Zakladatel moderního anglického dramatu, prozaik a esejista irského původu. Nositel Nobelovy ceny za
literaturu pro rok 1925.
* 26. 7. 1856,
Dublin - Irsko
+ 2. 10. 1950, Ayot
St. Lawrence – Anglie
George Bernard Shaw se narodil 26. července roku 1856 v irském
Dublinu jako syn obchodníka s obilím a učitelky zpěvu. Jeho otci se
v podnikání nedařilo a záhy se z něj stal alkoholik neschopný se
postarat o rodinu, proto jej v roce 1873 manželka opustila a odstěhovala
se do Londýna, kde vyučovala zpěv. Po studiích angličtiny a obchodní akademie,
v roce 1876, přijel za matkou do Londýna i G. B. Shaw a dlouho se do Irska nevrátil. Ze strany své matky měl
silný vztah k hudbě a začal tedy publikovat hudební články v časopisu
The Hornet. Hodně času trávil také
samostudiem v Britském muzeu, kde čítal partitury Richarda Wagnera a spisy Karla
Marxe - což ho vedlo k vyššímu zájmu o politiku.
Na
ekonomických přednáškách Henryho George
se stal představitelem reformního socialismu a v roce 1884 založil společně se Sidneyem Jamesem Webbem Fabiánskou společnost (Fabian society), která ostře odmítala Marxovo nastolení socialismu revolučním
bojem, ale zastávala názor, že k porážce kapitalismu by se mělo docílit
legálními parlamentními reformami. V letech 1890 - 1895 se G. B. Shaw věnoval psaní hudebních kritik
do časopisů The World a The Star a divadelních kritik do
časopisu Saturday Revue. Od roku 1904 se
Shaw opět zabýval politikařením, ale shledal se spíše s neúspěchem,
protože svými přednáškami voliče spíše odrazoval. V roce 1931
navštívil Sovětský svaz, 1932 Jižní Afriku a v roce 1933 pobouřil
posluchače přednášek v USA protože propagoval znárodnění amerického
průmyslu.
Po
polickém fiasku se navrátil k literární tvorbě, avšak ani jeho první
romány nebyly přijaty s kladnou odezvou. Vrcholem jeho tvorby byly
divadelní hry, díky kterým se stal, po Willamu
Shakespearovi, nejvýznamnějším dramatikem anglických dějin a zakladatelem
moderního divadla. Ve svých kusech využíval vtipu se satirickým podtextem a
zavedl na jeviště i divadelní debatu, která měla ozřejmit divákům hlavní
myšlenku v místech hry, kde byla dominantní zápletka či dějový zvrat. Do
divadelní terminologie zavedl pojem sociálně diskusní komedie.
V roce 1925 získal George Bernard Shaw Nobelovu cenu za literaturu
za: „... idealismus i humanitu jeho
literárního díla, jehož svěží satira často v sobě zahrnuje osobitou poetickou
krásu" (citace z Švédské akademie). Od roku 1929 je na jeho počest pořádán Malvernský divadelní festival.
Po udělení Nobelovy ceny
zmírnil G. B. Shaw své pracovní úsilí. Zemřel 2. listopadu 1950 na
následky pádu ze žebříku ve své vile v malé vesničce jménem Ayot
St. Lawrence, kde trvale žil od roku 1906.
Citáty G. B. Shawa
Debata vždycky nabude na dynamice, když alespoň
jeden zúčastněný o věci vůbec nic neví.
Politické nutnosti se někdy projeví jako politické
chyby.
Rozdíl mezi dámou a pouliční květinářkou není v
tom, že se každá chová jinak, ale v tom, že se lidé ke každé z nich chovají
jinak. (Pygmalion)
Bůh stvořil ženu a muže, ale zapomněl si to dát patentovat, pročež každý lepší hlupák může
udělat totéž.
Kdysi byly platonické lásky, dnes jsou platonická manželství.
Peklo je plné hudebních amatérů.
Znám tři druhy lží. Velkou lež,
malou lež a statistiku.
Chce-li člověk
zabít tygra, nazývá
to sport. Chce-li tygr zabít jeho, nazývá to
člověk zvířecí krutostí.
