.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Červenec  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  

 .: Online
Stránku si právě čte 10 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Bjørnstjerne Bjørnson

Harr - Osobnosti - 22. 04. 2008 - 5330 přečtení

anotace_bjornstjern.jpg3. Nobelova cena za literaturu, rok 1903


 

 

bjornson.jpgDatum narození: / Datum úmrtí:

08.12.1832 / 26.04.1910

Místo narození: / Místo úmrtí:

Kvikne, Norsko / Paříž, Francie

 

 

 

 

 


Bjørnson vyrůstal v Kvikne, v dnešní norské provincii Hedmark, kde byl jeho otec knězem.

Po maturitě v Kristianii (dnešním Oslo) se rozhodl věnovat se žurnalistice a divadelní kritice.

( Studoval dále v Kristianii na universitě.) Jako čtyřiadvacetiletý začal vydávat vlastní kulturní

časopis. V té době už měl za sebou jak své první drama, s námětem ze staroseverských ság

"Mezi bitvami", tak řadu básní. V roce 1857 převzal jako dramaturg a režisér Národní scénu

v Bergenu a současně vydal několik svých "Selských povídek", příběhů ze života norských

venkovanů. Povídky jej ihned proslavily a staly se prvním opravdovým vítězstvím norské

literatury nejen v ostatní Skandinávii, ale i v mnoha dalších evropských zemích.

 

Bjornson však nezanedbával ani svou tvorbu dramatickou a básnickou. Za pobytu v Římě napsal jednoaktovku "Král Sverre" (1861) a trojdílné drama "Sigurd Slembe" (1862), obé opět s náměty z historie, a roku 1864 tragédii "Marie Stuartovna ve Skotsku". Mladý autor se záhy octl ve víru bouřlivého společenského a kulturního dění v Norsku, od roku 1865 vedl jako umělecký ředitel Kristianské divadlo a sám se horlivě účastnil veřejných debat a polemik.

V 70. letech 19. století nastal v Bjørnsonově tvorbě zásadní obrat. Podle hesla, že literatura jen potud žije, pokud problémy řeší", se Bjørnson začal věnovat aktuálním společenským problémům, které řešil ve svých divadelních hrách. Byl tak, společně s Henrikem Ibsenem, považován za zakladatele norského národního dramatu. Ve své tvorbě byl kritický k morálce měšťanské společnosti a zdůrazňoval mravní odpovědnost jedince. Stal se mezinárodně uznávanou osobností kulturního a veřejného života. Zasazoval se o liberalismus a kulturní i státní samostatnost Norska (jeho báseň Ano, milujeme tuto zemi z roku 1870, se stala norskou státní hymnou).

Trvalý zájem o problémy současného městského člověka se přitom obrazil i v jeho tvorbě - připomeňme jen dramata

 

"Bankrot", "Redaktor" (obě z roku 1874), "Novomanželé" (1865), "Rukavička" a "Nad naši sílu I" (obě z roku 1883), mistrovské sociální drama "Nad naši sílu II" (1895) i pozoruhodnou hru "Paul Lange a Tora Persbergová" (1898). Z románů vynikly: "Magnhild" (1877), syrově realistický příběh, a v roce 1884 "Vlajky nad městem a přístavem" a "Na božích cestách" (1889). Několikerý dlouhodobý pobyt v cizině vyvolal u něho nepochybně i zvýšený zájem o společenské dění v ostatních evropských zemích i o práva utlačovaných národů (např. Slováků).

 

Roku 1903 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu "... jako projev uznání za jeho ušlechtilou, velkolepou a mnohostrannou literární tvorbu, která se vždycky vyznačovala jak svěžestí inspirace, tak vzácnou čistotou ducha." (citace z odůvodnění Švédské akademie).

 

Fjelde_Bjornson-Bauta-Stone.jpg

DÍLO:

 

- Synnöve ze Slunečného návrší (1857, Synnöve Solbakken)

- Arne (1859)

- Veselý hoch (1860)

- Král Sverre (1861, Kong Sverre)

- Sigurd Slembe (1862)

- Marie Stuartovna Skotská (1864, Maria Stuart' i Skotland)

- Novomanželé (1865, De Nygifte)

- Rybářské děvče (1868)

- Ano, milujeme tuto zemi (1870)

- Arnljot Gelline (1870)

- Sigurd Jorsalfar (1872)

- Selské povídky (1873, Samlede digter)

- Úpadek (1875), též jako Bankrot

- Redaktor (1875, Redaktören)

- Král (1877, Kongen)

- Magnhild (1877)

- Setník Masana (1879, Kaptejn Mansana)

- Leonarda (1879)

- Nový systém (1879)

- Prach (1882)

- Jednoženství a mnohoženství (1883)

- Rukavička (1883)

- Nad sílu (1883, Über die Kraft)

- Vlajky nad městem a přístavem (1884, Det flager i byen og pa havnen)

- Zeměpis a láska (1885)

- Na božích cestách (1889)

- Paul Lange a Tore Parsbergová (1898, Paul Lange og Torra Parsberg)

- Laboremus (1901)

- Na Storhovu (1902)

- Daglannet (1904)

- Mary (1906)

- Když réva znovu kvete (1909)

 

Česká vydání:

 

 

- Selské novely - Hynek Mejsnar, Tábor 1873, překlad Hynek Mejsnar

- Novomanželé - F.A. Urbánek, Praha 1874, překlad Eliška Pešková

- Selské novely - F.A. Urbánek, Praha 1875

- Bankrot - J. Pospíšil, Praha 1877, překlad J. Bittner

- Nový systém - Časopis českého studenstva, Praha 1890, překlad Hugo Kosterka

- Dědictví Kurtův - Časopis českého studenstva, Praha 1893, překlad Hugo Kosterka

- Na božích cestách - J. Otto, Praha 1894, překlad Hugo Kosterka

- Prach - F. Šimáček, Praha 1896, překlad Hugo Kosterka

- Jednoženství a mnohoženství - E. Beaufort, Praha 1897, překlad Hugo Kosterka

- Úpadek - M. Knapp, Praha 1897, překlad J.E. Šlechta

- Absolonovy vlasy - J. Otto, Praha 1898, překlad Hugo Kosterka

- Nad naši sílu - J. Otto, Praha 1900, překlad Jaroslav Kvapil

- Nad naši sílu - J. Otto, Praha 1904, překlad Hanuš Hackenschmied

- Rybářské děvče - Magnhild, Jan Laichter, Praha 1907, překlad Milada Krausová

- Mary - Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1907, překlad Hugo Kosterka

- Železnice a hřbitov - Jan Laichter, Praha 1907, překlad Milada Krausová

- Povídky (tři díly) - Jan Laichter, Praha 1907-1912, překlad Milada Krausová

- Setnik Mansana - Český čtenář, Praha 1908, překlad Milada Krausová

- Na božích cestách - E. Beaufort, Praha 1909, překlad Milada Krausová

- Vlajky nad městem i přístavem - Antonín Reis, Praha 1909, překlad Josef Pachmayer

- Když réva znovu rozkvete - Šolc a Šimáček, Praha 1910, překlad Milada Krausová

- Veselý hoch - Jan Laichter, Praha 1910, překlad Milada Krausová

- Prach - Alois Hynek, Praha 1911, překlad Jaroslav Oktábec

- Laborenus - J. Otto, Praha 1913, překlad Hanuš Hackenschmied

- Jednoženství a mnohoženství - E. Beaufort, Praha 1915, překlad Hugo Kosterka

- Synnöve Solbaken - Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha 1920, překlad Viktor Šuman

- Rukavička - Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha 1922, překlad Viktor Šuman

- Vlajky nad městem i přístavem - Alois Srdce, Praha 1924, překlad Hugo Kosterka

- Mary - Alois Srdce, Praha 1926, překlad Hugo Kosterka

- Rybářské děvče - Alois Srdce, Praha 1927, překlad Milada Krausová

- Novomanželé - Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1937, překlad a úvod Milada Krausová

- Veselý hoch a jiné povídky - SNKLHU, Praha 1957, překlad Božena Ehrmannová

- Selské povídky - Odeon, Praha 1972, překlad Božena Köllnová a Josef B. Michl

- Synnöve ze Slunečného návrší - Mladá fronta, Praha 1981, překlad Božena Köllnová

 

 

UKÁZKY:

 

První sloka norské hymny:

 

Ja, vi elsker dette landet                          Ano, milujeme tuto zemi,

Som det stiger frem                                  Vystupující z vodní hladiny,

Furet vaerbitt over vannet                       Samá vráska, větrem ošlehaná,

Med de tusen hjem.                                  A na ní tisíce našich domovů.

 

 

 

Myšlenky:

 

Humor je nejvznesenější formou lidských citů.

 

Co nepřijde v pravý čas, nepřijde nikdy.

 

Jaro je krásné pro toho, kdo zažil dlouhou zimu.

 

Na cestě k tvému příteli nesmí růst tráva.

 

Dobré činny spasí svět.

 

Zuřivost je zbabělost.

 

Novela "Synnöve ze Slunečného návrší" patří do cyklu Bjornsonových slavných Selských povídek. V roce 1857, kdy se poprvé dostala do rukou norských čtenářů, přinesla tehdy pětadvacetiletému autorovi okamžitý úspěch. Sto let po prvním vydání "Synnove ze Slunečného návrší" byly v Norsku uspořádány celonárodní pamětní oslavy. Novela vyšla v rekordním počtu výtisků, některé její písně znárodněly, byla přeložena do mnoha jazyků (do češtiny poprvé roku 1875) a také zfilmována.
Bjornstjerne_Bjornson.jpgVe své době představovala "Synnöve" velmi překvapivý přínos tradiční domácí literatuře. Bjornson ji napsal stejně jako všechny ostatní povídky z prostředí norského venkova, zvláštním jednoduchým slohem, který v mnohém záměrně napodobuje stroze výstižný sloh starých severských ság, zahrnul však přitom do nich i ledacos ze slovního bohatství norských lidových pohádek. Uvedl do literatury prostého dělného člověka, který spíš jedná, než mluví, a jehož mravní profil mu ležel na srdci víc než co jiného. Jak už tomu přirozeně bývá, mezi převládajícím množstvím nadšených hlasů, se k Bjornsonovým Selským povídkám ozvaly i hlasy kritické. Autorovi se vytýkalo, že postavy svých venkovanů idealizuje a falešně romantizuje, že je jaksi předvádí "v nedělních šatech". Bjornson však záměrně nechtěl pranýřovat chyby a nectnosti svých hrdinů, jeho úmyslem bylo dobrým příkladem pozvedat mysl čtenářů, zaměřovat ji k sblížení a vzájemnému porozumění mezi lidmi a ukazovat, jak jen pevnou vůlí se člověk naučí překonávat vlastní sobectví. Proto hrdinové ze Selských povídek musí nejprve projít ohněm zkoušek, musí překonat leckterou vadu svého charakteru, musí se naučit sebeovládání a mírnosti, musí dokázat zkrotit svou přílišnou ctižádost nebo zas naopak překonat pasivitu nebo neplodnou snivost, než je jim konečně dopřáno dosáhnout cíle svých tužeb. Hlavními postavami milostné novely je dívka Synnöve ze Slunečného návrší. Její rodiče měli již jedno dítě, chlapce Syverta. Ten jim ale zemřel, a když se jim narodilo děvče, dostalo podobné jméno. Druhou nejdůležitější postavou je chlapec Thorbjorn, který bydlí na druhé straně údolí těsně pod vysokou skálou ve statku Jedlová. Byl pojmenován proto tak, že stál uprostřed velikého jedlového lesa, jediného v dalekém širokém okolí. Jméno Thorbjorn vzniklo složením jména staroseverského boha hromovládce Thora se slovem bjorn, jež v norštině znamená medvěd. Thorbjorn, který má velice přísného otce Seamunda, je vychováván tvrdě. I přesto je však divoký, "živý", rád se pere a nesmí chybět u žádné tancovačky. Naproti tomu Synnove je milá, něžná, mírumilovná dívka, která pochází z haugiánské rodiny. Její rodiče - otec Guttorm a matka Ingrid jsou přívrženci luteránské sekty, která byla založena na počátku 19. století norským kazatelem Hansem Haugem. Synnöve se záhy skamarádí s Ingrid, sestrou Thorbjorna, a i s Thorbjornem. Jejich dětská náklonnost se promění po několika letech ve vroucí lásku, jíž ale její rodiče nepřejí. Thorbjorn proto Synnove slíbí, že již nebude chodit na tancovačky a nebude se prát. Avšak při jedné, ne jeho vinou zaviněné rvačky, přijde málem o život. Po několika letech dojde mezi oběma ke smíru. Příběh končí dobře, jak je to v souladu s Bjornsonovým životním názorem, podle něhož dobro a vytrvalé úsilí o spravedlivou věc mají být po zásluze odměněny. Thorbjornovi je nakonec dovoleno vzít si Synnöve.

 

Čerpáno z:

www.spisovatele.cz

www.citaty-slavnych.cz

literatura.kvalitne.cz

www.severskelisty.cz

vlastní poznámky 

 

 

 

*Jako další budou uvedeni dva nositeléNobelovy ceny za literaturu za rok 1904 Frédéric Mistral a José Echegaray y Eizaguirre*

 

 


Související články:
Toni Morrisonová (02.04.2013)
Derek Walcott (23.01.2013)
Nadine Gordimer (17.05.2011)
Octavio Paz (04.08.2010)
Camilo José Cela (04.07.2010)
NAGIB MAHFOUZ ABDELAZÍZ (18.05.2010)
Josif Brodskij (08.05.2010)
Wole Soyinka (02.03.2010)
Claude Eugène Henri Simon (30.01.2010)
Jaroslav Seifert (20.01.2010)
William Gerard Golding (10.12.2009)
Gabriel García Márquez (16.10.2009)
Elias Canetti (04.10.2009)
Czesław Miłosz (22.09.2009)
Odysseas Elytis (15.09.2009)
Isaac Bashevis Singer (08.09.2009)
Vicente Aleixandre (02.09.2009)
Saul Bellow (25.08.2009)
Eugenio Montale (19.08.2009)
Harry Martinson (11.08.2009)
Eyvind Olof Johnson (11.08.2009)
Patrick White (02.08.2009)
Heinrich Böll (14.07.2009)
Pablo Neruda (07.07.2009)
Alexandr Isajevič Solženicyn (02.07.2009)
Samuel Beckett (23.06.2009)
Jasunari Kawabata (17.06.2009)
Miguel Ángel Asturias (09.06.2009)
Nelly Sachsová (02.06.2009)
Šmuel Josef Agnon (02.06.2009)
Michail Alexandrovič Šolochov (26.05.2009)
Jean - Paul Sartre (19.05.2009)
Giorgos Seferis (13.05.2009)
John Steinbeck (05.05.2009)
Ivo Andrić (28.04.2009)
Saint - John Perse (21.04.2009)
Salvatore Quasimodo (14.04.2009)
Boris Pasternak (07.04.2009)
Albert Camus (31.03.2009)
Juan Ramón Jiménez (24.03.2009)
Halldór Kiljan Laxness (19.03.2009)
Ernest Hemingway (10.03.2009)
Winston S. Churchill (02.03.2009)
François Mauriac (17.02.2009)
Pär Lagerkvist (10.02.2009)
Bertrand Russell (03.02.2009)
William Faulkner (28.01.2009)
Thomas Stearns Eliot (19.01.2009)
André Gide (13.01.2009)
Hermann Hesse (06.01.2009)
Gabriela Mistralová (30.12.2008)
Johannes Vilhelm Jensen (23.12.2008)
Frans Eemil Sillanpää (16.12.2008)
Pearl Sydenstricker Bucková (09.12.2008)
Roger Martin du Gard (02.12.2008)
Eugene O'Neill (25.11.2008)
Luigi Pirandello (18.11.2008)
Ivan Alexejevič Bunin (10.11.2008)
John Galsworthy (04.11.2008)
Erik Axel Karlfeldt (28.10.2008)
Sinclair Lewis (21.10.2008)
Thomas Mann (14.10.2008)
Sigrid Undsetová (07.10.2008)
Henri Bergson (30.09.2008)
Grazia Deleddaová (23.09.2008)
George Bernard Shaw (16.09.2008)
Władysław Stanisław Reymont (10.09.2008)
William Buttler Yeats (02.09.2008)
Jacinto Benavente (26.08.2008)
Anatole France (19.08.2008)
Knut Hamsun (12.08.2008)
Carl Friederich Georg Spitteler (06.08.2008)
Henrik Pontoppidan (29.07.2008)
Karl Adoplh Gjellrup (29.07.2008)
Verner von Heidenstam (22.07.2008)
Romain Rolland (15.07.2008)
Rabíndranáth Thákur (08.07.2008)
Gerhart Hauptmann (01.07.2008)
Maurice Maeterlinck (24.06.2008)
Paul Heyse (17.06.2008)
Selma Lagerlöfová (10.06.2008)
Rudolf Eucken (27.05.2008)
Joseph Rudyard Kipling (20.05.2008)
Giosuè Carducci (13.05.2008)
Henryk Sienkiewicz (06.05.2008)
José Echegaray y Eizaguirre (29.04.2008)
Frédéric Mistral (29.04.2008)
Theodor Mommsen (15.04.2008)
Sully Prudhomme (08.04.2008)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 24.04.2008 10:22:34     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - milan (@)
Titulek:
Bravo. Kvalitní práce...ještě mi chybí prameny. Jinak Ok.

  
Komentář ze dne: 24.04.2008 15:48:44     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek: Re:
Děkuji za komentář i připomínku, dodám chybějící.

Komentář ze dne: 24.04.2008 16:23:52     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (koziii@seznam.cz)
Titulek:
ještě musím nějak zjistit jak to udělat aby se při každé editaci nesmrkával například text básnické ukázky když jej máme v originále a v překladu
jinak pěkněš zpracováno

Komentář ze dne: 01.05.2008 11:33:07     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - epona (@)
Titulek:
No tak tohle je opravdu výtečný článek!!! Malinko neporovnatelný s ostatními, které doposud vyšly. Četla jsem jedním dechem a na konci musela pokývat hlavou. Opravdu skvělá práce jazyku, předávání informací čtenáři i stylistiky. Hezky koncipované a neméně zajímavé. Perfektní.

Komentář ze dne: 02.05.2008 00:57:20     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Ivo-Hary (@fofr)
Titulek:
Až nyní se dostávám k příspěvku malinko rozšiřujícímu osobnost Bjørnstjerne Bjørnsona. Okamžitě mi naskočila vzpomínka na souvislost s úsilím o vyhlášení samostatnosti Československa. V českých dějinách to nebylo, zato na Slovensku je Bjørnstjerne Bjørnson uctívaný tak, že se na něj odvolávají řečníci v parlamentu a chata Björnson je jedním z turistických zařízení s dlouholetou tradicí, v centru Demänovské doliny.

Odkazy si jistě najdete, ale uvedu zde aspoň
http://www.slovakia.no/nsf/archiv2007.html

No a jestli chcete ukázkovou politickou demagogii, do které se jméno pana Bjørnsona připletlo, je tu:
http://www.senat.cz/zajimavosti/tisky/2vo/ste na/096schuz/S096003.htm

  
Komentář ze dne: 02.05.2008 01:54:42     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek: Re:
Hary, děkuji za doplnění. Já jsem to tam dala jen jako zmínku, pokud bude mít kdokoli zájem, určitě se na odkazy podívá. I já jich využiji.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz