Z hlediska výstavby verše: Báseň je přehledně metro-rytmicky uspořádána. V prvních čtyřech verších se objevuje střídavý rým, ovšem v dalších verších se vytrácí.(respektive, nedaří se aby byl realizován v celé básni)
Když už báseň začne rýmovým schématem, měla by v tom pokračovat, anebo přesvědčit obsahem, formou, že to není třeba, že k tomu není dále důvod.... Ale zajímá mne co bude dál, takže neodolám a zakousnu se do dalších veršů. Nacházím dvě zajímavé metafory, které spolu bohužel nijak nekorespondují, něco/někoho svlíknu, nějak k někomu/něčemu. Zajímavé, působivé, nebýt veršů mezi tím, které hovoří o měsíčku pomeranče (což bych ještě ustál) a dále o vahadle vášně tance, z čehož nejsem moudrý, a zřejmě ani nebudu,nehledě na dívčí nohavičky až ke kolenům... Z hlediska tematického by se dalo hovořit o básni, zaznamenávající určitý zážitek, (dámy jistě vzrušeně podotknou, že to znají, a je jim to blízké) ...já zde vidím tři dobré verše, které zamrznou v prvním mrazíku letošní zimy. Zatím mne tato báseň nepřesvědčila, že by mohla důstojně konkurovat básni Znásilněný den, kterou považuji za vynikající.

Děkuji, zbytek už jsem vyjádřila jinde. Měj se.

velmi pěkná báseň, kterou ovšem podle mne ubíjí poslední dva verše. ty mi do celkové kompozice vůbec nesedí a báseň degradují... Jinak se mi líbí. taková, jak řekl Milan, pěkně pocitová

No, to ten den byl taky....:) Díky Maniku.

Ja sice mam pro Tebe slabost, ale po prvnim precteni jsem z toho moudra nebyla. Zmoudrela jsem az po precteni anotace. Velice pekna basen. Takove utrky myslenek a metafory snad mohou cloveka napadnout jen v cajovne. Nicmene soulasim s Manikem - ty nohavicky ke kolenum tam vnimam, jako neco navic anebo neco nelogickeho : nejdriv slibujes radikalni a definitivni "svliknuti az k hole kosti" a pak si hned protirecis: "nohavicky" pouze (jen) "ke kolenum"...

No, ona v tom právě nebyla jen ta čajovna....je to taková směska pocitů:) Díky za koment.

Mně se ta básnička docela líbí, ale hned první řádek mě "džunkem" tak trochu přepojil na kusou kolej, neboť nevím, co to "džunk" je. Jestli džbánek?
Dál jsem musel chvilku zapřemýšlet nad "kyvadlem vášně tance", abych si tam nějak správně vyložil pády, asi bych to uprvail na kyvadlo vášní v tanci, taky je to sice kostrbané, ale lehce jasnější. Mám však z básně pocit levitace, snad z vyjádřených citů, a to je velké plus.

Džunk je taková miska, snad původem z Japonska nebo Číny, tak moc se v tom nevyznám, do jejíž speciální části se nasypou sušené lístky čaje (hlavně zeleného)....společně s ním je připravena skleněná konvička s vodou, která se nahřívá nad svíčkou, takže je stále teplá a tou ten čaj zaliješ. Džunk uzavřeš keramickým poklopem a na přesýpacích hodinách si odměříš čas, za který se ti čaj vyluhuje a ty ho budeš moct přelít do šálku určeného k pití. Taková je moje zkušenost a dovtípení se významu slova.

Lehounký pocit povznášivé nálady...prostě čajovna. Pak to sklouzlo k představám... Ale stejně mám z toho pohodový pocit.

Díky Krti....jsem ráda, když v člověku báseň vzbudí nějaký pocit a není to jen prázdné čtení.

jo, tak tohle mohu ... pocitově paráda ... fundované příspěvky viz výše, zde sloužit nemohu :-)

Díky Bell, nemůžeš-li, nevadí:), Choutky po detailním rozboru jsou ukojeny a teď sklouznout na jinou vlnu:)

Jasně. Pokud děláte z poezie produkci typu líbí-nelíbí, chápu. Je dobré si občas vzpomenout, že se řadí už nějakých pár tisíc let k umění, které vyjadřovalo, vyjadřuje (snad) a bude vyjadřovat (kéž by!) něco hodnotného, stylem, který je hoden tohoto označení. Má úcta.