|
Komentář ze dne: 07.10.2008 19:35:56
Autor: epona (@)
Titulek:
Hoja hoja, nechtěla jsem psát ve spěchu, protože bych akorát splácala myšlenky, které mi kolem tohohle dílka víří. Asi nejpůsobivější je dle mého názoru druhá sloka. Má velmi intenzivní myšlenku a chuť. Jablko ve významu šťavnatosti,sladkosti, kyselosti, zkaženosti, zralosti atd. atd. Zároveň symbolika Adama a Evy jako by potvrzovala vyjímečný stav. Navíc mi připadne "a ono", asi bych to vypustila a začla velkým písmenem. Krásně a zajímavě by se tak podařilo rozšířit rovinu téhle sloky, otevřít ji. Sama o sobě by tato sloka byla dost podnětná miniatura, ale zaujaly mě i další celky myšlenek. První verš je něčím zvláštní. Má v sobě filozofii, atmosféru teplého léta, dojem, zachycený moment. Nemám moc ráda spojky "a nebo" atd. Bohužel myslím, že zrovna tady by se vypuštěním dost změnil smysl, ale je mi bližší rozdělit první sloku a uprostřed léta spojit s "dům" a jako nový verš vytvořit "stojící na půdě" Je to dobré slovní spojení. Dům na půdě má dvojí význam. Znovu krásně rozšíšení. Raději vnímám -domov-, než dům jako budovu. Půda má své tajemné kouzlo vzpomínek, pavučin, podkrovních okem ... V tomto ohledu cítím první dvě sloky jako okamžik, chvíli něčeho zvláštního, čím čas nehne a ono to ustrnulo před lidskou přítomností. Stejně bych mohla chválit závěrečné dva verše. Je to zaktivnění oné nehybnosti. Bohužel mě z příjemného rozjímání vytrhly střední dvě sloky, létat - tkát, no zvukově to jde, ale celé mi to nesedí naivitou. Růžový obrázek pocitů mě nenadchl, ale zbytek ano. Takže u mě dobré.
|
