.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Červen  >>
PoÚtStČtSoNe
 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30     

 .: Online
Stránku si právě čte 5 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Píše se rok 2070

Histes - Zamyšlení - 21. 09. 2005 - 2885 přečtení

Brzy mi bude 50 let, ale vypadám spíš na 85. Mám vážné problémy s ledvinami, protože piji moc málo. A vím, že času mi už moc nezbývá. V naší společnosti jsem jedním z nejstarších.

Vzpomínám na dobu, kdy mi bylo 5 let. Vše bylo úplně jiné. V parcích jsme mívali stromy, u domů zahrady a já si mohl užívat koupele, kdykoliv jsem mohl zůstat pod sprchou třeba hodinu. Nyní používáme ručníky navlhčené v různých minerálních olejíčkách, abychom si mohli očistit kůži.

Dříve se všechny ženy dříve chlubily svými krásnými vlasy. Nyní musíme hlavy v čistotě udržovat bez použití vody. Dříve můj otec myl auto vodou, která volně přitékala z hadice. Dnešní děti nemohou uvěřit, že by se voda používala takovým způsobem.

Vzpomínám na mnoho cedulí „ŠETŘI VODOU“, Jenže si jich nikdo nevšímal, mysleli jsme, že zásoby vody jsou nekonečné. Dnes jsou všechny řeky, nádrže, rybníky a potoky nevratně znečištěny nebo vysušeny.

Nekonečné pouště vytvářejí krajinu, která nás obklopuje ze všech stran. Žaludeční infekce a nemoci pokožky a močových cest jsou hlavní příčiny úmrtí těchto dnů.

Průmysl je paralyzován a nezaměstnanost dramaticky stoupá. Továrny na odsolování jsou hlavními zdroji pracovních míst a platí nás v nich pitnou vodou namísto penězi.

Přepady kvůli hrnku vody v osamocených domech jsou běžné. Strava je z 80% syntetická. Dříve bylo doporučené množství vody pro dospělou osobu na jeden den osm sklenic vody. Dnes mohu pít jen půl sklenice.

Obraz společnosti je jak z hororu, těla jsou zesláblá, svraštělá dehydratací, plná zranění kůže způsobených ultrafialovými paprsky, které slábnoucí vrstva ozónu v atmosféře není schopná odfiltrovat. Následkem vypadá pokožka dvacetiletého, jako kdyby mu bylo čtyřicet let.. Vědci dál bádají, ale možné řešení není na obzoru. Vodu nelze vyrábět, stejně jako kyslík, jehož množství klesá v důsledku absence stromů. To ovšem snižuje intelektuální koeficient nových generací.

U mnoha osob se mění se morfologie spermat. Následkem toho se rodí mnoho dětí postižených mutacemi a deformacemi. Vláda vybírá poplatek za vzduch, který dýcháme, 137 m3 na den na dospělého obyvatele.

V některých zemích ještě zbývají koridory vegetace se zbytky řek, které jsou hlídány tamními armádami. Z vody se stal poklad vzácnější než zlato či diamanty. Naproti tomu tady u nás nejsou stromy, protože tu nikdy neprší, a když zaznamenáme nějaké srážky, jedná se o deště kyselé.

Běh ročních období byl zásadně narušen atomovými zkouškami a znečišťujícím průmyslem XX. století. Tenkrát nám radili, abychom šetřili životní prostředí, ale nikdo si toho nevšímal.

Když mě má dcerka prosí, abych jí povídal, jaké to bylo, když jsem byl mlád, popisuji jí, jak krásné byly lesy. Povídám jí o dešti, o květinách a jak to bylo příjemné, že jsme se mohli koupat a chytat ryby v řekách a přehradách a pít vodu, kolik se nám jí zachtělo.

A jak zdraví byli lidé.

A ona se mě ptá: - Tatínku, proč došla voda? V tu chvíli cítím, jak se mi sevře hrdlo. Nemohu se zbavit pocitu viny, protože patřím ke generaci, která dokončila zničení přírodního prostředí či prostě nedbala na zřetel žádné rady.

Upřímně řečeno, nevěřím, že život na Zemi bude možný ještě nějak příliš dlouho, protože destrukce přírodního prostředí překročila bod nenávratnosti.

Jak moc bych si přál vrátit se zpět do minulosti a nechat lidstvo, aby tohle všechno pochopilo… když ještě byl čas udělat něco pro záchranu naší planety Země !

 

Autor del Slide: Ria Ellwanger riaellw@globo.com Texto: revista "Crónica de los Tiempos“, de abril de 2002. Música: Chopin - Tristesse Imágenes: Getty Images Este slide es exclusivo del site Ria Slides PŘEKLAD MARTIN MYKISKA - www.mykiska.cz


Související články:
Kdo jsem a kam směřuji (02.01.2006)
Dlouhý den (25.12.2005)
Sen (06.12.2005)
Amö puellas, pugnö cum virï (30.11.2005)
Světlo svíčky (29.11.2005)
Okno pod vločkami naděje (24.11.2005)
Ona a já (27.10.2005)
Můžeme být otevření? (21.09.2005)
Vstřícnost se zalyká (18.09.2005)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek | Zdroj: Ria Slides

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 09.05.2006 19:31:08     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Will (willandrahalliwellova@seznam.cz)
Titulek:
Tento dopis jsem viděla ve formě "videa" a hned na poprvé se mi moc líbil.Je to sice smutné,ale je to pravda.A lidé by se měli zamyslet.Přála bych všem lidem,aby si nejenže přečetli dopis,ale aby i viděli jako ?video?potom by jim možná něco málo došlo,i když je to asi zbytečné,protože dokud to ony samy nezažijí neuvěří. :(



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz