Nedokážu do kontextu básně začlenit třetí a čtvrtý verš. Nehodí se tam ani po stránce významu, ani tématu. Je to prostě přestřelení....Vykreslíš nějakou situaci, kterou naprosto nelogicky, a navíc gramaticky velmi podivně (píšeš o někom, najednou skok k ději, který nedává smysl:viz svítalo bezstarostnem působí jaksi nadějeplně, jenže předchozí verše jsou trochu o něčem jiném a následující praskliny pod náhrobním nebem také. Tak buď popíráš, záměrně, co jsi předeslala, což se dá přijmout, ale nepůsobí to vůbec věrohodně.... Další verše se mi líbí, ale v závěru chybí výraznější pointa. Sdělení typu neodcházej, může mít svou vážnost a hloubku, bohužel tato báseň jako celek nefunguje.

No, je to možné. Já v tom jako obvykle vidím svoje, což jiný "dívak" předpokládám víc, než ne. Nevím,..ale uznávám, že chyba může být na mé straně, čímž ovšem nepřiznávám, že tam je. :)

Nene Baruš, tak jsem to nemyslel, žádnou chybu jsi neudělala. Jedná se jen o to že je dobré přemýšlet o každém verši, říct si tu báseň nahlas (což je hrozně důležité, dělám to čím dál častěji), a pak také sebekritičnost, k vlastním myšlenkám, jestli opravdu jsou hodny básně. Myslím, že ta báseň není špatná..stála by ale za úvahu menší revize. Není důvod v tom hledat, něco špatného. Jak nedávno proběhla diskuze na téma cenzury, tak dnes jsem četl, že básníci, mladí, talentovaní posílali básně mistru Ivanu Divišovi, který je vždycky seškrtal, vyškrtl a podobně. Jiří Kolář zápasil s formou každého slova a s formou jako takovou, tak není naškodu, se občas zamyslet nad tou básní déle, koukat na ni, slyšet ji, jestli to je fakt ono. Papa.

Sebekritičost mi opravdu nechybí, jenom nejsem určitě objektivní v hodnocení svých básní(což asi nikdo)..ať už jsou jaké jsou, mám k nim citovou vazbu. Občas si říkám, že některými básněni sděluji jen..něco sobě, ne druhým. Možná to tak i je, možná v některých není jakési Poselství. B.T.

Opravdu se tim nedokazi prokousat...