Svět železnice - (29) - motorové lokomotivy ČKD, řada BN 40

... Bylo využito švédského patentu přímého vstřikování paliva systém Hesselman a společně se zdokonalením vstřikovací pumpy tak bylo dosaženo vysoké úrovně naftových motorů ČKD.  A právě pokroku ve stavbě naftových motorů bylo použito i pro konstrukci železničních vozidel ...

Oddělení stavby naftových motorů bylo v Českomoravské Kolben Daněk založeno koncem prvního desetiletí našeho století a konec dvacátých let pak byl velmi významný pro další vývoj tohoto odvětví v ČKD. 

Bylo využito švédského patentu přímého vstřikování paliva systém Hesselman a společně se zdokonalením vstřikovací pumpy tak bylo dosaženo vysoké úrovně naftových motorů ČKD.  A právě pokroku ve stavbě naftových motorů bylo použito i pro konstrukci železničních vozidel. Současně se stavbou motorových vozů se přistoupilo i ke konstrukci malých motorových lokomotiv pro potřeby průmyslových podniků a vleček. První motorová lokomotiva, tovární číslo 1624, byla dodána v roce 1934 pro elektrárnu v Mydlovarech, patřící akciové společnosti Jihočeské elektrárny. Lokomotiva na rozchod 700 mm měla ve vnitřním rámu dvě spřažená dvojkolí o průměru 600 mm a rozvoru 1100 mm. Naftový motor systému ČKD-Hesselman 3 H 145, stojatý čtyřdobý tříválec s vrtáním 145 mm a zdvihem 185 mm od 36 do 40 koní při 750 ot/min.  Startování motoru bylo elektrické, chlazení vodní. Motor přes suchou lamelovou spojku a čtyřstupňovou převodovku mechanicky poháněl ozubeným převodem jalový hřídel, umístěný v rámu pod budkou strojvedoucího, a dále ojnicí zadní nápravu. Pro jízdu vpřed i vzad byly použitelné všechny čtyři rychlosti, maximální rychlost lokomotivy byla 20 km/h.  Brzda byla ruční vřetenová, osvětlení elektrické automobilovými reflektory. Lokomotiva měřila přes nárazníky 4,2 m, široká byla pouhých 1,7 m a vysoká 2,1 m, prázdná měla hmotnost 6 200 kg.  V letech 1935 a 1937 byly opět pro elektrárnu v Mydlovarech vyrobeny další dvě podobné lokomotivy. V roce 1936 byl shodný hnací agregát nastavený na vyšší výkon 40 k (30  kW) při 800 ot/min použít pro dvě normálněrozchodné lokomotivy, označené BN 40.

Jalový hřídel byl však umístěn mezi nápravami o rozvoru 1 600 mm,  které poháněl pomocí spojnic. Obě spřažená dvojkolí o průměru 700 mm, opět ve vnitřním rámu, byla tentokrát vypružena každá dvojicí listových pružníc. Další vybavení bylo shodné jako u úzkorozchodné verze, normálněrozchodné  BN  40,  ale měřily přes nárazníky 5,2  m a prázdné měly hmotnost cca 8 tun.  Pro úplnost je třeba poznamenat, že po válce, v roce 1950, byla vyrobena ještě jedna lokomotiva BN 40 s motorem 3 H 145, dodaná do Chvaletic s továrním číslem 2342.

Lokomotivní řada BN 80

Již po okupaci Československa, v roce 1940, bylo stavebnímu úřadu v Naumberku (Německo) dodáno celkem deset motorových lokomotiv BN 80 na rozchod 760 mm. Motor 5 H 150 měl výkon 80 k (60 kW) při 800 fit/min. Přenos výkonu byl opět mechanický jalovým hřídelem pod budkou strojvedoucího a spojnicemi, maximální rychlost byla 25 km/h. Dvě spřažená dvojkolí o průměru 700 mm měla rozvor 1 600 mm. Lokomotivy byly z důvodů úsporných válečných opatření přestavěny později na pohon antracitem, výkon tak poklesl na 65 koní (48 kW). Barevné provedení vycházelo u všech těchto lokomotiv z nátěrů parních strojů.