.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Září  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30    

 .: Online
Stránku si právě čtou 2 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

 

Komentáře
ke článku: Příběh krásné neznámé
(ze dne 18.05.2007, autor článku: Ditutu)

Komentář ze dne: 18.05.2007 09:35:47
Autor: rohoz
Titulek:

Ditutu,

pokud ti není více než 16 let, pak tvůj námět přijmu s porozuměním. V drobném příběhu z hlediska obsahu, nápadů oceňuji samotný závěr, kdy, jak jsem tomu porozuměl, jméno onoho policisty bylo náhodou shodné se jménem jejího chlapce.

Pokud jde o formu. Líbí se mi, že jsi jidala rozumnou délku, je dobře členěna do odstavců a v zásadě i docela dobře napsána. Nečte se to s nějakými problémy, dobře jsi zvolila rytmus, který je i pro prózu stejně důležitý jako pro poezii.
Příště bych poradil větší civilnost, obyčejnost ve volbě výrazových prostředků, takové slova a větičky jako pramínek rudé krve, třepetající se hladina jezera, vlasy měla naváté, oči zalité slzami, to vše se dá napsat i jinak. Ale je to jen o zkušenosti a ta určitě přijde. Ještě bych vypustil první odstaveček, té zídce ve stejném duchu totiž věnuješ i ten druhý, kde by stačilo jen třemi slovy ozřejmit původ pejska.
 

Reakce na komentář
""

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 
Čarodějnice létá na: 
(Ochrana proti spamu
doplňte slovo do pole)
 


zbývá znaků:   zapsáno znaků:

    

V rámci komentářů nelze používat HTML tagy.

Pro vložení tučného textu, hyperlinku nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domeny.cz[/odkaz], [email]jmeno@domena.cz[/email]

S vložením komentáře souhlasíte s našimi podmínkami

************** * **************

Příběh krásné neznámé
...Cítila, jak její srdce zpomaluje, cítila, jak její víčka volně padají. Neuměla to zastavit. Bylo pozdě...

Seděla na kamenné zídce nedaleko od lesa. U nohou se jí líně povaloval čísi pes. Neznala ho, ale i přesto mu dala jméno. Říkala mu Zak.

Kamenná zídka stála mezi stavidlem a okrajem lesa, pár metrů od břehu jezera už pár let. Mnohokrát ji zkoumala, nacházela znovu a znovu stejné nápisy, vyryté přímo do kamene nebo jen lehce napsány barvou. Hlásaly: ‚Navždy Tě budu milovat, Mary‘, pod ním nápis ‚Jsem jen Tvůj, nikdy Tě neopustím, Mary. Tvůj Alec‘. Často si představovala příběh, který byl v tom kameni zapsán. Šťastná láska Mary a Aleca. Chodívala sem často. Povídala si se Zakem a snila o zamilovaném páru. Snila o tom, že i ona sem jednou vyryje svůj nápis, napíše svůj příběh, jestli jej někdy někdo najde, jestli o ní bude snít.

Mika Craiga milovala už od šesté třídy, věděl to každý, jen Mike ne. Myslela na něj stále, nevědomky do sešitů psala jeho jméno s průvodem malých roztřesených srdcí. Ano, byla zamilovaná, ale bylo to dobře? Moc dlouho čekala, nesměle čekala na svého Aleca z kamene. Příliš dlouho.

Seděla na zídce. Opět mlčky hleděla na třepetající se hladinu jezera. Svit zapadajícího slunce ji oslňoval. Vlasy měla naváté v obličeji, oči zalité slzami. V ruce svírala tátovu břitvu. „Promiň mi to Alecu, pochopila jsem, že jedině takhle spolu zůstaneme navždy.“

Pramínek rudé krve lehce stékal po její noze až na zemi tvořil černou kaluž. Bylo jí špatně. Cítila, jak její srdce zpomaluje, cítila, jak její víčka volně padají. Neuměla to zastavit. Bylo pozdě.

Druhý den našli u jezera tělo dívky. Policista, který ohlížel okolí, objevil na kameni nápis: ‚Promiň Miku Craige, můj Alecu, miluji Tě, navždy Tvá…‘ jméno chybělo. Chvíli tam seděl, díval se na ten nápis v kameni, dokud na něj jeho spolupracovník nezavolal: „Poď už Miku! Musime ji vodvízt, než ji začnou voblízat mouchy!“

Policista Mike Craig se zvedl, naposledy se podíval na tělo té krásné neznámé a odešel. Bylo  to jejich první a zároveň poslední setkání 'v životě'.

 

alec.jpg


 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

şehirler arası nakliyat şehirler arasi nakliyat ücretleri

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz