Prsty mi běhají po zádech
jako noty
jako tóny z pod víček klavírních mistrů...
/Nepřestávej, ještě je čas/
Slzy podzimních partitur kličkují
ve tvářích
ale tvoje dlaně je
hledají
zabíjí
/Ještě před polibkem s mými rty/
Utíkáš před strachem /ze mě?/
Za rámy obrazů nenajdeš,
co hledáš!
Jen pošlapeš moje sny rozprostřené
pod tvýma nohama...