Americký prozaik a básník.
Držitel dvou významných ocenění v oblasti literatury. Pulitzerovou cenou v roce
1963 a Nobelovou cenou za literaturu v roce 1949.
Datum narození: 25.09. 1897, New Albany, Mississippi, USA
Datum úmrtí: 06.07.1962, Oxford, Mississippi, USA
William Faulkner pocházel ze staré jižanské
rodiny. Jeho praděda, plantážník a plukovník, William Faulkner, bojoval v
občanské válce a proslul i jako autor
tehdy populárního románu Bílá
růže z Memphisu.
Rodinná tradice, vyprávění o
osudech prarodičů a nejrůznějších příbuzných i o minulosti rodného Mississippi, se stala základním faktorem
Faulknerovy inspirace.
Když bylo Williamu Faulknerovi
pět let, přestěhovala se zchudlá rodina do Oxfordu. V Oxfordu začal chodit do školy. Již v době základní školní
docházky prohlašoval, že se stane, stejně jako jeho praděda, spisovatelem. Na konci 1. světové války strávil
rok na Mississippské univerzitě.
Po leteckém výcviku v Kanadě byl
v roce 1918 jako kadet poslán s Královským letectvem do Francie. Při cvičném
letu byl raněn.
William byl od mládí vášnivým čtenářem a samoukem.
Velmi brzy se začal zabývat literaturou, třebaže byl nucen vykonávat mnohá jiná
povolání - byl natěračem, prodavačem,
pracoval na poště atd. Americký Jih byl plný rozdílů. Žily zde zbytky
aristokracie z otrokářské doby, ale i převážně černošská spodina.
William Faulkner vystupoval jako
obránce práv černochů. Celý život hájil právo umělce na soukromí. Vytýkal
žurnalistům a kritikům, že ocenění umělcova díla spojují se zveřejňováním
autorova soukromého života.
V roce 1929 se William Faulkner
oženil s Estelle Oldhamovou a měl s ní dvě děti - syna, který zemřel v dětství,
a dceru Jill.
Od poloviny 30.let pobýval
několikrát v Hollywoodu, kde pracoval jak scenárista. Po 2. svět. válce, už
jako nositel Nobelovy ceny, podnikl
několik oficiálních cest do zahraničí, navštívil i Japonsko. V letech 1957 - 1958 působil na
Virginské univerzitě. Poslední roky svého života trávil střídavě v
Charlottesvillu ve Virgínii, kde žila jeho provdaná dcera, a v Oxfordu.
Dům, který William Faulkner vlastnil od roku 1930, a hrob v Oxfordu
Dílo:
William Faulkner psal v duchu
naturalismu i moderny. Ve svých příbězích proniká do psychologie lidí,
analyzuje život amerického Jihu. Většina
Faulknerova
díla je spjata s rodným státem
Mississippi a s městem Oxfordem. Ve svých prózách vytvořil vlastní smyšlené
dějiště příběhů Yoknapataphský kraj.
Po celý život Faulkner psal a
vydával povídky. Časopisecky jich vyšlo na 70, řadu však později zpracovával do
svých románů.
Výrazně osobité dílo Williama
Faulknera silně zapůsobilo nejen na čtenáře, ale i na nové generace spisovatelů
- nový pohled na skutečnost, usilující o netradičně širší a pravdivější postižení
rozpornosti světa.
Mramorový
faun - sbírka básní
Vojákův
žold - 1926, románová
prvotina
Yoknapatawphaská
sága - soubor dalších
děl, vydávaných v různém období. Název je odvozen od místa děje na americkém jihu.
Toto místo neexistuje, jedná se typický jižanský okres. Hlavním tématem knihy
je úpadek starých plantážnických rodin Sartorisových a Compsonových. Objevuje
se tu i generační konflikt, problematický vztah k černochům, společenské násilí
a vzestup nových společenských vrstev po porážce Jižanů v občanské válce.
Moskyti - druhý Faulknerův román,
satirická historie jednoho výletu neworleanské bohémské společnosti na zábavní
jachtě
Sartoris - 1929, román, příběh ze
severního Mississippi. Román líčí návrat mladého Bayarda Sartorise z 1. světové
války a poslední rok jeho nevyrovnaného života. Dílo se nesoustřeďuje jen na
osudy mladého veterána, slepě a sebevražedně hledajícího smysl svého života,
ale na historii celé upadající aristokratické rodiny Satorisů.
Hluk
a zuřivost - 1929, román,
otřesný, až hrůzný portrét duševní a morální degradace jižanské rodiny Compsonů
v prvních desetiletích 20. století. Část příběhu poslední generace
Compsonů vypráví syn idiot. Seznamuje čtenáře se světem čtyř dětí alkoholika a
cynika Jasona Copsona a jeho neurotické ženy.
