby lokomotiv řad T444 hodlaly jednoznačně orientovat na elektrický přenos výkonu, a tak jediný prototyp T465.001 nebyl v provozu u ČSD ani zkoušen. Lokomotiva byla navržena jako kapotová se dvěma představky a kabinou poblíž zadního konce rámu. Pro lokomotivu byl použit přepracovaný a prodloužený hlavní rám z řad T 444 resp. T 436.15, podobně také kabina strojvedoucího. Pod delší kapotou lokomotivy byl instalován licenční naftový motor PIELSTICK dvanáctiválcového provedení 12 PA 4 - 185 o výkonu téměř 900 kW. Přenos výkonu obstarávala hydromechanická převodovka SRM L III HM 21 r. Skříň lokomotivy byla zavěšena na podvozcích pomocí čtyř závěsek, po dvou na každém podvozku. Většina ostatních konstrukčních celků řady T465.0 je téměř shodná s pozdější řadou T466.0.
