.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Únor  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28  

 .: Online
Stránku si právě čtou 2 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie

 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Posunul jsem hodinky

Histes - Fejetony - 19. 10. 2006 - 1823 přečtení

Byly doby za mlhou, kde se vše neznámé stalo zázrakem ve chvíli poznání. Oheň znamenal dospělost a každá vlastnoručně postavená drobnost byla radostí na mnoho dní. Vše jsme brali jinak, přikládali věcem jinou váhu. I jiným.

Učitelé bývali autoritou a v tělocviku překonávali sami sebe. Bez přísnosti není pochopení…

Před deseti lety…

Tak, a teď mi vyjmenujte ovoce. Půjdeme popořadě.
„Hruška“
„Ano“
„Švestka“
„Výborně.“
„Ríšo?“
„Jabko“
„Dobře, co chceš ty, Jakube?“
„Shnilé jabko!“
Učitelův výraz strnul a raději se zahleděl na hodinky: „Půl desáté, máte velkou přestávku.“
Rozbalil jsem makovec a usmíval se nad znechuceným pohledem Terky, která pozorovala podrobenou lavici. „Ríšo, ty si fakt prase, zase ten makovec.“
Ušklíbl jsem se a vysál stéblem politou lavici.

Začala hra „Na hoňku.“ Fyzicky nadané děti mezi sebe zapadly. Já, který nikdy nejrychleji neběhal, jsem se chtěl zapojit taky. Jen tak vběhnout a říct, já taky hraju, jako to dělali ostatní, jsem nemohl, stejně by mě nebrali za oficiálního člena hoňky…

„Vendo, můžu taky hrát?“ A Vendula, nejdominantnější postava naší třídy, ze které jsem měl tak trochu strach, prohlásila i přes slova Žanety: „Richard hraje taky“. A co řekla Venda, to platilo.
„Nepláti, tohle je domeček…“ Jakmile někdo nestíhal, měl namále, znenadání se z místa za skříní stal domeček. Až se za skříň nasoukali všichni, prohlásil honící: "Na domečky nehraju." Domeček se zrušil. A tak pořád dokola. Já, jediný to člověk s hodinkami, jsem řekl poslední slovo. Konec. Minutu před završením přestávky jsme se nachystali na hodinu.

„Jste nějací červení, co jste vyváděli?“

***

„Pojď hrát koulovanou!“
„Ale já mám jít dneska rovnou domů..“
„Na to ser vole. Je nás málo. Ríša, poojď.“
„Tak dobře.“

„Jéé, Petra dostala do držky.“
„Ty si fakt debil, já nevidím!“ ozvala se vyděšeně.
V tu chvíli sklapla vzájemná rivalita. Řešilo se Petřino oko. Autor té prdy se neustále omlouval. Kvůli Petře, nebo toho, co mohlo následovat? Následovalo, odplata. Tým se postavil za Petru.
„Nakrmte ho!“
„Na Martina, všichni na něj!“
Naskákali na něj a krmili. Petra samou radostí viděla a sledovala… Krmili, dokud se neozvalo hlasité Au. „Moje ruká!“
Valná hromada se zvedla a členové na sebe zírali, kdo tu bolest zavinil. Ten s největším soucitem se zase omlouval Martinovi. Pořád dokola. Jako proslulá věta: „Já se s tebou už nikdy nebudu bavit.“ Druhý den opět vesele tlachaly. Pořád se někdo s někým bavil i nebavil..

Strčil jsem ruce do kapes a šel domů. Bil se ve mně bohém, který si nedělal starosti s povinnostmi a vychovaný synek, co měl strach z následků, které jej nutily být slušným, učit se.. Protože zakázaná černobílá elektronková televize, přinášející mou oblíbenou sérii Čip a Dejl, Rychlá roto kupředu nebo týden bez sladkostí bylo pro mne tragédií nejvyššího stupně. Žádná minuta čekání, než se televizor nažhavil, žádné ranní meteory a velký třesk u začátku vysílání televize Nova, žádné Studio kamarád s Rosákem. Prostě nic, co jsem měl rád. Napadlo mě řešení. Posunul jsem hodinky. Jak geniální. Jednou se to snad stane každému, ne?

