postava v levo je pro mě stělesněním zla, asi podle barev, nevím...a ruže jsou její stoupající sy o vyznání toho "mám tě rád" ta postava čeká na přeměnu k dobrému to je to pozitivní na obraze, postava v pravu působí díky modré opravdu chladně a tím i to její vyznání, jako by bylo vynucené
velmi mě zaujaly stěny pokoje, zvláště duhová tapeta, myšlenku přenáší do orientálního kraje, mimo běžné smysly
povedené, škoda že jsi Vláďo odešel, doufám, že se budeš příležitostně vracet a nezapomeneš na Postřeh

Na mě z toho obrazu dýchá hluboké zklamání. Jako by to byli lidé, kteří jsou od sebe na hony vzdálení. Cítím z toho nezájem, nepřekonatelnou vzdálenost (už jen ta růžová peřina, či co to je, která je vzájemně odděluje, aby se ani nedotkli). Postava muže na mě působí jako v jiném světě, opřena o stěnu okna, sedící v jeho výklenku a hledící do prázdna. Za ním kus večerní oblohy a únik. Modrá dívka jako by dlela v pošmourné realitě. Místo barevností stěn vyjadřující jejich společné životní sny.

mně ta růžová "hmota" připadá jako dar pro ni- vzhledem k pozici rukou... ale rozhodně tvá úvaha je taky zajímavá, opět jiný příběh

vynikající. emotivní. postavy mají velkou citovou výpověď, výrazně podporuji konfrontaci plochy a linie.