Nebe bez trámů a bez stěžně
listnaté světlo
vražedné modři
a hnědi a bronzů,
kartáč písku,
kde prsty křičí
a ty nerozumíš.
Sladkost stínů na trzích jitra,
ptáci,
co hrdlem
předstihují světlo
a připravují cestu slepci
a my,
co tenkou čepelí těla
překračujeme rozpraskanost
kamene,
o něž se ještě dnes
rozbije
vodní zrcadlo.