.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Září  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30    

 .: Online
Stránku si právě čtou 2 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

 

Komentáře
ke článku: Pravdivé příběhy (1)
(ze dne 27.04.2007, autor článku: Mors)

Komentář ze dne: 27.04.2007 14:21:38
Autor: Petr Čermák (mr.cermi@seznam.cz)
Titulek: Re:

Hoja.
Původně tam bylo kým, ale to už bych hodně radil, tak jsem tam hodil čím, což je lepší...
Co se týče toho ustane, tak bylo v posledním odstavci dokonce 2x! Zděsil jsem se, když jsem si to podruhé přečetl a tak jsem se to snažil napravit, až jsem na to druhé "ustane" úplně zapomněl... To slovo je sice trochu staršího rázu, ale já takhle prostě rád píšu a rád tahle slovíčka využívám...
Ano... ten závěr má pár rovin, přičemž jedna z nich dokáže pobavit. Jsem si toho vědom, ale pokud jsi se jenom pousmál tak nějak jinak, tak to svůj účel tak nějak splnilo...:o)
 

Reakce na komentář
"Re:"

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 
Čarodějnice létá na: 
(Ochrana proti spamu
doplňte slovo do pole)
 


zbývá znaků:   zapsáno znaků:

    

V rámci komentářů nelze používat HTML tagy.

Pro vložení tučného textu, hyperlinku nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domeny.cz[/odkaz], [email]jmeno@domena.cz[/email]

S vložením komentáře souhlasíte s našimi podmínkami

************** * **************

Pravdivé příběhy (1)
Na každého jednou dojde... I na vás!


 Tma. Samota. Holá vlhká zeď za zády a tvrdá zem pod zadkem.
 Probudil se nahý. Žamžoural očima, ale neviděl nic, ani ruce které napřáhl před sebe. Tiše se zvednul, málem uklouznul po mokrém povrchu. Cosi ho zaskočilo. Bolest jíž trpěl v poslední době, byla pryč. Bolest stáří...
 Nadějně se protáhnul a s ještě větší nadějí začal prozkoumávat okolí kolem sebe, hledat východ z pokoje. Po chvíli ho pokropila ledová sprcha, když ho nedokázal najít. Vlastně nenašel nic, jenom vlhké stěny, mokrou kluzkou podlahu a nízký strop ze kterého mu na hlavu občas dopadla osamocená kapka vody. Přemohl ho rozhořčený vztek.
 "Haló!" zařval. Nikdo mu neodpověděl, jenom mrtvá ozvěna prázdného pokoje.
 "Cely," pomyslel si. Ta myšlenka mu najednou připadala strašně absurdní. Uchetl se, protože něco takového přece nemohlo být možné. To prostě ne.
 Ale kde to vlastně je? A proč? Taková drzost! Rychle ho popadl nový záchvat zuřivosti.
 "Ihned mě pusťte ven! Říkám! Hned!" znovu zařval a bouchnul pěstí do zdi.
Nic. Jenom další mrtvá ozvěna, která se rychle vytratila.
 Čekal alespoň uklidňující bolest v ruce, ale jako by se té odporné vlhké zdi snad ani nedotknul. Začal do ní zuřivě bušit.
 Ticho.
 Přepadla ho nečekaná zoufalost. Je tu zavřený, mlátí do stěn, ale nic necítí. Je nahý, jak ho pán bůh stvořil mokrý nebo zpocený, ale zima mu není. Jako by nebyl...
 Vztek se hromadil a sílil tím víc, čím víc o tom přemýšlel.
 Zrada! Zradili ho, ti čubčí syni! Prašivá chátra!
 Sednul si do rohu místnosti. Snažil se usnout, nebo se alespoň uvolnit, ale nedokázal to, snad mu to ani nebylo dovoleno. Ale čím?!
 Začal si rvát vlasy - nic. V zoufalství zatínal pěsti a chtěl se kousnout do jazyka - nic!
  Slabost...
 Chtěl brečet, ale nedokázal ze sebe vyrazit ani jedinou slzu. V sevření šílenství vyskočil, žačal pobíhat po pokoji, bušit a kopat do stěn a nadávat do prázdna. Než se vyčerpal, jako by odněkud shora cosi zaslechl, nějaký jiný zvuk nebo hlas.

  Tu rychle ustane ve všem a pozorně se zaposlouchá do prázdnoty kolem něj.
Náhle, jako povodeň, zaplní temnou místnost ďábelský smích. Roznáší beznaděj a plní srdce strachem, svírá plíce do kleští a bodá do ušních bubínků, dusí a plní údy ohněm křeče.
 A až dozní v poslední ozvěně, Josef Stalin sepne ruce před hrudí, skloní hlavu a slabý klesne na kolena.


 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

şehirler arası nakliyat şehirler arasi nakliyat ücretleri

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz