|
Komentář ze dne: 04.12.2007 23:23:47
Autor: Epona (@)
Titulek:
Po stránce pocitové úplně rozumím, cos chtěla vyjádřit. Také podobné myšlenky občas propůjčuji veršům a je to potřeba, avšak dle mého patří do šuplíků nebo srdcím blízkých osob, které je docení, ne někam, kde mohou být pošlapány, přestože nebo právě proto, že jsou sdělovány od srdce. Člověka neváže jen vázaný verš samotný, ale navíc jeho city, myšlenky, tužby, bolest, občas tak čerstvá, že nedá tu potřebnou volnost pro výběr slov a to pak báseň neskutečně svazuje.
Dílo samotné je nemastné, neslané, nijak se nevyznačující, žádný prvek, který by oživil monotónnost. Nejhorší je pak plošnost, v podstatě jediné, nač působí, nebo lépe řečeno se snaží působit, jsou city. Pěkně pracuje s fantazií, ale poměrně laciným způsobem, temnota, příliv, bouře, neklidné vody, loďky, maják ... klasické prvky, nijak nevybočující z řady. Vše je naservírováno na stříbrném podnose bez toho, aby člověk musel zapojit vlastní hlavu. V podstatě může jen tupě číst a ani mu to nebude stát za myšlenku, jen pokývá hlavou a řekne, to znám. A víc k tomu nemá, co říct. Ale tak to přece být nemá!
Co bych vypíchla jako klad básně, je její rytmus. Skutečně je příjemný, uklidňující jako moře. Také obraznost, byť přímočará a bez invencí, působí jak má a představy vplouvají hladce, možná až příliš.
|