Dílo G. B. Shawa
Próza:
- Pětice románů, napsaná v letech 1879-1883:
- Nespolečenský socialista (1884, An Unscocial Socialist) knižně 1887
- Povolání Cashela Byrona (1886, Cashel Byron's Profession) česky též jako Cashel
Byron, profesionál
- Láska mezi umělci (1900, Love Among the Artists)
- Nerozvážný sňatek (1905, The Irrational Knot)
- Nezralost (1931, Immaturity)
- Kvintesence
ibsenismu (1891,
The Quintessence of Ibsenism)
eseje
obhajující dílo Henrika Ibsena a jiných sociálně kritických dramatiků
- Dokonalý wagnerián (1898, The Perfect Wagnerite) eseje, ve kterých
jsou opery Richarda
Wagnera považovány za kriterium umělecké dokonalosti
- Fabiánská pojednání o socialismu (1889, Fabian Essays on Socialism) eseje
- Zdravý smysl obecní politiky (1904, The Common Sense of Municipal Trading) eseje
- Průvodce inteligentní ženy po
socialismu a kapitalismu (1928, Intelligent Woman's Guide to
Socialism and Capitalism) didaktická próza
- Hudba v Londýně 1890-1894 (1931, Music In London 1890-1894) eseje o hudbě
- Naše divadla v devadesátých
letech (1931, Our
Theatres in the Nineties) eseje o divadle
- Cesta černošské dívky k bohu (1932, Adventures of teh Black Girl in Her
Search for God), didaktická próza, jejíž hrdinka prohlédne
nedokonalost náboženství a vědy a
rozhodne se pro obyčejný život.
- Politika pr0 každého (1944, Everybody's Political What's What), eseje,
- Šetnáct autobiografických skic (1949, Sixteen Self Sketches)
- Nedokončený román (1958, An Unfinished Novel) fragment
napsaný v letech 1887-1888
Divadelní hry:
- Hry utěšené a neutěšené (1898, Play Pleasant and Unpleasant) tiskem vydaná
sbírka prvních sedmi Shawových divadelních her. Tři úvodní satirická dramata označil autor
jako Hry neutěšené, následující čtyři komedie jako
Hry utěšené. V těch se Shaw podle vlastních slov již nesoustředil
na společenské zločiny, ale psal je jako satiru na
pošetilosti morálky svých současníků
- Domy pana Sartoria (1892, Widower's House), Shawova dramatická
prvotina, první z tzv. Neutěšených her, ve které Shaw poukazuje na
souvislost sexuální přitažliosti a moci peněz.
- Záletník (1893, The Philander), česky jako
Záletník Leonard nepříliš zdařilá druhá z tzv. Neutěšených her
(hrána až 1905),
která se soustřeďuje na problematiku sexu a také zesměšňuje nedůslednou
ženskou emancipaci.
- Živnost paní Warrenové (1893, Mrs. Warren's Proffesion) vrcholné dílo
Shawova raného období, třetí a poslední z tzv. Neutěšených her,
jejiž provozování bylo ve Velké Británii zakázáno do roku 1925
- Válka a hrdina (1894, Arms and the Man) první z tzv. Utěšených
her je satirou
na válku a autor v ní zesměšňuje naivní představy o válečném hrdinství. Komedie se
odehrává za fiktivní bulharsko-srbské války.
český
název Čokoládový hrdina je převodem anglického názvu operety Der
tapfere Soldat Oscara Strause z roku 1908 The Chocolate
Soldier, , přičemž tento název je odvozen od toho, že jedna z postav,
srbský důstojník, dává přednost čokoládě před bojem
- Candida (1895), druhá z tzv. Utěšených her, hrána 1897, byla ve své
době velice úspěšná a stala se hitem newyorské
divadelní
sezóny 1903-1904. Jde o satirou na
romantické pojetí lásky.
- Osudový muž (1896, The Man of Destiny) česky jako
Muž z budoucnosti, třetí z tzv. Utěšených her, jednoaktovka
o mladém Napoleonovi, který za svého italského
tažení (1796-1797) prožívá
milostnou krizi, ale nakonec jde dál za svou kariérou. Hra je satirou na
romantické pojetí moci, Napoleona však Shaw vylíčil jako realistického
politika a obdivuhodného muže velmi silné vůle
- Člověk nikdy neví (1896, You Never Can Tell) čtvrtá a poslední z tzv. Utěšených
her, hrána 1900.
Jde o komedii
líčící paradoxy v milostných a rodinných vztazích a ukazující na
pošetilost romatického pojetí námluv a dvoření
- Tři hry pro puritány (1901, Three Plays for Puritane) druhá tiskem vydaná
sbírka tří dalších Shawových divadelních her. Puritání nebyli pro Shawa
náboženští horlivci, nýbrž střízliví realisté, kteří stejně jako on
zavrhovali sentiment i sebeklam a prosazovali osvobozující poznání
- Pekelník (1897, Devil's
Dicsiple) česky též jako Čertovo kvítko nebo Ďáblův žák,
komedie
odehrávající se během Americké války za nezávislost
- Caesar a Kleopatra (1898, Caesar and Cleopatra). Jde o parodii tragédie
Williama Shakespeara Antonius a Kleopatra,
zaměřená proti idealizujícímu pojetí velké lásky.
- Captain Brassbound's Conversion (1898, Obrácení kapitána Brassbounda) divadelní hra uvedená roku 1900 je parodií
exotických melodramat viktoriánské doby, v nichž britští vojáci často zachraňují bílé dámy
před nebezpečnými domorodci
- Vzorný sluha Bashville (1901, The Admirable Bashville) jednoaktovka
- Člověk a nadčlověk (1902-1903, Man and Superman) filozofická komedie,
uvedená prvně roku 1905,
je výrazem Shawova pojetí vývoje, jehož hlavními příčinami jsou Nietschova vůle k moci a bergsonovská
životní síla, které vedou k boji mezi pohlavími
- Druhý ostrov Johna Bulla (1904, John Bull's Other Island) politická komedie
založená na hře paradoxů
- Jak lhal jejímu manželu (1904, How He Lied to Her Husband) jednoaktovka
- Lékař v rozpacích (1906, The Doctor's Dilemma) drama, ve kterém
Shaw vytvořil odpudivý obraz lékaře podvodníka kontrastující s portrétem
jednoho z pacientů, tuberkulózního malíře, který je schopen, i přes svou
amorálnost, ukázat lidem jejich pravou tvář
- Majorka Barbara (1907, Major Barbara) sociálně laděná komedie
zabývající se problematikou filantropie.
Mladá majorka Armády spásy se charitativní činnosti snaží
protestovat proti svému otci, zbrojařskému milionáři. Ukáže se však, že filantropie
nemůže chudobu odtranit, a tak nesentimentální otec svou dceru nakonec
přesvědčí, že proti chudobě je možno bojovat jen intelektuální kontrolou
hospodářství
- Ženění a vdávání (1908, Getting Married) lehká komedie o
manželství a vztazích mezi rodiči a dětmi
- Záblesk pravdy (1909, The Glimpse of Reality) komedie
odehrávající se v renesanční Itálii
- Prohlédnutí Blanco Posneta (1909, The Shewing-up of Blanco Posnet) jednoaktovka
- Mesaliance (1910, Misalliance) komedie, ve
které Shaw dále rozvíjí své názory na manželství ze hry Ženění a
vdávání, (název hry zmamená společensky nerovný sňatek)
- Černá dáma sonetů (1910, Dark Lady of the Sonnets) vtipná a
intelektuálně okouzlující komedie inspirovaná tajmenou černou dámou, které je
věnována část Sonetů Williama Shakespeara.
