V poslední době jsme svědky zvýšeného zájmu o pasivní radary (např. Tamara, Věra) v řadě médií (televize, rozhlas, novinové články atd.). Protože novináři občas zveřejňují nepřesné nebo neúplné informace, pokusme se zde upozornit na některé souvislosti a uvést věci na pravou míru. Češi byli průkopníky pasivních přehledových systémů a bezesporu dodnes zůstávají světovou špičkou v této technice. Podrobnější obraz získá čtenář v literatuře, např. [1] až [5]. Zatímco [1] až [3] popisují technické otázky (v článcích [1] a [2] jsou fakta nejen o pasivních radarech, ale i data o řadě dalších českých aktivních radarů), Doktor Emmett, který pracuje na knize o československých radarech, zaměřil článek [4] i na širší okruh problémů, takže uvedeme i některá zajímavá fakta z tohoto článku. Ve výborné, nesmírně zajímavé a čtivé knize [5] je uvedena velmi podrobně historie vzniku nejen Tamary, ale i jejich předchůdců (J. Hofman se velice aktivně podílel na rozvoji pasivních radarů) včetně názorného vysvětlení jak technických, tak vojenských problémů spojených s pasivními radary i s uvedením osobních vzpomínek na řadu lidí, kteří se o rozvoj tohoto oboru značnou měrou přičinili, ale i na některé jedince, kteří spíše škodili.