.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Leden  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  

 .: Online
Stránku si právě čtou 2 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie

 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

 

Komentáře
ke článku: Proč se Linux nikdy nestane majoritou na desktopu
(ze dne 03.12.2006, autor článku: Dominik Janků)

Komentář ze dne: 04.12.2006 10:20:28
Autor: Richard (risik@volny.cz)
Titulek:

Osobně jsem velmi rád, že ten článek rozpoutal takovou diskuzi. Myslím si ale, že nikdo nechtěl dát najevo to, že kdo by nepoužíval Linux, tak je blbec. Nikde jsem to tam nenašel. A že se v naší státní správě vyhazují miiardy za věci, které by se daly pořídit levněji či zadramo je stará známá věc. A vzhledem ke steskům. "Nemám pod Linux software" To je taky dost liché. Jednak je v současné době opravdu hodně kvalitního softwaru, troufnu si říct, že ze všech oblastí. Většinu ho dostáváte zdarma, jen za to platíte tím, že se musíte učit a zvykat si. NA trošku jinou obsluhu, chování... atd. A hlavně, čím širší bude základna na Linux, tím víc i komerčních firem bude mít snahu pro něj svůj soft psát. Bude poptávka, bude důvod nabízet. Nedivím se dnes firmě jako je Ahed, že své Nero, které pod Linux nabízí je o dvě vývojové řady za tím, co je pod win. Jendak kvalitní palírna pod Linux (K3B) je a v každé distribudi a jednak proč si komplikovat život, když by jich prodalli několik desítek ročně. Stejná situace je i v ovladačích. Originál linux ivladače snad píše pouze firma Nvidia a ATI. Jinak to musí dělat parta nadšenců, velký dík jim všem, že je to ještě nepřestalo bavit a že svou práci, i bez podpory mamutích koncernů, jako je třeba Microsoft odvádí tak kvalitně. A k poznámce - proč vlastně přejít pod Linux, když nehraju hry? No já bych to postavil asi tak. Proč zůstávat pod windows, když mě hry neberou? Nemám důvod platit za to, co si stáhnu zdarma z internetu a udělá mi to minimálně stejnou službu. Když budu chtít, můžu mít neustále (podle firmy, od níž si vyberu distibuci) nový, moderní OS třeba každý půlrok. Když se naučím s ním maličko pracovat, budu vědět, že mohu OS měnit, aniž bych přišel o své oblíbené a sofistikované prostředí, o nainstalované programy, o své dokumety a uživatalská nastavení. TO všechno totiž v Linux jde. Přeinstalujete za novou a modernější verzi a vše zůstane, včetně fotky na pozadí. Donuťte to někdo udělat windows...
 

Reakce na komentář
""

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 
Čarodějnice létá na: 
(Ochrana proti spamu
doplňte slovo do pole)
 


zbývá znaků:   zapsáno znaků:

    

V rámci komentářů nelze používat HTML tagy.

Pro vložení tučného textu, hyperlinku nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domeny.cz[/odkaz], [email]jmeno@domena.cz[/email]

S vložením komentáře souhlasíte s našimi podmínkami

************** * **************

Proč se Linux nikdy nestane majoritou na desktopu
tux_maly.jpegTřeba také proto, že většina z Vás je líná si přečíst tento článek.


Internetem kolují různé názory o rozšíření Linuxu na běžnou pracovní stanici. Neustále jsme zahrnováni zprávami typu: "tento rok Linux prolomí hranice desktopu" atp. Humorné na tom je, že tento typ zpráv se objevuje každým rokem znovu a znovu. Faktem ale zůstává, že podíl Linuxu na workstationech je menšinový. Dle mého názoru tomu tak bude i nadále. Důvodů pro toto tvrzení je několik a já se je pokusím shrnout v tomto článku.

