|
<<
Duben
>>
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
| 6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
| 13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
| 20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
| 27 |
28 |
29 |
30 |
| | |
|
Stránku si právě čte 13 lidí.
|
|
Komentáře ke článku: Střepy (ze dne 27.04.2007, autor článku: Manik)
|
Komentář ze dne: 27.04.2007 11:41:17
Autor: Manik (bikemanbartik@seznam.cz)
Titulek: Re
Díky za názory, vidím, že jste se všichni shodli v nadbytečnosti slov v závěru druhé básně. Možná máte i pravdu, ale mělo tím být něco vyjádřeno.
Vezměme v úvahu, že všechny tři slovesa posledního verše jsou v záporu, takže by v podstatě mohla vyjadřovat to stejné, ale není tomu tak.
Jsou to vlastně tři pohledy, které se mezi sebou bijí.
1) nemůžu - životní situace nedovoluje pustit, můžeš si jen vybrat, který střep tě bodne víc.
2) nechci - i kdyby šlo střepy pustit, nejsem si jistý, jetsli bych to udělal. Možná jsou tím posledním, co z obrazu zbylo, co připomíná, že byl.
3) neumím - tak tady je asi těžké pochopit, jak bylo myšleno. Ti co mne znají, možná chápou.
"Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi, ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou." (Mat 5, 39). I když to někdy bolí...
|
Reakce na komentář "Re"
************** * **************
Střepy když z celku zbydou jenom střepy... (dvě miniatury)
Zloděj
Prší,
obrovské bezcitné kapky kradou,
každá z nich něco veme
a když se bráníš
stejně nemůžeš vyhrát...
Nelze se cítit vítězem,
když v ruce držíš už jen střepy...
Rozbité zrcadlo
Střípky naděje a štěstí
řežou mě v dlani,
čím víc je tisknu k srdci,
tím víc to bolí,
a přesto nepovolím,
nemůžu, nechci, neumím...
|
Zobrazit článek Střepy
|
|