Velmi pěkná lyrická báseň. Záměrně naivní způsob vyjadřování a velká míra deminutiv (zdrobnělin) evokují pocit něčeho,co jsme ztratili a už to nikdy nezískáme. Výhrada po stránce rytmické: zejména nevhodné rytmické rozvržení verše: která mu/ vráskou stéká. Působí poněkud nedopovězeně a vykonstruovaně. Nebýt tohoto líbí se mi velmi. Připomíná mi okouzlené počátky Ivana Vernische či Pavla Šruta. Skvělí učitelé! Zdraví...

Taky mám nakřáplý hrníček a občas sleduji zamyšleně trhlinku, a celkem zbytečný dodatek - tohle by mne teda nenapadlo.
Opravdu krásný příměr "sypací hodinky" a nad tím následujícím jsem jen teskně zavyl: "vaúúú", než mne zklidnily "dešťtové vzpomínky" ...
V závěru necítím žádný melodický nedostatek, jen dlouhatánskou pauzu ..., než přijdou dvě závěrečná slova.

Jsem rád, že se takhle znova potkáváme, alespoň na internetovém serveru. Zdravím do Stodu.
Básnička se mi líbí velmi, hlavně ta přirovnání, ale volný verš hodnotit neumým, takže přes pocity dávám tak 2.

Jejda, já to po sobě nepřečetl a dopustil se hrubky jako trám; takže oprava: "neumím"

Tahle báseň mě velmi zaujala. Alespoň je to rozhodně nejintenzivnější hrníček s jakým jsem se kdy setkal. Líbí se mi záměrná jednoduchost. jediné co bych vytkl je snad ten přechod z -Tiše pláče k - A je k smrti smutná slza. Nějak mi to tam nenavazuje.
Tleskám!

Děkuji všem za přidané a podnětné komentáře. Zdravim zvlášť Haryho a Jirku.