Žádná škoda

Kolik lidí asi zemře, bez toho, aby byl někdo, kdo by se o ně po smrti postaral? Kolik lidí asi zemře a lékaři jen řeknou...žádná škoda....

Další rozmazaný den…. Eddie stál uprostřed cesty a hledal za dešťovým závěsem děti, které by si hrály v blátě v parku….nikoho však nenacházel. Jen další tváře skryté ve stínu deštníků. Za jeho dob to bývalo jinak…děti vybíhaly v dešti ven, nastavovaly obličeje studeným kapkám a dováděly….
Časy se změnily.
Jen další rozmazaný den.
Eddie zakroutil hlavou, vyprázdnil obsah flašky s pivem a zrovna když chtěl vykročit – BUM!
Do Eddieho plnou rychlostí narazilo auto a on prudce dopadl na zem, kde se jeho krev mísila s vodou…
Kolem se vytvořil hlouček lidí, ale Eddie už viděl jen temnotu.
Kdesi v dálce svítilo světlo.
Chtělo se mu spát.

Byla zima… Nějaký muž z té skupinky vytvořené kolem Eddieho vykřikl, že mají zavolat sanitku.
Nějaký jiný muž k němu klekl a položil mu ruku na krk…řekl, že nemusí spěchat, že je stejně mrtvý.
Nějaká žena mu dala facku a zeptala se ho, jak to myslí, že je mrtvý a začala s Eddiem třást…později se ukázalo, že právě ona ho srazila.
Nějaký další muž, který klečel vedle Eddiho a dělal mu masáž srdce řekl té hysterické ženě, že se má uklidnit.
Nějaký malý chlapec řekl, že bude asi zvracet.
Nějaká dívka se rozplakala a žena, která stála vedle ní ji odvedla.
A ten muž, který ležel na zemi, právě umíral…

Eddiho odvezli do nemocnice, ale spíš proto, aby ho mohli identifikovat. Neměl u sebe žádné doklady a celé dva týdny se nikdo neozval. Potom to vzdali..jen další z řady neznámých…takových byly v nemocnicích spousty. Ne v každé, ale ve většině ano…

Nikdo se nikdy nedozvěděl o tom, kdo byl Eddie, jaký doopravdy byl….proč bydlel na ulici a proč pil… nikdo se o to nikdy nezajímal. I když by měli...
Eddie byl prostě na odpis.
Jeden z mnoha.
Žádná škoda.