Komentáře
ke článku: Chlapi přece nepláčou
(ze dne 20.06.2007, autor článku: Harr)

Komentář ze dne: 16.06.2007 01:50:05 Autor: rohoz (@) Titulek: Jak jsem slíbil, píšu komentář. Předně za sebe nepovažuji za nutné určovat, o jaký druh poezie jde. Ale ptáš-li se, pak bych řekl, že o vázanou poezii baladického střihu. Tento typ básní má vždy svá úskalí. Jsou svými východisky vždy hodně osobní a chce to značnou zkušenost, abychom se tohoto adresného osobního nátěru zbavili a myšlenky, obsah představili v obecnějším světle. Jde totiž o to, že nás osobně prožité stahuje, že nás nutí popsat více skutečností, než poezii nutně přísluší. Názory autorů i čtenářů se vždy budou vájemně docela lišit. Podle mé zkušenosti bych řekl, že náročnější čtenář má rád poezii, kde je třeba jen částečná obraznost, metafora, a která není takříkajíc dopovězena. Je třeba vážit i délku takovýchto básní. Jakmle jsou delší, a toto je ten případ, svádí to k úvaze, že jde málem o prózu či baladu, a při čtení se necháme pak unést natolik dějem, že zapomínáme na to podstatné, co poezii odlišuje od prózy - svátečnost a barevnost slova, které se představuje v jakési alegorii. Umím si představit tento typ básně i bez větší či vůbec nějaké obraznosti, ale pak bych vytříbil podstatné nosné myšenky, které bych spíše jen nadhodil, případně i uzavřel, ale v kratším textu. Vázanost toho verše je slušná, povětšinou, stejně tak rytmicky až na snad: (v jednací síni kde oba předvádějí to,zač je strany platí), - vypustil bych "to" a zkusím vstřebávat svobodu, co mě čeká.. - vypustil bych "vstřebávat" Pozor na takové věci jako - v nedohledu - neohlédnu, jsou to fakticky stejná slova blízko sebe. Ta by se neměla opakovaně vůbec vyskytovat, pokud opakováním nechceme docílit nějakého důrazu či vymezení. A nakonec si představuji chvíli, kdy jsi to psala. A tam nelze pochybovat. Je to poezie čtenáři často neviditelná, ale skutečná.

Reakce na komentář
""

************** * **************