|
Komentář ze dne: 25.09.2006 10:25:00
Autor: Vojta Barta (bikemanbartik@seznam.cz)
Titulek:
Celkově bych řekl, že je ta báseň na 2,5, ale kdybych měl hodnotit jednotluivé obraty, či myšlenky, jsou excelentí. Lze říci, že není opravidlem, že máte-li perfektní kamínky, musíte vždy poskládat dokonalou mozaiku.
Negativa: jak jsem již psal, nesedí mi ta návaznost asociací, druhá sloka mi příjde trochu odbytá a obrat loupeš se od šatstva mi příjde násilný.
Pozitiva: obrat "řežu stupnici a sna i sny" mě teda dostal, je to perfektně vyjádřeno, nevím, jak si to myslel ty, ale mě to vyznívá, jako ta věčná čára mezi hranicemi, které si klademe, a sny, které sníme. Štastní ti, co ji dokáži alespoň někdy překročit. Dva verše tvořící třetí "sloku" přidávají velmi terfně na gradaci a připravují atmosféru pro následující sloku o "hudbě ticha" (překrásný obrat). V další sloce mi vadí neodentrovaný první řádek, který se mi vlastně anio zrovna nelíbí, zkrátil bych ho... Padesát procent našich dlaní... Napadá mne, proč zrovna padesát? Proč ne 80 či 100? Rovnováha? Rovnováha mezi nadějí a beznadějí, štěstím a smutkem? Poslední sloka je příjemné mnelancholické zakončení celé básně... Je zajímavé, jak by se konec změnil, kdby si slovo "zimou" nahradil sloem "zimo".
|