Pro hledání příčin musíme cestovat do minulosti, konkrétně do doby, ve které se uskutečňuje náš první kontakt s počítačem. Ve většině případů se jedná o dětství (správnost tohoto období zde kritizovat nebudu). Již malé dítě si zapamatuje tlačítko Start, ikonky na ploše a panel aplikací coby neoddělitelný prvek každého počítače. Na základní škole ho pak v tomto poznání utvrdí většinou stejně zatvrzelí učitelé výpočetní techniky. Takový to jedinec pak zavrhne Linux z principu. Proč by konec konců neměl. Své oblíbené herní tituly tam nenajde a příkazový řádek spíše nahání hrůzu než chuť poznávat. Ovšem vždy se najde vyjímka, která potvrzuje pravidlo.

Střední školy a gymnásia jsou již v tomto směru o poznání lepší. Ačkoliv se spíše jedná o pár počítačů, než o učebny, přeci jen je zde kontakt s tímto operačním systémem možný. I když studenty přehlížený. Opět zde narážíme na problém člověka, vycvičeného na tlačítko Start. Obecné podvědomí pak identifikuje tento systém jako exotikum, neznámou věc, které je potřeba se vyhnout. Rozkvět, v pojednání škol, pak přichází až na vysoké škole. Zde jsou již lidé s poněkud většími vnímacími horizonty.

V běžném životě tak Linux přílišné sympatie nevzbuzuje. Jednak je to již jmenovanou absencí herních titulů, které, co si budeme povídat, tvoří v 80% hlavní důvod k vlastnění počítače, a jednak absencí známého prostředí. Nevím, co by si počalo dítě či rodič, kdyby jim někdo řekl, že musí připojit /dev/hda1 na /mnt/win. Zkrátka: Linux vyžaduje vědomosti a myšlení, které neodborné společnosti chybí. Nic na tom nezmění ani velké distribuční giganty jako SuSE, RedHat či Mandriva, které své produkty vydávájí jako user frendly. Neboť i tyto, méně vzdělané populaci určené, distribuce běží na Linuxu.

Ve firemním prostředí je nasazení Linuxu různé. Jedná-li se o prestižní a významnou firmu, většinou v ní také naleznete Linux, v opačném případě nejmenovaný os. Rovněž si nedokáži představit účetní, která pracuje v Linuxu dejme tomu s kancelářským balíkem OpenOffice. Když na ní vyskočí dialog pro uložení souboru, ve kterém bude cesta k souboru uvedena, dejme tomu nestandartním způsobem, hrůzou ji stoupnou vlasy na hlavě. Když se pak odhodlá zavolat na hot line, získá, v tom lepším případě, odpověď typu: vložte disketu, připojte disketu a najeďte do adresáře /mnt/floppy. Chudák zmatená účetní rezignuje - nikde není písmeno A:. Ten samý problém by nastal při instalaci nového programu, kde by nebyla sekvence tlačítek další-další-dokončit.

Jako jedinná možná perspektivní prognóza do budoucna se mi proto jeví snaha asimilovat komerční sféru Windows, open source aplikacemi. Dávám velkou naději balíku OpenOffice, Gimpu, Firefoxu a dalšímu softwaru svobodného světa. Pro vývojáře a firmy bude atraktivní Linux pouze tehdy, pokavaď budou moci vytvořit jen jednu aplikaci, která po překladu poběží na obou těchto platformách. Tento problém již například řeší knihovna GTK+, což je knihovan grafických prvků (tlačítka, listy, okna), která je již dostupná i pod Windows a je automaticky dodávána s šířeným programem. Vycvičovací techniku tedy musí zkopírovat i autoři svobodného software.

Pokud bychom chtěli přejít na Linux kompletně, muselo by se něco hnout od shora. Žel v tomto směru mám názory veskrze negativní. Musím konstatovat, že naše státní správa, která by to změnit mohla, je bandou dementních, omezených a ignorantních blbců. Musíme tedy vyměsnat nejprve tyto brzdící články (to se například podařilo v Itálii, kde celé školství migrovalo na Linux) a pak si můžeme pogratulovat k úspěchu. Osoběně bych si nikdy nepřál rozšíření Linuxu na úkor jeho možností. Ono zde platí staré lidové přísloví:"když se kácí les, létají třísky." Mám dojem, že zde by létaly celé klády, proto je věcí každého člověka, aby se svobodně rozhodl, jaký systém chce používat...

 



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2026        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz