U povídky Jakuba "Sám"se v komentářích řešilo zapsání probíhajícího děje v jednom nečleněném odstavci. Tady je to ten samý případ a myslím, že stejně oprávněný. Text se rozvíjí přímočaře a sevřeně jako jeden nestříhaný filmový záběr. A zúčtování se statným stromem je pozoruhodné, u takového lamželeza by se dalo čekat, že "v zastoupení" zmydlí nějakou náhodnou osobu "v špatný čas na špatném místě" ... Suma sumárum, četl jsem to poprvé jedním dechem a skoro bolestně cítil jeho zklamání, jako by bylo přímo moje.

Plně podporuji tento komentář.

Nerad reaguju na komentáře k vlastním povídkám, ale tady musím udělat výjimku - takhle to bohužel vůbec členěno není. Muselo někde dojít k chybě! Rozhodně nebyl celý ten dlouhý text v jednom odstavci!! Buď jsem udělal nějakou chybu při vkládání (ač netuším jakou, protože jsem jen vložil kopírovaný text) nebo došlo k chybě někde jinde. V žádném případě ale nemá být můj text v takhle dlouhém prvním odstavci!

Tak se mi příště ozvi a na ten formát mrknem.

pěkné, takové příjemné na čtení, pokud se nepletu tak tu máme podruhé v krátké době motiv ztracené lásky a vyrovnávání se s ní, tohle zpracování se mi líbí víc. Nápad se stromem je dobrý a pointa děje také. A členění děje mi také přijde odpovídající.

Teprve podruhé? - Já teda nevím, z tohoto hlediska články nesleduji, ale osobně si myslím, že patří v literatuře i jiné tvorbě k motivům nejčetnějším vůbec. :-)

Já myslel podruhé od Cuthberta. Napřed to byla Vůně a teď Noční vyrovnání.
Jinak myslím, že k motivům nejčtenějším rozhodně patří, až je to možná na škodu, poněvadž pak v méně zkušeném čtenáři vytváří zoufalé iluze (ó ano, i mě to před jistým časem, jako holobradého jinocha postihlo):)

Jo tak. :) Nedalo mi to, proletěl jsem v rychlosti paklík povídek Cuthberta - a vlastně v každé je nějaký motiv vyrovnání se s láskou, někdy fantasknější, někdy reálnější. Vždy umně a stručně - což si zvlášť cením - zpracovaný.

Souhlasim se Zbynkem v tom, ze dilo ma pointu. Zel zpracovani neni idealni.
Hrdina pocituje zlost vuci milovane krestance, jez mu zjivne ublizila, a vuci jejim symbolum - kostelu a krizum. Z hlediska logiky deje bych ocekavala, ze onen trpici muz vylije svuj vztek a bolest na nekterem z upominanych symbolu. A najednou kastan!
Na moje gusto je povidka jazykove a stylisticky slaba. Opet Tvuj oblibeny kraticky text na pomezi realizmu az existencializmu, ktery vyzadoval spoustu prace s jazykovymi prostredky. Kdyby sis tu praci dal, pak bych skutecne dokazala precist povidku jednim dechem. Jenze stale zadrhavam na "vyzyvyve-vyzyvavy", ""Bolest-bolestive-bolestive", "dnesnim" a hned "dnesni", "přestože-přestože". Ponekud krkolomne pusobi vyraz "z jeho rukou zmizel dostatek kůže". A nejvic pochybnosti vyvolava veta:"Křečovitě zatnuté prsty v pěsti měl už několik minut". Mozna neumim dost dobre cesky, ale dle meho nazoru ten slovosled nesedi.
Jsou tam dalsi drobnosti, jez znacne kazi celkovy dojem a ubiraji na kvalite dilu, ktere mohlo byt opravdu velmi dobre.