Osud tomu chtěl, abych se jako první, po více než  půl století podíval do uhrančivých hnědých  očí tmavovlasé dívky z obrazu Antonína Slavíčka. Po celá dlouhá desetiletí odpočíval obraz v zapomnění ateliéru významného českého restaurátora a akademického malíře Vladimíra Terše. 

           Obraz sám, podle informací, které se mi dosud podařilo shromáždit, nebyl nikdy veřejně vystaven a není znám odborné veřejnosti. Jsem si vědom toho, že bude pro odbornou veřejnost velmi těžké připustit, že se skutečně jedná o autorskou práci slavného krajináře. Obraz je ale skutečně originál, který panu Teršovi  přinesla v roce 1951 od Jana Slavíčka (syna  Antonína Slavíčka) Jaroslava Muchová, paozději žena Vladimíra Terše.

            Tento portrét namaloval Antonín Slavíček ve svých začátcích (okolo let 1886 – 1888 ) a snad by na něm mohla být jeho dávná láska z mládí.

Čtenáři tohoto studentského magazínu mají teď tu čest, se jako první seznámit s tímto neznámým dílem.

***

             Antonín Slavíček se narodil 16. května 1870 jako čtvrté dítě Jana Slavíčka a jeho choti Pavlíny, rozené Mildnerové ze Semil. Už jako školák se účastnil vydávání školního časopisu, kde uveřejňoval své kresby. Po krátkém pobytu v Mnichově vstoupil na Akademii v Praze, kde studoval u J. Mařáka (1887-1899) .

              Protože Vás nechci zahlcovat dalšími životopisnými údaji, které si každý snadno dohledá pouze dodám, že se stal mistrem české krajinomalby, který překračoval hranice stylů a osud mu dopřál pouhých patnáct let k rozkvětu obrovského talentu.

              Antonín Slavíček opouští tento svět vlastní rukou 1.února 1910 a všichni si uvědomili, že odešel jeden z největších talentů českého výtvarného umění.

              Tento příspěvek je vlastně prosbou o pomoc při pátrání po neznámé dívce z obrazu a rád bych Vás seznámil s tím málem, co jsem doposud zjistil.

              Ve vzpomínkách Slavíčkovy dcery Evy Medkové se píše: Přede mnou stojí chatrný list papíru s datem Léta Páně 1889,  25.února. Jest to dopis mého otce, jejž napsal jakési dívce. Nemohu dnes zjistiti její jméno, ale to vše jsou dnes zbytečné a vedlejší věci. Dávno, možná, zetlely dívčí ruce, které tehdy obdržely slova, a dávno vyhasly oči, jež tyto řádky četly.

……Zajisté, že i Vy podivila jste se mému úmyslu státi se řeholním knězem a snad dá-li Bůh misionářem, nato zajisté, kdo mě znal dříve nepomyslil. A proto Vás žádám, abyste v modlitbě své i na mne vzpomněla a někdy se za zdar setrvalosti mé nějaké zdrávas pomodlila

             Toto by odpovídalo zjištěním, že údajně z nešťastné lásky vstoupil roku 1889 do kláštera v Rajhradě. V literatuře jsem k tomu našel:  Na jaře roku 1889 vstoupil do kláštera v Rajhradě devatenáctiletý Antonín Slavíček s úmyslem stát se řeholním knězem nebo misionářem. Dlouho však v klášteře nepobyl, protože se po prázdninách již nevrátil. P. Šrámek, jenž byl kaplanem u Slavíčkova strýce, děkana a probošta, Antonína Slavíčka ve Staré Boleslavi, omluvil pak v říjnu odchod mladého Slavíčka z Rajhradu dopisem rajhradskému převorovi. Pro ctitele Slavíčkova malířského umění je tato zmínka jistě zajímavá.

             Také jsem se obrátil s prosbou o pomoc na Národní galerii v Praze, zda se tato dívka neobjevila na nějaké studii, či skice z jeho počáteční tvorby. Bohužel mi nebyli schopni pomoci a odkázali mne na Dr. Janu Orlíkovou, která je velkou znalkyní tvorby a života tohoto umělce. Poprosil jsem jí o pomoc a nyní čekám na odpověď.

             Galerie v Ostravě mi bohužel neodpověděla.

             Obraz si můžete prohlédnout jak v původním stavu, ve kterém se dochoval , tak po restaurování Vladimírem Teršem, které dokončil  20.prosince 2006. Obraz je osazen v původním rámu a jedná se o olejomalbu na plátně o rozměru 35x55cm.

             Pokud měl někdo z Vás to štěstí setkat se s prací Antonína Slavíčka a viděl podobnou dívku, prosím o informaci. Byl bych Vám vděčný za jakoukoli zprávu. Rád uvítám i jakoukoli stopu z literatury, či odkaz na internetovou prezentaci, která by pomohla vypátrat totožnost dívky z konce 19. století. Napadla nás i myšlenka, že by se mohlo jednat o dívku z nevhodné rodiny, a proto se obraz nikdy neobjevil na veřejnosti, ale to jsou pouhé dohady.

             Snad Vás potěší pohled na dívku, která možná  zažehla jiskru lásky v mládí slavného umělce a v propasti času se ztratila v zapomnění, abychom ji dnes opět mohli objevit.

             Jste první z řad veřejnosti, kdo má možnost po více jak sto létech  tuto dívku spatřit a dáváte mi naději, že se někdy dopátráme jejího jména.