Přenos tažných a brzdových sil zajišťují svislé čepy. Rám je na podvozku uložen prostřednictvím dvou kluznic s kulovým uložením. Mezi podvozky je zavěšena vodní nádrž s akumulátorovou baterií a dva hlavní vzduchojemy. Kabina má dva diagonálně umístěné ovládací pulty a čelní dveře na ochozy. V přední delší kapotě je uložen licenčně vyráběný motor Pielstick 12 PA 4 185 přímo spojený pomocí spojky Geislinger s trakčním dynamem TD 805. Motor byl však na rozdíl od licence upravován např. odlehčené hliníkové písty místo původních litinových a to se projevovalo v provozu velkou poruchovostí, neboť vzhledem k tomu, že to byl komůrkový motor tak docházelo k propalování těchto hliníkových pístů. Z přední strany motoru je poháněn kompresor 3 DSK 100. Před motorem je chladicí blok s dvojici ventilátorů o průměru 710 mm, které jsou poháněny hydrostaty. Ze zadní strany generátoru jsou přes kardan a podpěrné ložisko s řemenicí poháněny pomocné stroje uložené pod kabinou. V zadní kapotě je uložen rozvaděč a parní generátor PG 500. Prvních 26 strojů mělo EDB, která však byla v provozu poměrně záhy demontována.

Prototyp T 466.0 byl vyroben v roce 1971, 25 kusů ověřovací série v letech 1972 - 1975. Sériové stroje se dodávaly od roku 1975 až do roku 1979. S ohledem na nespolehlivý a provozně drahý motor Pielstick jsou dnes prakticky staženy z pravidelného provozu, u ČD byly hromadně rekonstruovány na řadu 714.

Lokomotiva měla výkon 926 kW, nejvyšší konstrukční rychlost 90 km/h, hmotnost ve službě 64 t a délku přes nárazníky 14 180 mm.