Když
jsem umírala - román, groteskně
tragický a otřesný příběh ze života bílé chudiny, líčí odhodlání Burdenovy
rodiny splnit přes všechny překážky slib daný umírající matce, že
její tělo odvezou a pochovají ve městě, kde jsou pochováni i její příbuzní
Svatyně - román. O hodnotě tohoto díla
sám autor zapochyboval a první verzi přepracoval. Jde o nejděsivější
Faulknerovu prózu. Námět čerpal autor z jeffersonského podsvětí. Vypráví o
znásilnění mladičké Temple Drakeové a vraždě prosťáčka Tommyho i o marném úsilí
právníka Horace Benbowa prosadit spravedlnost.
Srpnové
světlo - román, myšlenkově
hlubší a vyváženější Faulknerovo dílo. Vypráví o cestě naivní a důvěřivé
těhotné dívky za zmizelým milencem. Děj líčí dramaticky otřesný život Joea
Christmace, který je nemanželským dítětem údajně s podílem černošské krve
Absolone,
Absolone! - složitý, ale
mistrný román, rodinné drama plantážníka Thomase Sutpena
Nepřemožení - román vracející se k historii
rodiny Sartorisů, vypráví o mládí Bayarda Sartorise a jeho babičce Millardové v
60. letech a 70. letech 19. století, v době občanské války a éře rekonstrukce
Jihu
Pylon - román z leteckého prostředí
Divoké
palmy - zde autor spojil
dvě samostatné osudové historie, tragický
příběh nesmlouvavé a nakonec sebevražedné lásky dvou milenců
Stařec Mississippi -
groteskně tragický osud trestance za velké povodně na Mississippi
Trilogie
- zde autor uložil
své celoživotní pozorování a úvahy o charakteru Yoknapatawphského kraje a o jeho
obyvatelích. Kronika sleduje život Flema Snopese od konce 19. století až do roku
1946, jeho cestu z vesnice do města a nakonec do panského sídla. Dílo se snaží
postihnout nezadržitelný běh času a vývoj přerůstající v třetí části rámec kraje a
dotýkající se až celospolečenských aspektů.
-
Vesnice
-
Město
-
Panské sídlo
Soubory povídek vázaných
tematicky v jakousi volnou kroniku. Povídky pojednávají o generacích bílých i
černých potomků Lucia McCaslina.
Sestup
Mojžíš - nejslavnější povídka Medvěd se silným filosofickým podtextem
Neodpočívej
v pokoji - detektivní román popisující
černou tematiku z jiného úhlu. Hrdý černoch Lucas Beauchamp je obžalován z vraždy
bílého člověka. Právníkům Gavinu Stevensovi a
Chickovi Mallisovoni podaří prokázat jeho nevinu a zachránit ho před lynčem.
Objeví i skutečného vraha. Chick tak splácí Beauchampovi starý dluh - černoch mu
kdysi jako chlapci zachránil život, když spadl do zamrzlého potoka
Královský
gambit - soubor
detektivních povídek, vázaných dohromady postavami Gavina Stevensa a jeho
přítele Charlese Mallisona
Rekviem
za jeptišku - román dějově
navazující na Svatyni. Drama líčí Temple Drakeovou po osmi letech jako vdanou ženu,
matku dvou dětí. Černá chůva, kterou si Temple vybrala ze svých starých
přítelkyň z nevěstince, je odsouzena k smrti za vraždu Templina dítěte. Byl to
akt zoufalé snahy zachránit Temple před novou zkázou.
Báj - román, který vzbudil velký
ohlas. Autor na něm pracoval už od konce 1. světové války. Děj se vrací do doby
1. světové války, kdy na jejím samém konce
se vzbouří jeden francouzský pěší
pluk. Vzpourou se cítí ohroženo velení na obou stranách a odtud se rozvíjí celé
drama. Příběh desátníka, vůdce vzpoury, který je popraven, přerůstá v
alegorické podobenství s osudem Kristovým.
Pobertové
- poslední Faulknerův
román, který vyšel krátce před jeho smrtí. Úsměvné vyprávění z mládí, oměněné
rovněž Pulitzerovou cenou. Děj se odehrává v době před 1. světovou válkou. Hrdinou
je jedenáctiletý chlapec. Líčí, co se všechno seběhlo kolem ukradeného
automobilu. Kniha představuje jakýsi moudrý a vyzrálý úsměvný epilog Faulknerova celoživotního
díla. Za tuto knihu byl William Faulkner odměněn Pulitzerovou cenou a Národní knižní cenou.
Sebrané
povídky - soubor 42 povídek,
česky vyšlo pod názvem Růže pro Emílii.
První Faulknerova sbírka básní, Mramorový faun, se setkala s neúspěchem a jedna z jeho posledních knih - Raná próza a poezie
Pobertové
Román, který sám autor
označil jako úsměvnou reminiscenci, tedy úsměvnou vzpomínku.
