Jediná cesta, vstříc tomu, kdo mně ztrestá.

 

Pánuprav

(Petr)
 
Jako voda větrem hlazená.
Jako džbán, jež nemá ucho.
 
V mém nitru, ozývá se ozvěna
 a v duši mám sucho.
 
Květ, co v poli, louce stojí,
 krev mé rány nezahojí. 
Krev z té zdrže nevyteče,
 žádný času neuteče.
 
Stojí skála, stojí,
 rány své se bojí.
Prázdné hnízdo pevně v rukou svírá,
 silná, její víra!
Kolibřík však nepřistává.
 
Mihotá se v vzletném letu,
zobán rudý z toho květu,

zpívá, zpívá, zpívá!

 
 Jen jediná jsi cesta,
 jediná cesta do nebe.
Jen jediná je cesta,
jen jediná budoucnost pro tebe.
Jediná cesta,
vstříc tomu, kdo mně ztrestá.

  Jediná,

k tomu, kdo tě miluje!