|
Komentář ze dne: 17.02.2008 14:43:50
Autor: epona (@)
Titulek:
"Dnes zmlazují zeleň
u pavilonu
onkologie."
Tahle část mě z celé básně zaujala nejvíc, je vynikající. Vůbec nesouhlasím s Pavlem s "onkologií". Má v sobě něco mnohem silnějšího než všechno to kolem. Zelená je barva naděje, omlazení a do toho onkologie. Vlastně v tom cítím vyjádření naděje v bezradnosti.
Jako bys rozvinul film o nemoci, naději, smrti a ty tři sloky byly jednotlivé záběry dlouhého časového úseku. Tolik tmy a přece světlo.
Je strašně důležité nebýt sám, proto mě moc mrzí "o samotě". Celé tohle dílko je natolik bolestné, že jen zatěžko je jej hodnotit, natolik upřímně vyznívá.
Samotný závěr "A pachuť popela po větru z louky" ... sladkost louky, popel ... nějak mi přišlo na jazyk slovo bittersweet tak často používané, .. ty dva verše vyjadřují smrt tak jak ji vidím i já ... sladkou ve vysvobození a novém začátku, hořkou ve ztrátě a bolesti z konce.
Našla bych věci co mi nesedí na jazyk, že třetí sloka je výrazem tak nějak oddělená od předchozích, že zelený klid na skalpelech je pro mě navíc nebo že bezedná nicota mohla být vyjádřena jinak, lépe, ne tak ustáleným slovním spojením, ale vlastně to jde všechno tak nějak mimo, ... Mě to oslovilo velmi a doufám, že to není osobní zkušenost, protože jestli ano, držím pěsti štěstí, ať všechno dobře dopadne komukoliv, koho by se to mohlo týkat a vlastně všem, kterých se to týká. Měli by bojovat, protože život je boj a sladké vítězství.
|
