Dívám se do dálky, na krku korálky...

Dívám se do dálky
na krku korálky
a hledám tvoje oči,
co život pootočí.

Dívám se na oblohu,
kolik nám zbývá hrobů.
Kde tvoje smělé plány,
zůstanou mezi námi?

Dívám se pod hladinu,
kolik v ní číhá rýmů?
Proč slova utekla mi,
kdo zhojí moje rány?

Dívám se, za obzor nedohlédnu,
snad jednou k nebi vzlétnu.
Za svoje sny dáme
všechno, co máme.
A ty se přestaň ptát,
proč přání měním v prach.