- Fannina první hra (1912, Fanny's First Play) komedie
jejíž součástí je představení anonymní hry a mudrování čtyř prominentních
kritiků snažících se objevit autora, kterým není nikdo jiný než titulní
hrdinka
- Pygmalion (1912) snad nejslavnější Shawova komedie, satira na
viktoriánské představy společenských tříd, hraná nejprve roku 1913 ve Vídni,
v Berlíně
a v Praze, od
roku 1914 i v Londýně,
tiskem vyšla roku 1915
- Androkles a lev (1912, Androcles and the Lion) komedie z
doby římského pronásledování křesťanů. Hra je vydávána se Shawovou předmluvou,
která obsahuje výsledky dlouhého autorova výzkumu Bible
- Veliká Kateřina (1913, Great Catherine) historická komedie
- Výstřižky z novin (1913, Press Cuttings) jednoaktovka
- Léčení hudbou (1913, The Music Cure) jednoaktovka
- Jak August vykonal svou
povinnost (1916, Augustus
Does His Bit)
- Dům zlomených srdcí (1917, Heartbreak House) hořká společenská komedie, ve
které se odráží Shawovy skeptické názory na historii a celé lidstvo
vzniklé pod dojmem První světové války
- Zpět k Methusalemovi (1918-1920, Back to Methuselah) filozofická
utopie
skládající se z pěti divadelníh her, zobrazující nietscheovského nadčlověka, jehož
dlouhověkost umožní lidstvu vyřešit naléhavé problémy, s nimiž se potýká
- Svatá Jana (1923, Saint
Joan) historická hra o francouzské
národní hrdince Johance z Arku, která je představitelkou
zdravého rozumu rebelujícího proti násilí, dogmatismu a autoritářství
- Trakař jablek (1930, The Apple Cart) politická komedie o
paradoxech britské demokracie
i angloamerických vztahů, česky též jako Americký císař
- Příliš pravdivý, aby byl dobrý (1931, Too True to be Good) hra navazující tematicky na Dům zlomených srdcí
- Na úskalí (1933, On te Rocks)
- Měšťané calaisští (1934, The Six of Calais) komedie,
které Shawa inspiroval válečný příběh francouzského
kronikáře
Jeana Froissarta ze 14. století
- Milionářka (1936, The Millionairess) fraška o působní
peněz na lidské chování
- Ženeva (1938, Geneva) obraz světa, kde fašističtí
diktátoři nemohou být odsouzeni
- Za zlatých časů dobrého krále
Karla (1939, In Good
King Charles's Golden Days) hra odehrávající se za restaurace monarchie po
anglické revoluci
- Buoyantovy milardy (1947, Buoyant Billions) jednoaktovka
(slovo bouyant znamená v angličtimě optimistický nebo lehkomyslný)
- Shakes proti Shavovi (1949, Shakes versus Shav) poslední Shawovo dokončené
dílo, loutková
groteska
prvně hraná na Malvernském festivalu.
Filmové adaptace:
- Jak
lhal jejímu manželu (How
He Lied to Her Husband) - Velká Británie 1931, režie Cecil Lewis
- Čokoládový
hrdina (Arms and the Man) - Velká Británie 1932 režie Cecil Lewis
- Pygmalion - Německo
1935, režie Erich Engel
- Pygmalion -
Nizozemsko
1936, režie Ludwig Berger
- Pygmalion - Velká Británie 1938, režie Anthony Asquith, v
hlavních rolích Leslie Howard a Wendy Hillerová
- Majorka
Barbara - Velká Británie 1941, režie Gabriel Pascal.
- Caesar
a Kleopatra (Caesar and
Cleopatra) - Velká Británie 1945, režie Gabriel Pascal, v hlavních
rolích Claude Rains a Vivien Leighová
- Svatá
Jana (Saint Joan) - Velká Británie 1957, režie Otto Preminger, v hlavní
roli Jean Sebergová,
scénáristická úprava Graham Greene
- Lékař
v rozpacích (Doctor's
Dilemma) - Velká Británie 1958, režie Anthony Asquith
- Pekelník (The Devil's Disciple) - Velká Británie 1959, režie Guy Hamilton, v hlavních
rolích Burt Lancaster, Kirk
Douglas a Laurence Olivier
- Milionářka (The Millionaires) - Velká Británie 1961, režie Anthony Asquith, v
hlavních rolích Sophia Lorenová, Peter
Sellers a Vittorio de Sica
- My
Fair Lady - USA 1964, režie George
Cukor, úspěšné zfilmování amerického muzikálu
podle Shawovy komedie Pygmalion, v hlavní rolích Rex
Harrison a Audrey Hepburnová
- Velká
Kateřina (Great Catherine) - Velká Británie 1968, režie Gordon Flemyng, v hlavní
rolích Peter O'Toole a Jeanne Moreau
- Dům zlomených srdcí -
Sovětský svaz 1987, režie Aleksandr Sokurov
Česká vydání:
Fabianská pojednání o
socialismu - Rozhledy, Praha 1896, přeložil Josef Pelcl
Pekelník - Jan Otto, Praha 1906,
přeložil Karel Mušek, znovu vydal B. M. Klika, Praha 1926
Cashel Byron,
profesionál - Jan Otto, Praha 1908, přeložil Karel Mušek
Živnost paní Warrenové - M. Knapp, Praha 1908, přeložil Gustav Tichý
Caesar a Kleopatra - B. M. Klika, Praha 1917, přeložil Karel Mušek,
Pygmalion - B. M. Klika, Praha 1918, přeložil Karel Mušek, znovu 1926
Člověk a nadčlověk - Neumannová, Praha 1919, přeložil Ivan Schulz, znovu 1929
Mesaliance - B. M. Klika, Praha 1919, přeložil Karel Mušek
Kapitoly o manželství - St. Kočí, Brno 1920, přeložil A. Hoch
Fannina první hra - B. M. Klika, Praha 1921, přeložil Karel Mušek
Čokoládový hrdina - B. M. Klika, Praha 1923, přeložil Karel Mušek
Svatá Jana - B. M. Klika, Praha 1924, přeložil Frank Tetauer, znovu ČDLJ 1954 a Orbis 1956
Lékař v rozpacích - B. M. Klika, Praha 1925, přeložili Karel Mušek a Emil Seeland, znovu 1926
Zdravý smysl obecní
politiky - A. Svěcený, Praha 1925, přeložila Bohumila Kubertová
Dům zlomených srdcí - B. M. Klika, Praha 1926, přeložili Karel Mušek, Anna Pflanzerová a Klára Pražáková,
Povolání Cashela Byrona - Družstevní práce, Praha 1929, přeložili Karel Mušek a Alfred Pflanzer
Průvodce inteligentní
ženy po socialismu a kapitalismu - Družstevní práce, Praha 1929, přeložil Vladimír Procházka
Major Barbara - Družstevní práce 1929, přeložili Karel Mušek, Miloslava Davidová a Aloys
Skoumal
Zpět k Methusalemovi - B. M. Klika, Praha 1929, přeložili Alfred Pflanzer a Karel Mušek
Veliká Kateřina - Družstevní práce, Praha 1929, přeložili Zdeněk Gintl a Vladimír Vendyš
Drobnosti I. - Družstevní práce, Praha 1930, přeložili Karel Mušek a Alfred Pflanzer, obsahuje hry Vzorný
sluha Bashville a Jak lhal jejímu manželu
Druhý ostrov Johna Bulla - Družstevní práce, Praha 1930, přeložila Emilie K. Škrachová,
Člověk nikdy neví - Družstevní práce, Praha 1931, přeložili Alfred Pflanzer a Karel Mušek
Nespolečenský socialista - Družstevní práce, Praha 1931, přeložil Alfred Pflanzer,
Socialismus pro
milionáře - Adolf Synek, Praha 1931, přeložil Vladimír Procházka
Ženění a vdávání - B.M. Klika, Praha 1931, přeložila Emilie K. Škrachová
Nerozvážný sňatek - Družstevní práce, Praha 1931, přeložil Alfred Pflanzer
Černá dáma sonetů - Centrum, Praha 1931, přeložil Karel Mušek,
Co řekl Bernard Shaw
Američanům o Rusku - J. Fromek, Praha 1932,
Láska mezi umělci - Družstevní práce, Praha 1932, přeložili Karel Mušek a Alfred Pflanzer
Obrácení kapitána
Brassbounda - Družstevní práce, Praha 1932, přeložili Vladimír Procházka a Karel Mušek
Trakař jablek - Družstevní práce, Praha 1932, přeložil Frank Tetauer
Dokonalý wagnerián - Družstevní práce, Praha 1933, přeložil Vladimír Procházka
Drobnosti II. - Družstevní práce, Praha 1933, přeložili Karel Mušek a Alfred Pflanzer, obsahuje hry Výstřižky
z novin a Prohlédnutí Blanco Posneta.
Muž z budoucnosti - Družstevní práce, Praha 1933, přeložili Bedřich Felix a Vladimír Vendyš
Nezralost - Družstevní práce, Praha 1934, přeložil Alfred Pflanzer
Milionářka - Družstevní práce, Praha 1936, přeložil Frank Tetauer
Na úskalí - Družstevní práce, Praha 1936, přeložil Frank Tetauer a Vladimír Vendyš
Nebeský football a jiné
povídky - Lidová
kultura, Praha
1938, přeložil Vladimír Procházka, výbor z povídek
Cesta černošské dívky k Bohu - Nakladatelské družstvo
Máje, Praha 1939, přeložil Zdeněk Vančura
Ďáblův žák - Městská divadla v Plzni,
Plzeň 1945
Politika pro každého - Práce, Praha 1947, přeložil Alfred Pflanzer
Domy pana Sartoria - Městská divadla pražská,
Praha 1948
Léčení hudbou - ČDLJ, Praha 1951, přeložil Frank Tetauer
Měšťané calaisští - Praha 1951,
přeložil Frank Teatuer
Americký císař - Orbis, Praha 1953, přeložil Frank Tetauer
Domy pana Sartoria - Orbis, Praha 1953, přeložil Frank Tetauer, znovu Dilia 1960
Záblesk pravdy - ČDLJ, Praha 1953, přeložil Frank Tetauer
Živnost paní Warrenové - ČDLJ, Praha 1953, přeložil Frank Teatuer
Androkles a lev - ČDLJ, Praha 1954, přeložil Frank
Tetauer
Čertovo kvítko - ČDLJ, Praha 1954, přeložil Frank Tetauer, znovu Dilia Praha 1973
Čokoládový hrdina - ČDLJ, Praha 1956, přeložil Ota Ornest
Majorka Barbora - ČDLJ, 1956, přeložil Aloys
Skoumal, znovu Orbis 1960
Hry I.-II. - SNKLHU, Praha 1956, přeložili Frank Tetauer, Zdeněk Vančura, Eva Kondrysová, Rostislav Kocourek a Květa Marysková, obsahuje hry Vdovcovy
domy, Živnost paní Warrenové,
Čertovo kvítko Caesar a Kleopatra, Androkles a lev, Záblesk
pravdy, Pygmalion, Dům zlomených srdcí, Svatá
Jana, Na úskalí a Milionářka.
Jak August vykonal svou
povinnost - Dilia, Praha 1957, přeložila Věra
Nosková
Candida - Dilia, Praha 1958, přeložila Pavla Moudrá
Druhý ostrov Johna Bulla - Dilia, Praha 1958, přeložil Frank Tetauer
Člověk nikdy neví - Dilia, Praha 1960, přeložil Milan
Lukeš, znovu Orbis 1963
Pygmalion - Dilia, Praha 1960, přeložil Frank Tetauer
Pygmalion - Dilia, Praha 1965, přeložili Luba a Rudolf
Pellarovi
Dům zlomených srdcí - Dilia, Praha 1965, přeložil Ota Ornest,
Záletník Leopard - Dilia, Praha 1967, přeložil Ota Ornest
Živnost paní Warrenové - Dilia, Praha 1967, přeložil Břetislav
Hodek
Pygmalion - Dilia, Praha 1968, přeložil Milan
Lukeš, znovu 1979
Nebeský fotbal a jiné
povídky - Melantrich,
Praha 1973, přeložila Eva Kotulová, výbor z povídek
O sobě - Supraphon, Praha 1974,
překlad Břetislav Hodek, výbor ze Shawových Šestnácti
autobiografických skic
Čokoládový hrdina - Dilia, Praha 1978, přeložila Ludmila Janská
Svatá
Jana - Dilia, Praha 1978, přeložil Milan
Lukeš
Divadelní moudrost
Bernarda Shawa - Mladá
fronta, Praha 1979, přeložil Břetislav
Hodek a Milan Lukeš, obsahuje Živnost paní Warrenové, Pygmalion
a Svatá
Jana
Dům zlomených srdcí - Dilia, Praha 1987, přeložil Jaroslav Kořán
* Nositelkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1926 se stala Grazie Deledda - italská spisovatelka románů a povídek. Její medailon bude na Postřehu připraven v dalším díle *