Děj se odehrává na začátku 20. století v době prvních
automobilů, ve smyšleném Yoknapatawském okrese, Jeffersounu, a opodál, na
hranici státu Mississippi v tennesseeském Memphisu a nedalekém Parshamu.
Hlavním hrdinou je Lucius Priest, nyní již dědeček,jež vypráví o zážitcích
několika dní, kdy se jako jedenáctiletý chlapec s dvěma zaměstnanci otcovy
povoznické stáje - indiánským míšencem Boonem a černochem Nedem - vydá na výlet
do Memphisu.
Vše začalo tím, že si jednou Luciův dědeček, bankéř města
Jeffersonu, koupí první automobil, jenž byl ještě v té době velkou vzácností.
A Boon, který byl již skoro rodina s
Priestmovými, dělal dědečkovi řidiče.Jednou však přišla zpráva, že zemřel
Luciův druhý dědeček (p. Lessep) z Bay St. Louis. Rodiče i dědeček a babičkou
se rozhodli odjet vlakem na jeho pohřeb.
Boona chytla myšlenka udělat si výlet autem do Memphisu,
To však muselo být po dobu dědečkovy
nepřítomnosti pod zámkem. Jakmile rodiče a prarodiče odjeli, přemluvil Boon Lucia
a společně se vydali na výlet. Po několika ujetých mílích objevili v automobilu
pod plachtou ukrytého Neda, který se dozvěděl o jejich dobrodružství a rozhodl
se jet taky. Rouhodli se, že jakmile dojedou do Memphisu - Boon se ubytuje s Luciem u své přítelkyně a Ned půjde svou cestou. Lucius během cesty
získal mnoho zkušeností od vyhrabávání automobilu z bahnité jámy až po jeho
samotné řízení. Ale to byl
pouze začátek. Zjistil totiž, že budou spát u Boonovy přítelkyně Corrie, která
bydlí a pracuje v nevěstinci. On
v ní pozná svoji první dětskou lásku. V nevěstinci se ještě seznámí
s Coriiním synovcem Otisem, služkou Minnií a spolupracovnicí - slečnou Rebou. Náhle se k večeru
objevil Ned. Stál venku před nevěstincem s koněm, kterého v hospodě vyhandloval
za jejich automobil. V tu chvíli nemohl nikdo rozčilením ani mluvit. Ned jim
vše vysvětlil, ale automobil může získat
zpět pouze dostihem, v městě Parhasmu, Ve skutečnosti však v hospodě potkal
svého bratrance Boba, který dříve
pracoval v Jeffersonu s Nedem.a Jednou odešel za lepším výdělkem do
Memphisu, kde se však zadlužil a nyní ho našel
Ned. Rozhodl se, že mu pomůže a tak místo dlužné částky předal automobil Luciova dědečka. Ten mohl získat zpět jen tak, že vyhraje dostihový závod. Corrie zajistila u přítele Sama, pracovníka
na železniční dráze, přepravu koně Bleska i jich do Parshamu Večer bylo vše
zařízeno a ráno se mohli vydat do Parhasmu. U Nedova známého, strýčka Possuma
Hooda, trénoval Lucius na dostihy.
Jediným problémem všeho byl šerif Butch. Ten se kolem nich a strýčkova domu
stále motal. Protože se mu líbila
Corrie. A tu taky musel mít. A když se dověděl, že Lucius, Ned a Boon musejí
vyhrát zítřejší dostihy, jinak se domů nedostanou a že je můžou vyhrát jedině s
Bleskem, vzal jim Bleska hned po první
dostihové rozjížďce a nechal je až na Lucia zatknout. Tím dosáhl svého
cíle, Corrie u Butche zařídila, aby pustil alespoň Neda s Bleskem a ten mohl
pokračovat v dostihu, který nebyl zrušen
ale pouze jen pozastaven. Lucius vyhrál dostih, k němuž byl přivolán Samem i jeho dedeček z Jeffersonu poté,
co Coriin přítel viděl zatýkání. A pak se všichni vrátili společně domů.
I s Boonem, který si musel ještě odpykat trest za to, že napadl Butche a tím
pomstil Corrii. Každý si něco přivezl -
Lucius první životní zkušenosti,
dědeček svůj automobil, Ned něco peněz
ze sázky na dostizích a Boon manželku Corrie. Jejich prvé dítě se pak
honosilo jménem Lucius Priest Hogganback.
V roce 1969 byl natočen stejnojmenný
film
Režie: Mark Rydell
Hrají: Steve McQueen, Ruth White, Michael Constantine, Juano Hernandez, Lonny Chapman, Will Geer, Rupert Crosse, Diane Ladd, Ellen Geer, Dub Taylor, Lou Frizzell, Billy Green Bush, Burgess Meredith
* V roce 1950 získal Nobelovu cenu za literaturu anglický filozof, matematik, logik a spisovatel - hrabě Bertrand Russell. V následujícím díle tohoto seriálu se o jeho životě a tvorbě dozvíte více *