.... s láskou
někdy se mi chce vymejšlet nový slova
za ty co jsme chtěli nebo museli zapomenout
stát za pultem krámku, toho kde půjčujou se slova
jména
dal bych nový, každýmu kdo by si řek
ty starý, třeba utopený ve dřezech
nebo uvězněný v klecích nákupnich košíků
či jen tak promrhaný, to jak šel čas
čas,
jsem hlídač času
času hrstí
máminejch prášků
těch připálenejch minut
hrnců, plechů a konvic
...............měl sem čopra
byl sem silnej, nespoutanej
reliéf větru
rytíř jízdy proti času
............vyměnil sem ho za rohlíky
tudle mi máma vzbudila,
byl sem utahanej tak sem chtěl jen chvilku, no nic
měla v rukou vajíčko a prázdnou skleničku
říká mi, unavenýmu rozespalýmu
"Jardo..rozbi mi to vajíčko"
a já měl chuť zařvat táhněte už všichni k čertu
skákám kolem vás sedumnáct hodin denně
nezařval, nerozbil, otočil sem se na posteli a spal dál
asi nejsem dobrej syn
ošklivost , je věc duše
né tváře
a taky, upadlo mi křídlo
jako tý soše u hřbitova,
co snažil jsem se ho přilepit čtrnácti vteřinovejma lepidlama
byly po dvou kačkách
ňáká akce,
povedlo se, drželo
a táta co ho rozfoukal vítr to asi viděl
protože se mi zdálo že mě u toho vofouk
tak divně
jako by říkal
ty seš ale blbej
jako tenkrát, když jsem skončil svou první školu
bylo to jak varování
a já na to kašlal
ostatně jako vždycky když mi chtěl poradit
a tak jsem spokojenej za pískovec
šel domů
a tam mi upadlo křídlo
a já už věděl
vzpomněl jsem si na tátu
a jeho zákony
zákony padajících křídel
