.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Září  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30    

 .: Online
Stránku si právě čtou 3 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

 

Komentáře
ke článku: Zvířata ve školce - (1) - Jak to všechno začalo
(ze dne 05.02.2010, autor článku: Histes)

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 
Čarodějnice létá na: 
(Ochrana proti spamu
doplňte slovo do pole)
 


zbývá znaků:   zapsáno znaků:

    

V rámci komentářů nelze používat HTML tagy.

Pro vložení tučného textu, hyperlinku nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domeny.cz[/odkaz], [email]jmeno@domena.cz[/email]

S vložením komentáře souhlasíte s našimi podmínkami

************** * **************

Zvířata ve školce - (1) - Jak to všechno začalo

Kateřina Krejčí v ČT přijímá náměty a scénáře týkající se tvorby pro děti a mládež. Protože všude možně teskní, že je málo těch, kteří by právě pro děti psali, rozhodl jsem se zkusit si, zatím nanečisto, jestli bych byl vůbec schopný sepsat třeba desetidílný večerníček. Poprvé mám najednou po kupě spoustu postav. A zjišťuju, že tvůrci takových románů snad musí mít schizofrenii, aby něco takového dali dohromady. Když nic, tak alespoň zjistím, že mi tenhle žánr nepřísluší. (Jen toho uvažování, co se ještě pro děti hodí a co už ne...) NEBOJTE SE ŘÍCT, ŽE JE TO ÚPLNÁ BLBOST.



Za devatero horami, řekami a uprostřed kruhového objezdu v blízkosti tří supermarketů zůstala stát stará dobrá mateřská školka. Ale protože se dětí rodilo míň a míň, hrozilo, že ji úplně zavřou.

„Tak co s tím uděláme,“ škrábal si starosta plnovous, „Zavřít to nemůžu, jen za reklamu na čerstvou šunku jsme postavili novou radnici. A když se školka opustí, zhasnou se i světla a ta šunka nepůjde brzy ráno vidět! Je Vás málo, děti. Málo jste prosily maminky o další ségru nebo bráchu, tak teď koukejte honem něco vymyslet.“

Anička se hlásí.

„A proč chybějící děti nenahradí zvířátka?“
Ostatní děti v sále nadšeně přitakávají. 

„Nó, pan inspektor je slepý jak patrona, ten nic neuvidí. A ekologům se to bude líbit. Jsem tedy pro,“ řekl pan starosta.

„Ale moment! Zase tak rychle by to nešlo,“ ozval se hygienik. (nepřirozeně vypadající postava ověšená saponáty a záchodovou štětkou)
„Nemá náhodou nějaké dítě alergii na nějaké zvířátko?“
„A děti, nebojíte se například některého zvířátka? Takový šok Vás může ovlivnit na celý život,“ připomněl se školník s rekvalifikačním kursem Psychologie.

„Já nemám ráda kapra,“ odvětila rázně Baruška, „protože po něm zvracím a zdržuje mě každý rok od rozbalování dárků.“

„Ale já po kaprovi už nic jiného nedostanu. Kapra si prostě vážíme. Pod tři kila nebrat, jak říká moje máma. Nejlepší je na talíři ještě s očima, mám k nim zkrátka blízko, abychom si rozuměli,“ pravil Šimon.

„Konec diskuze, pronesu své rozhodnutí,“ povstal starosta.
„Nebudou ani kapři, ani opice. Protože nežijeme ani na stromech, ani pod vodou. A ptáci by taky uletěli a bylo by po ptákách. Suchozemce, děti, nelétající suchozemce si vyberte. Je Vás šest, tak si vyberte každý jedno zvířátko. Nakreslete ho na papírek a ten dejte za okno. Než se probudíte, zvířátka už na vás budou čekat. “

Děti odešly i s rodiči domů. Každé nadšeně přemýšlelo, jaké zvíře do školky přivede.

Některé začaly něžně, jiné přímo zuřivě kreslit svého budoucího kamaráda. Pak daly obrázky za okno a šly nedočkavě spát.

>> druhý den >>

U Šimona

„Proboha, to sis nemohl přát něco menšího? Proč zrovna mamut?“ Táže se tatínek.
„Když já chtěl buvola. Ale kly to má taky!“
„Já vždycky říkal, že na kreslení asi nikdy nebudeš. Ještě že to monstrum bude bydlet ve školce. Žádného mamuta jsme neadoptovali, rozumíš? Ne že si ho zase přivedeš domů.“

Ve školce

„Děti, teď si vzájemně představíme své nové kamarády, a začne třeba Natálka,“ začala paní učitelka.
„Já mám chodící jitrnici.“
„A není už prošlá?“ Ptá se Šimon.
„Jasně že je. Do školky je to dobrých 20 minut.“
„Já jen, že jitrničky mám rád, pokud se do křupava propečou na jemném olivovém oleji se špetkou cibulky. Ale prošlé nesmí být ani 5 minut.“
„Tak si nech zajít chuť.“
„A co máš ty, Matěji?“
„Žirafu.“
„A já slepici středního doletu!“ Neudržel se Lojza.
„No a co. Já mám mamuta,“ opáčil se Šimon
„Podle mě je můj jelen modernější zvíře než tvůj mamut,“ ozvala se Anička.
„A co schováváš ty, Baruško?“
„Je to malý králík. A jmenuje se Králík.“

„Představit jsme se představili, tak máte volno, můžete si hrát.“
„Ale paní učitelko, doufal jsem, že bude se zvířátky legrace, jenže koukejte, jak všechny divně čučí,“ ozval se Šimon.

„I to víš, jsou v kolektivu nové, musí se nejdřív rozkoukat. Zítra s nimi bude jistě zábava taková, že je ani neuhlídáme.“

Učitelka odchází dovnitř. Děti si i nadále hrají venku. Kolem se stále točí spousta aut a náklaďáků. - Se ztrátou dohledu dospělé osoby ovšem zvířátka nevídaně ožívají. Mamut se neudrží a běží sežrat šunku na billboardu. Děti se smějí.

Matěj: „Mamute, to je jen reklama, kde tu šunku mají. Tohle se přece nejí.“
Mamut: „Ale já mám hlad, že bych sežral všechno, co mi přijde do cesty.“
Matěj: „Ty mluvíš?“
Jitrnice: „Nejsme tak hloupí, jak vypadáme. Ale před dospělými si na hloupé hrajeme. Aby nevymýšleli hlouposti a neposlali nás do cirkusu.“
Jelen: „Tak kde je opravdové jídlo, děti?“
Baruška: „V tom oranžovém supermarketu mají i dětský koutek. Ten je nejlepší.“
Králík: „A mrkvičku mají?“
Šimon: „Mají téměř všechno v jakémkoli stavu.“
Žirafa: „Nevím, jak vy lidi, ale já mám tak neuvěřitelný hlad, že bych sežrala i jitrnici s nohama. Večer bychom se měli poohlédnout po nějaké stravě.“



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

şehirler arası nakliyat şehirler arasi nakliyat ücretleri

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz