U: Tvému krčku malou dírku?
L: Ach můj milý netopýrku.
Počkej, hned odvážu si mašli.
U: To abychom tu žilku našli?
Co tě nemá, moje milá.
Škola už mě naučila
sladké fígly upíří.
V: Vítr sukni rozvíří…
U: To když takhle zvednu patu,
v dlaň zlaťáček na útratu
do tvého váčku na stáří,
hned sklíčka touhou zapaří
v živůtku prsty mé.
L: Ach,
to je tak nestydné.
V: Rychle tlumí petrolejku.
Zoubky pářou černou krajku.
Jen vítr hvízdá rekviem!
U: Pak horkost tváře polije
a klapnou okovy.
Jak koňské podkovy
má vášeň zazvoní,
L: když touha provoní
U: věčnosti sen.
V: Zdálo se jen,
že byl to mžik,
když zazněl křik
a modrou mašli,
když ji pak našli,
barvil můj sen.