.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Září  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30    

 .: Online
Stránku si právě čte 12 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

 

Komentáře
ke článku: Kdo?
(ze dne 20.01.2007, autor článku: Roman Rychlý)

Komentář ze dne: 21.01.2007 11:40:42
Autor: Roman R (@)
Titulek: Re: Re: Re:

Ten příběh není napsaný kvůli tomu, aby se ti líbil (no to je nám ale překvapení, že). Asi jsi odešel od počítače docela naštvanej.... NO TO JE ZÁMĚR!!!!!!!!!!!! A mimo to, výtka: "nelíbilo se mi, že tam ukázal prstem....", to tam kvůli tvým krásným očím mám napsat něco jiného, třeba něco o Arabech.... ? Jestli ti nedošlo, že ta osoba neodpovídala tobě, ale tomu kdo se ptal, že je to popis děje a ne přesvědčování čtenáře, tak mi sem raději žádný komentáře nepiš. Tvá kritika je naprosto bezcenná, je to spíš výlev trucovitého děcka.
 

Reakce na komentář
"Re: Re: Re:"

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 
Čarodějnice létá na: 
(Ochrana proti spamu
doplňte slovo do pole)
 


zbývá znaků:   zapsáno znaků:

    

V rámci komentářů nelze používat HTML tagy.

Pro vložení tučného textu, hyperlinku nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domeny.cz[/odkaz], [email]jmeno@domena.cz[/email]

S vložením komentáře souhlasíte s našimi podmínkami

************** * **************

Kdo?
Povídka tajemného charakteru.


„Dnes je pro mne velký den. Mám se setkat s někým velmi zvláštním. Řekl mi, že zná hodně věcí a taky hodně věcí umí. Však víš, o čem mluvím?!“ Dívka, sedící naproti, za zvrásněnou deskou hospodského stolu, svižně pokývala hlavou: „Vím o čem, dokonce i o kom mluvíš, a dobře ho znám, teda znala jsem.“ „Proč znala?“ zeptal se zvědavě student a hned na to přitiskl k ústům půllitr piva, snad aby podpořil svůj výraz klidu, který ho zrovna dnes stál tolik úsilí. Chvíli bylo ticho, potom dívka jen mírně napřímila hlavu a ruce si nenápadně přeložila přes sebe. Student dobře věděl, co se bude dít, rychle sklopil zrak asi tak, jako by se chtěl podívat na dno půllitru. „Nesmím jí pohlédnout do očí, to prostě teď neudělám!“ Jeho myšlenky přerušil až jemný chlad, který se mu zvolna začal opírat o spánek. Pocit, velmi brzy prostupující až na vnitřní stranu lebky. „Co to proboha zase je?“ prohnalo se studentovi hlavou a hned na to  pronesl frázi, kterou už tolikrát vyvázl z podobné situace: „Dobrá, zaplatíme!“

                    Je pozdní podzimní odpoledne, jen vítr lehce posunuje ořechové listí po špinavé zámkové dlažbě s takovou vytrvalostí, že se jeden z listů opře o hnědou koženou botu a jako by se ji snažil odtlačit, zmítá se a prohýbá, bota se zvedne a list přitlačí k zemi. „Jako v životě.“ Tiše zašeptá na lavičce sedící muž, vyčkávaje na zvláštní okamžik, v myšlenkách brouzdá kdesi podivně daleko. Kde asi? Někde u Boha? Přemýšleje o smrti pere se s listím. Kdo vlastně seděl na té lavičce? Vypadal, jako by se snažil zamaskovat sám sebe. Strach, to je ten pocit, který vzbuzoval, ne strach z něho samého, ale jeho vlastní strach. Je až nemožné jej popsat, tak konvenční, že splýval snad ze samotnou zemí. Tak dokonale bezduchý, že každý kolemjdoucí odvádí jakýkoli pohled, kterým by se o něj měl byť jenom otřít. Vyzařoval z něj hrobový chlad, i když bylo poznat, že byl čistě záměrný.