„Stračky,“ usmál jsem se při papouškování mého taťky, když jsem procházel solí rozbředlým šedivým sněhem.
„Tak čím začnu.. jo takhle. Přijdu, usměju se a řeknu, že mám dvě jedničky ze psaní.“

„No ahoj. Kdes byl?“
„V jídelně.“
„Dvě hodiny?“
„Dvě?“
„Je půl druhé!“
Udiveně jsem se kouknul na hodinky a řekl: „Ale mě to ukazuje tři čtvrtě na jednu.“
Tak a teď mi řeknou že nejsou blbí a že jsem si to posunul.
„Kde máš rukavice?“
„Nevím,“ řekl jsem vyděšeně.
Spravedlnost na mě hodila šutr.
„Jak nevíš?“
„Ráno jsem je ještě měl.“
„Tak kdes je nechal? Měl jsi je ještě v jídelně?“
„Jo.“
„Tak val pro ně. Bože ty jsi blb.“

Musím běžet, dokud na mě vidí, snaha se cení. Kdybych je náhodou nenašel.. budou mi vyčítat všechny hříchy od toho posledního, který se rozebíral.. Vše nad čím přivřeli oko mi spočtou. Uff, za zastávkou na mě už vidět není.

Procházím sračkama a vzpomínám na vše, co jsem způsobil a neměl. Byl jsem zase jen to malé bezvýznamné děcko s průserem. Ale třeba tam budou. Uvidím své zelené rukavičky a s klidem půjdu domů.


Nebyly.


Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 1,50 / Počet hlasů: 2]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 19.10.2006 07:57:26     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Semiramis (@)
Titulek:
Ríšo,ten tvůj fejeton je naprosto skvělý, i když to s fejetonem nemá nic společného:-) nádherně se to četlo,chtělo by to prodloužit,přidat pár příběhů a byla by z toho perfektní kniha. skvěle popsané pocity,spojení,úplně jsem si to vybavila.děkuji za krásné ráno.

Komentář ze dne: 19.10.2006 10:40:38     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Manik (@)
Titulek:
No souhlasim s tou moji nejmilovanejsi, ze s fejetonem to nema nic spolecneho, ale cetlo se to dobre... good povidka

Komentář ze dne: 19.10.2006 11:44:29     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - GreenEyes (@)
Titulek:
Zatim takovy prvni dojem: hafo dobry fejeton (trvam na tom, ze to je fejton). A clovek opravdu detinsky touzi po pokracovani -)

  
Komentář ze dne: 19.10.2006 13:00:11     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - milan (@)
Titulek: Re:
No je to moc dobré. Velmi originální, fejeton to může být, ale o tom to přece není, dohadovat se o formě, když jde o obsah, příběh. Jediné co mi vadí je poslední věta. Nebyly. Jak by to krásně končilo tím krásným dětským i zmoudřelým přáním předposlední věty. Já tušil že tam nebudou, ale škoda toho prozrazení. ..

Komentář ze dne: 19.10.2006 15:22:33     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Sisi] - Silvie (silviev@tiscali.cz)
Titulek:
to, že se mi líbí skoro všechno co napíšeš, to jsem ti už říkala, ale tohle...tohle je fakt super! A pokračování by rozhodně být mohlo! :-) Strašně dobře se to čte a připomíná mi to Mikulášovi patálie :-) fakt dobrý!

