Vicente Aleixandre
se narodil v rodině stavebního inženýra Cirila Aleixandea Ballestera a dcery vysokého vojenského důstojníka
Elviry Garciy de Prunedy. Vyrůstal
v okolí slunné Malagy, tato krajina se zpočátku objevovala v jeho
dílech. V roce 1909 se rodina
přestěhovala do Madridu, kde Aleixandre studoval
na Colegio Teresiano, kterou
dokončil maturitní zkouškou v roce 1913.
Roku 1914 nastoupil na univerzitu
v Madridu, kde studoval práva. Po promoci v roce 1920 pracoval jako vysokoškolský asistent na univerzitě Mercantile Management v Madridu. Krátce
také pracoval u andaluských drah a poezii se věnoval, pouze jako své zálibě. Od
roku 1922 se u Vinceta Aleixandreho
začaly projevovat vážné zdravotní problémy (chronické onemocnění ledvin) a za
několik let poté se stal invalidou a nemohl dále pracovat. Vrátil se zpět ke
svému otci na venkov a věnoval se pouze psaní. První verše vyšly Aleixandremu
v roce 1926 v literárním
časopise Revista de Occidente. Roku 1927 se usadil v malé vilce
severně od Madridu, kde žil až do konce života. V 30. letech byl jedním
z mnoha básníků Generace 1927 (Federico
García Lorca, Rafael Alberti, Luis Cernuda, Pedro Salinas, Jorge Guillén),
které silně ovlivnil surrealismus. Roku 1933
získal ještě národní cenu za literaturu Premio.
Během španělské občanské války žil Aleixandre v republikánské zóně a jeho
díla byla zakázána. Po návratu
domů zjistil, že jeho dům byl zničen válkou. Aleixandre
nikdy nepřikmul režim Franka a proto byl na čas úplně zakázán, tento zákaz se
uvolnil v roce 1944, kdy mohl
veřejně vydat sbírku Stín ráje. Opět
se usadil ve své vilce nedaleko Madrida a věnoval se pouze poezii. Nikdy se
neoženil. V letech 1963, 69 a 75
získal ocenění literárních kritiků. Od roku 1950 byl členem Královské jazykové akademie. V roce 1977 mu byla udělena Nobelova cena za
literaturu. Bohužel byl velmi slabý, aby se mohl zúčastnit ceremoniálu, proto
místo něj přebíral cenu Justo Jorge Padron. 14. prosince 1984 selhaly Vincentu
Aleixandrovi ledviny (jiný zdroj uvádí příčinu smrti tuberkulózu) a zemřel.
Dílo Vincenta Aleixandra:
Ukázka poezie ze sbírky Stín ráje:
Ano, básně, láska a smutek jsou váš domov.
Vaše smrtelné je tělo rychleji než duše.
Začíná hořet o půlnoci a stoupá až k velkému poledni.
A velký jazyk proroka, který olizuje nebe
a osvětluje slova,
jež nesou zkázu muži.