„Dobrý den, jsem…“ ozvalo se a nad sedící postavou stál onen student, ve své lidské prostotě hledaje mystérium, stál u brány světa. „Dobrý den, rád vás poznávám. Pojďte, zajdeme si někam, kde se nám bude lépe mluvit,“ prohlásil onen sedící muž a odvedl jej do blízké hospody. Po pár schodech se oba ocitli v útulně vyhlížejícím suterénu. „Tak mluvte, co vás zajímá?“ zazněla slova vlídné komunikace směřující ke studentovi. „Ty hloupá nevěřící kryso! Hlupáku! Jen otevři tlamu, ať se ti můžu proplížit až do mozku. Co chceš slyšet?! Chceš slyšet, jak dělám kouzla, jak vládnu magií, blázne, neznáš nic, jsi spáč, hrouda masa, plná pulsu jen!“ proběhlo však myslí jeho hostitele. V tom okamžiku podivný muž jemně trhnul hlavou, jako by procitl ze snu. Zadíval se hluboko do očí studentových, tak niterně, že se jeho zrak dotknul vnitřní strany lebky, na kterou byl zaostřen. Tak samozřejmé gesto, jako vydechnout ve spánku. „Jsi můj člověče, už jsem uvnitř,“ pomyslel si. Nic netušící student, už nemluvil, konečně nekladl všetečné otázky. Na všechny, které by kdy položit mohl, dostal jednu odpověď, jednu za všechny.

Muž v černé bundě, sedící naproti chvějícího se studenta, vložil ruce na dubovou desku stolu. Potřeboval energii, aby pokročil ve své práci. „Jako voda, vejdi do mě, sílo tvé hmoty,“ zaznělo tiše, a pulzující ruce se nyní tak těsně přimknuly ke stolové desce, že každý úder srdce byl cítit až na špičce jazyka. Ty ruce do sebe vtahovaly i poslední zbytky životní síly, která ještě prodlévala v dávno mrtvé hmotě. Potřeboval tu esenci života, aby ji ve svém nitru přetavil na neutrální sílu, kterou vyplachoval, už prázdnou, niternost studentovu.

Student, omámen, viděl jen dva tmavé body v neproniknutelně husté, bílé tmě. Body, na kterých viselo celé jeho bytí, a přitom stejné dva body, které z něj veškeré bytí vysávaly. Nebo ne? V té bílé tmě se daly rozeznat kontury mužova obličeje, jako z porcelánu, trochu podoben andělu, ale jestli takhle vypadají andělé, tak do nebe nechci. Tvář se plynule doplnila pohybující se rukou. Zřetelnou v bělosti, jako ve zvlnění stínu, který obepínal dlaň a plné předloktí. Na špičkách tří prstů vynořujících se nejjasněji z celého obrazu, zaleskly se jasně zlaté plameny. Trojice zlatých bodů se přiblížila ke studentově hlavě a neuvěřitelně lehce pronikla jeho lebkou ve třech bodech tvořících trojúhelník nad kořenem nosu. V ten okamžik se na paži nesoucí veškeré toto dění rozzářily zlaté tepny, přes které protékala nepojmenovatelná energie do nitra studenta, aby jej znovu naplnila.

Nevím, jak dlouho to trvalo, ale nakonec tajemný muž pohybem ruky jakoby otřel zamlžené sklo, opět vrátil studentovi reálné vidění. Věděl, že má ještě chvíli času, než se jeho dílu vrátí také materiální část myšlení a opět se mu podaří zaostřit zrak na skutečné věci. Tu malou chvíli, která mu zbyla, jako pokaždé věnoval jedinému rozhovoru: „Proč to vlastně dělám, ó můj Pane, proč jsi tento úkol přisoudil mně? Máš pravdu, vím, splácím dluh, a jsem neskonale vděčný, že jsi byl tak milosrdný a spasil jsi mne. Můj Pane, vím, že svůj dluh nikdy nesplatím, i přesto ho ochotně budu splácet dál, do chvíle kdy se nade mnou smiluješ a zabiješ mne. Ó můj králi, já nejubožejší z nicotných ti děkuji za tvé milosrdenství.“

„Co to bylo?“ zeptal se po krátké době student. „Už jste zpátky příteli,“ prohlásil muž, potom se na chvíli odmlčel a pokračoval slovy: „Mě se neptejte, co se stalo, ptejte se někde jinde, teprve od něj dostanete odpověď,“ lehce ukázal prstem někam do výše, zvedl se a odešel.

Od té doby ho student už nikdy nespatřil, měl za to, že se od toho dne v jeho životě něco změnilo, ale v podstatě se jeho život změnil celý. Častokrát si kladl otázku, kdo to vlastně byl a nikdy si na ni nedokázal odpovědět. I přesto, kdykoli si odpovědět chtěl, raději svou myšlenku rychle zahnal do hloubi vlastního podvědomí.


 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

şehirler arası nakliyat şehirler arasi nakliyat ücretleri

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz