<<
Únor
>>
|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
| | | | |
|
Stránku si právě čtou 2 lidé.
|
|
Komentáře ke článku: Paul Heyse (ze dne 17.06.2008, autor článku: Pavel Kotrba)
Komentář ze dne: 17.06.2008 23:42:59
Autor: Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek:
Dal sis práci i za mě, pojednání se mi líbí, problém je s ukázkami, vím, že někdy se opravdu nedá nic sehnat, protože buď od autora u nás přes 100 let nic nevyšlo a nebo dneska už nemá jeho tvorba pro současné čtenáře velkou váhu. Díla jsou i přes všechna udělená vyznamenání, nějak poplatná době a tehdejšímu smýšlení a nového nic nenesou. Je pravda, že někteří autoři, aniž dostali NC, se čtou pořád, bez ohledu na století, jenže ti jsou velmi výjímeční a mají i po několika staletích co říci - jako třeba Shakespeare či Villon.
|
Reakce na komentář ""
************** * **************
Paul Heyse
německý básník, prozaik a dramatik, který získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1910
Paul Johann Ludwig von Heyse se narodil 15. března 1830 v Berlíně.
Byl jedné z těch, kterým již při narození bylo předurčeno
intelektuální myšlení a vztah k umění, protože jeho otec Karl
Ludwig von Heyse byl universitním profesorem lingvistiky a matka Julie
se pohybovala v prostředí hudebním a byla dcerou zámožného židovského
zlatníka. Paul Heyse studoval na gymnáziu Fridricha Wilhelma
v Berlíně a poté též na univerzitě v Berlíně, kde se zaměřil
na klasickou filologii, dále studoval románskou filologii se zaměřením na
provensálštinu na univerzitě v Bonnu, na které, v roce 1852, získal doktorát za disertační práci o
trubadúrské poezii.
Krátce po studiích získal studijní grant, který mu umožnil
cestovat celý rok po Itálii. Během svých cest zkoumal provensálské rukopisy a
připravoval se na profesuru na univerzitě. Po návratu v roce 1854
byl pozván bavorským králem Maxmiliánem II., aby se stal dvorním básníkem. Na
královském dvoře měl mnoho času se věnovat své tvorbě a napsal zde největší
část svého díla - novely, romány, básně a divadelní hry. Oženil se s Margaret Kublerovou a přestěhoval se do
vily v Mnichově, kde zůstal po zbytek života, roku 1862 ovdověl a podruhé se
oženil v roce 1866 s Annou Schubartovou. Společně
s dalším německým básníkem Emanuelem Geibelem stanul
v čele skupiny spisovatelů, kteří se ostře stavěli proti nastupující vlně
realismu. V roce 1910 byla Paulu Heysemu udělena Novelova cena za literaturu za: „dokonalé
a idealismem prodchnuté umění, které uplatnil během dlouhé a významné činnosti
jako lyrik, dramatik, autor románů a světově proslulých novel" (citace z odůvodnění
švédské akademie). Paul Heyse zemřel
2. dubna 1914 v Mnichově.
Dílo Paula Heyse
Novely
Pramen mládí (1850,
Der Jungbrunnen), první Heysova novela
- Novely (1855,
Novellen), obsahující mimo jiné novelu L'Arrabiata
- Nové novely (Neue
Novellen), tři svazky vydané v letech 1858,
1862
a 1875
- Čtyři nové novely (1859,
Vier neue Novellen)
- Meranské novely (1864,
Meraner Novellen)
- Pět nových novel (1866,
Fünf neue Novellen)
- Novely a tercíny (1867,
Novellen und Terzinen)
- Moralistické novely (1869,
Moralische Novellen)
- Nová kniha novel (1871,
Ein neues Novellenbuch)
- Nové moralistické novely (1878,
Neue moralische Novellen)
- Římské novely (1881,
Römische Novellen)
- Trubadůr (1883,
Troubadour)
- Kniha přátelství (1883
a 1884,
Buch die Freundschaft), dva svazky
- Himmlische
und irdische Liebe (1886)
- Vila Falconieri a jiné novely (1888,
Villa Falconieri und andre Novellen)
- Melusine
und andre Novellen (1895)
- Syn otců (1898
Der Sohn des Vater)
- Novely od Gardského jezera (1902,
Novellen vom Gardasee)
- Victoria
Regia und andere Novellen (1906)
- Menschen
und Schicksale (1908)
Romány a další prózy
- Děti světa (1873
Kinder der Welt), román,
tři svazky
- V ráji (1875,
Im Paradiese) román,
tři svazky
- Merlin (1892)
román,
tři svazky
- Nade všemi vrcholy (1895,
Über allen Gipfeln) román
- Vzpomínky a vyznání (1900,
Jugenderinnerungen und Bekenntnisse)
- Proti proudu (1907,
Gegen den Strom) román
- Zrození Venuše (1909,
Die Geburt der Venus) román
- Vzpomínky a vyznání (1920,
Jugenderinnerungen und Bekenntnisse) druhá část
Divadelní hry
- Francesca da Rimini (1850,
Franzeska von Rimini) tragedie
- Melanger (1854)
tragedie,
- Sabiňanky Die Sabinerinnen (1859)
tragedie
- Ludvík Bavorský (1862,
Ludwig der Beyer) tragedie
- Hadrian (1865)
tragedie
- Maria
Maroni (1865)
drama
- Kolberg (1868)
drama
- Bohyně rozumu (1870,
Die Göttin der Vernunft) drama
- Hrabě Königsmark (1876,
Graf Königsmark) tragedie
- Elfriede (1877)
tragedie
- Ženy ze Schorndorfu (1881
Die Weiber von Schorndorf) drama
- Alkibiades (1883)
tragedie
- Právo silnějšího (1883,
Das Recht des Stärkeren) drama
- Konec Dona Juana (1883,
Don Juans Ende) tragedie
- Svatba na Aventinu (1886,
Díe Hochzeit auf dem Aventin) tragedie
- Gott
schütze mich vor meinen Freunden
(1888)
komedie
- Kleine
Dramen (1889,
Malá dramata) jednoaktovky
- Konec světa (1889, Weltuntergang) drama
- Nepopsaný list (1893,
Ein unbeschriebenes Blatt) komedie
- Komormná Justina (1889,
Jungfer Justine),drama
- Opravdu? (1892,
Wahrheit?) drama
- Vanina
Vanini (1896)
tragedie
Básně
- Urica (1851),
- Bratři (1852,
Die Brüder)
- Hermen (1854)
- Nevěsta z Kypru (1856,
Die Braut von Cypern)
- Thekla (1858)
- Rafael (1863)
- Syritha
(1867)
- Salamandr (1879,
Der Salamander)
- Div lásky (1889
Liebeszauber,)
- Kniha skic (1877,
Skizzenbuch)
- Verše z Itálie (1880
Verse aus Italien)
Myšlenky Paula
Heyse
Života nejlepší koření - dělat,
k čemu jsme stvořeni.
Dobrý vypravěč je člověk, který má
dobrou paměť a doufá že ti druzí ji nemají.
Sekretářky jsou orchideje v
administrativní džungli.
Při smíchu se obnaží zuby, při
úsměvu charakter.
Svatební zvonky jsou hrany přátelství.
*S držitelem Nobelovy ceny za literaturu za rok 1911, belgickým spisovatelem Mauricem Maeterlinckem, vás seznámíme v příštím díle seriálu.*
|
Zobrazit článek Paul Heyse
|
|