Komentář ze dne: 19.10.2006 15:23:59     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Bell] - Běla Polášková (bela2006@volny.cz)
Titulek:
Bezvadně napsané, líbí - moc. Už někde jsem ti psala, že síla tvé povídkové tvorby je v dialozích a to platí i tady. Jako fejeton to asi ne, ale jako povídka, která si vyžajuje pokračování to ano. Ten závěr je skvělý. Myslím tím to rozjímání a nakonec i to "Nebyly". Jo, jo.

  
Komentář ze dne: 19.10.2006 16:53:55     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Richard (@)
Titulek: Re:
nechci na tento příběh navazovat. Mým cílem bylo pouze připomenout to, na co bych za pár let zapomněl. Na dětství. Jsem rád, že se to docela povedlo. Bez posledního slova nebyly to pro mne není ono. Tím jsem vlastně řekl vše.. Zkoušel jsem si to číst i bez něj, ale mě to sedí.. ovšem já si to můžu představovat docela jinak, než vy čtenáři...

Jo, a napsal jsem písemku z matiky úplně dobře! (byli jsme ve třídě jen 4, kteří to dali). Masakrovský druhý příklad. Su happy, ještě pořád nejsem totální matematicky blb :).

  
Komentář ze dne: 19.10.2006 17:18:01     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - GreenEyes (@)
Titulek: Re:
No to "Nebyly" na konci prave jednak primo vyzaduje pokracovani a jednak zapina ctenarovu fantazii, aby si to pokracovani vymyslel sam.
Ale zas nechci aby Risa z toho udelal nekonceho Haryho Pottera -)

Komentář ze dne: 19.10.2006 22:16:48     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Krtica] - Jana Vyležíková (krtica.N@seznam.cz)
Titulek: tak
Takhle podobně to asi vypadalo v dětství každého z nás. Hry a občasné rozmíšky, udobřování a občasné pranice. Osvěžil jsi i mé vzpomínky, dík za to!

  
Komentář ze dne: 20.10.2006 01:17:47     Reagovat    Nový komentář
Autor: [postreh] - Histes [admin] (histes@postreh.com)
Titulek: Názor
všem děkuji za reakce a ochotné čtení (i když to není nejkratší)

Komentář ze dne: 20.10.2006 07:21:58     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - makretka (@)
Titulek:
Ríšo, no teda:) Klobouk dolů. Báječně jsem se pobavila hned brzo po ránu a jako ostatně většina komentujících bych se nechala zlákat na pokračování, a vlastně by to lákání nevyžadovalo kromě toho, že autorem článku jsi ty, nic jiného;) Neeee že bych neznala to věčný posouvání hodinek, v téhle době spíše mobilu, protože hodinky nenosím=)

Komentář ze dne: 20.10.2006 08:53:06     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - editor, Nc87 (Milan Záleský) (@)
Titulek:
Tak jsem se na chvíli dostal k intertnetu a co nevidím... Líbilo se mi to. Nejvíc mě oslovila stará dobrá finta posouvání hodinek ;). Souhlasím s předchozími názory, to "nebyly" na konci je celkem strohé. Ale sympatické :).

Komentář ze dne: 20.10.2006 20:04:58     Reagovat    Nový komentář
Autor: [WhiteShadow] - WhiteShadow (wwhiteshadow@centrum.cz)
Titulek:
O.K., jak psal pan editor, je to sympatické, to je asi podstata mého komentu. Sympatické, nic víc, nic míň. Žádná velká pointa se nekoná ani ten tvůj legendární literární vyjadřování. Je to zkrátka taková vzpomínkovka. Dle mého názoru se jedná o povídku. Navrhuju přesunout.
Nejvíc se mi asi líbila anotace, posunuté hodinky a poslední slovo.
Hodnotím - 2.2

  
Komentář ze dne: 01.09.2007 19:13:36     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek: Re:
Poslední slovo bych dnes vynechal. Toto dílo bych řadil ke svým nejlepším, protože čtenáře opravdu zavede do říše svých myšlenek - a to je přeci snem každého tvůrce.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2026        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz