...když maluji nesnažím se namalovat kostku přímo tak jak ji vidím.Několik vodorovných a svislých čar.Důležitá věc je nakolik můj pocit dokáže zdeformovat představu o kostce - vše co maluji je sebereflexí toho co žiji.Pro mě malba představuje existenční pojem.Maluji pro samotný akt malby.Pro tu chvíli, která je.Pro vše !Já ani nic jiného nemám.Po prázdninách nastupuji na Malířskou školu II na pražské Akademii výtvarných umění vedenou Vladimírem Skreplem.Je to nejperstžnější škola v republice.Dala základ řadě významných a význačných umělců ČR.Má základ na kterém se dá stavět.Celé dva roky jsem tvrdě makal abych se tam mohl dostat.Do ateliéru berou jen 4 studenty s těch stovek, kteří se tam hlásí.Byl jsem první.Nejsem narcis (ani se nechlubím), ale pokuď někdo řekne, že neumím malovat(nebo na to aspoň vyditelně naráží), tak nemohu nijak reagovat.Prostě nemohu.Nikomu nenutím své obrazy.Chápu lidi kterým se to nelíbí.Pro konzervativní publikum to bude vždy diskutabilní či šokující (že zrovna tohle se pokládá za umění).Je to jen věc názoru.A jeden názor se mi líbí velmi: "autora i jeho dílo respektuju a odcházím od něj jako člověk, který mu nerozumí a sám není schopen porozumět.WhiteShadow."Budu rád když se o to člověk bude aspoň snažit.Snažit se mi porozumět.Není to snadné, ale ani né nemožné.Diky za komenty od MněSta a Milana.Víte o čem mluvíte.Zajímate se o umění ?Za neinterakci se omlouvam, ale.. budu se snažit reagovat.A onen rozhovor.Budou to jen setříhaná slova zmačkaná do jedné či dvou minut.(Aspoň si to tak myslím).Ale diky za ně ! Tak prosím, nečekejte žádný velký rozhovor.Díky.Váš Vláďa Dé Houdek