jelikož vím, o čem to je, nechám to stranou a zapojím si to, co mě napadlo, když jsem četl tvůj původní nápad, hledal jsem v tom jakési unikové řešení slepoty nad knihou, čili hledání ze zdroje, který slepci nic neřekne, slepec mohl být zastoupen lidmi, kteří charakterem podlamují chování - sobci, pokrytci, tupci,.....
nejvíce mě zaujal verš s vypuknutím ptáků, zní to pro mě toliko abstraktně a přitom to dává smysl naděje, tato se ti povedla renčo

Já ti nevím Harr, přijde mi to takové...neurazí, nenadchne...nemastné, neslané. V podstatě mě ničím nezaujala, snad vyjádření v posledním verši mi přišlo malinko zvláštní...asi když už, tak bych dala jiné slovo než vypuknou...Taková tvá klasika, ale fakt mi to nic nedalo.

Nevím proč bych se měla zlobit,to je zákonité...někdo se v tom vidí a jiný ne....mám občas stejný problém....

Milá Harr,
já dobře rozumím, co jsi tím chtěla říct a nemůžu říct, že by se ti to nepovedlo. Líbí se mi. Jenom to slovo- vypuknou závěru se mi nepozdává.

Milá Harr, celá hezká, až na ty nešťastné pukající ptáky.
Jednak ptáci jsou docela klišé v pojetí, v jakém jsi je využila, a slovo vypuknou by se k ptákům hodilo, ale spíše v kontextu třeba satirickém, humorném, sarkastickém, zde z předcházejícího textu to vypadá jinak. Také ty šumějící slova nejsou šikovná, ale jinak jako vždy, spokojen.

dodatečně se podpisuji pod komentář

harr, myslím si, že jsem se skvěle vcítil do prvních dvou slok. Krásně vykreslena atmosféra venkovské jizby... ve které žila moje babička... alespoň mi to takto přijde. třetí sloka se mi zdá jakoby vypravěčsky jinde. někde pryč od popisu, nezapadá mi do básně, je pro mě neuchopitelná. Ale první dvě sloky velice chválím.