.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Srpen  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31      

 .: Online
Stránku si právě čtou 2 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Giosuè Carducci

Pavel Kotrba - Osobnosti - 13. 05. 2008 - 6032 přečtení

carducci_annotace.jpgitalský básník, jemuž patří Nobelova cena za literaturu za rok 1906

 

 

 

carducci_ml.jpgGiosuè Carducci se narodil 27. července 1835 ve Val di Castello (italská oblast Toskánsko) v rodině venkovského lékaře, který byl členem hnutí za sjednocení Itálie a z politických důvodů se rodina často stěhovala. Jako mnoho vnějších vlivů působí na tvorbu básníků, tak i prostředí, ve kterém Giosuè Carducci vyrůstal, ovlivnilo směr poezie tohoto italského básníka.

Poezii Giosuè Carducci propadl již v dětství, především poezii antických básníků a později se uchýlil k revolučním veršům. Studoval střední církevní školu ve Florencii a poté získal stipendium a nastoupil univerzitu Scuola Normale Superiore v Pise a věnoval se zde oboru filozofie a filologie. Promoval v roce 1856. Tentýž rok založil s přáteli spolek na podporu klasicistního umění (Společnost pedantních přátel). Giosuè Carducci začal jako učitel na gymnáziu San Miniatu al Tedesco, ale zde mu komplikovalo působení jeho republikánské přesvědčení a byl z gymnázia vyhozen za své pohoršující vystupování. Následně se živil kondicemi a editorstvím v nakladatelství. V 1860 získal trvalou profesuru literatury na univerzitě v Bologni a s krátkým přerušením v roce 1868, kdy ho kárná komise zbavila místa za jeho opětovné protesty a atheismus, zde setrval až do roku 1904. Carducciho postavení ve společnosti se obrací po roce 1871, v roce, kdy byla definitivně sjednocena Itálie a Řím byl stanoven hlavním městem. To co bylo v předchozích letech odmítáno a za co byl Carducci odsuzován, bylo najednou žádané. Itálie se v těchto letech snažila vyrovnat ostatním zemím Evropy a to i na poli kultury, a proto se klasicistní umění dostává na vrchol a tím i Carducci. Jako člen řádu zednářů, kteří se zasloužili výraznou měrou o sjednocení Itálie a díky tomu byli v milosti u královského dvora, se stává oblíbencem královny Margherity a po osobním setkání roku 1878 se Carducci začal plně věnovat poezii. Publikoval v časopisech a aktivně se vyjadřoval k veškerému politickému dění v Itálii. V roce 1890 byl jmenován doživotním senátorem.

carducci.jpgV roce 1904 položil profesuru na univerzitě a stáhl se do ústraní, aby sepsal své sebrané spisy pro nakladatelství. Jeho celoživotní práce v oblasti umění, především literatury, byla odměněna roku 1906 Nobelovou cenou. O rok později, 16. února 1907 v Bologni, zemřel revoluční básník, který byl vzorem pro mnohé odpůrce Rakouska-Uherska v Čechách.

 

 

Dílo:

 

 

Rime (1857, Verše)

Juvenilia (1857-1880)

Rime Nuove (1861-1887, Nové verše) s motivy politickými i intimními,

Levia gravia (1861-1871)

L'Inno a Satana (1865, Hymnus na Satana), tato báseň, v níž Carducci zobrazil Satana jako symbol pokroku, přírody a pozemské radosti, učinila autora slavným, avšak vzbudila též bouřlivé polemiky.

Giambi ed epodi (1867, Jamby a epody)

Decennalia (1871)

Poesie (1871)

Nuove poesie (1873)

Studii letterarii (1874-1881, Literární studie)

Odi Barbare (1877, Ódy barbarské), Nuovi Odi Barbari (1882, Nové ódy barbarské) a Terzi Odi Barbare (1889, Třetí ódy barbarské), tři sbírky lyrické poezie, ve kterých geniálním způsobem a s velikou erudicí napodobil staré metrické prvky Horaciových ód a zpracoval je v novou ryze moderní poezii plnou síly, ohně a hlubokých citových akcentů.

La poesia barbara nei secoli XV. e XVI. (1881), odborné dílo,

Confessioni e battaglie (1882), odborné dílo

Ça ira (1883)

Conversationi critiche (1884), odborné dílo

Vite e ritratti (1885), odborné dílo

Piemonte (1890), historicko-politická óda

Rime e ritmi (1897-1898)

gs_busta.JPG

 

 

Citát:

 

„Kdo řekne dvaceti slovy, co lze říci i deseti slovy, ten je schopen i všech ostatních špatností."

 

Ukázky z poezie

 

Na svatého Martina

(Verše)

Po vrších drsných zvolna stoupá

výš mlha mrholící

a moře vyje pod vichřicí

a jeho vlny rostou v běl.

 

Leč ulicemi předměstskými

ze sudů, které kvasí,

se trpká vůně vína hlásí,

by člověk potěšení měl.

 

S praskotem rožeň otáčí se

nad hořícími kameny

a v dveřích lovec rozkročený

si hvízdá - výš se zahleděl,

 

kde - myšlenky jak vyhoštěné -

po zrůžovělém mraku

veliké hejno černých ptáků

večerem táhnout zřel.

 

rukopis_giosue-carducci.jpgSněží

(Barbarské ódy)


Z nebe, jež barvu má popele, pomalu sněží: a není

slyšeti pokřiku již, z města, jímž život tu zněl,

 

není už slyšet, jak zelinář volá, ni hlučení vozu,

ni píseň veselou, v níž lásky a mládí zněl zpěv.

 

Z věže jen chraplavé sténání hodin se náměstím nese,

jako by daleký svět hlásil se ve vzdeších těch.

 

V skla matná vrážejí zbloudilí ptáci: to duchové přátel

jsou, kteří vrátili se, hledí sem, volají mne.

 

Brzy již, drazí mí, brzy - oh, utiš se, nezkrotné srdce! -

do ticha sestoupím v hloub, ve stínu spočinu již.

 

Cestou bažinatým přímořím toskánským (z Levia Gravia)

Můj sladký kraji, který drsnou vdechl jsi mi

povahu mou i zpěv, jenž hněvně vybuchuje,

i duši s láskami a nenávistmi mými,

hle, zřím tě zas a srdce plno neklidu je.

 

A vidím život plynout tvary obvyklými -

zrak při tom z úsměvu se k pláči přechyluje -

a sleduji je, jak bych kráčel za sněními,

jichž kouzla mládí ve své fantasii snuje.

 

Oh darmé bylo, co jsem miloval a sníval;

stále jsem běžel jen a nedošel cíle

a zítra padnu. Z vrchů tvých však přivál


do srdce z dálky míru dech v tom dechu mlhy bílé,

jenž stoupá z nich, a v kraji, jenž se rozezpíval

úsměvem zeleně své v ranním dešti mile.

 

Cestou bažinatým přímořím toskánským
(Levia Gravia)


Můj sladký kraji, který drsnou vdechl jsi mi
povahu mou i zpěv, jenž hněvně vybuchuje,
i duši s láskami a nenávistmi mými,
hle, zřím tě zas a srdce plno neklidu je.

A vidím život plynout tvary obvyklými -
zrak při tom z úsměvu se k pláči přechyluje -
a sleduji je, jak bych kráčel za sněními,
jichž kouzla mládí ve své fantasii snuje.

Oh darmé bylo, co jsem miloval a sníval;
stále jsem běžel jen a nedošel cíle
a zítra padnu. Z vrchů tvých však přivál

do srdce z dálky míru dech v tom dechu mlhy bílé,
jenž stoupá z nich, a v kraji, jenž se rozezpíval
úsměvem zeleně své v ranním dešti mile.

 


Související články:
Toni Morrisonová (02.04.2013)
Derek Walcott (23.01.2013)
Nadine Gordimer (17.05.2011)
Octavio Paz (04.08.2010)
Camilo José Cela (04.07.2010)
NAGIB MAHFOUZ ABDELAZÍZ (18.05.2010)
Josif Brodskij (08.05.2010)
Wole Soyinka (02.03.2010)
Claude Eugène Henri Simon (30.01.2010)
Jaroslav Seifert (20.01.2010)
William Gerard Golding (10.12.2009)
Gabriel García Márquez (16.10.2009)
Elias Canetti (04.10.2009)
Czesław Miłosz (22.09.2009)
Odysseas Elytis (15.09.2009)
Isaac Bashevis Singer (08.09.2009)
Vicente Aleixandre (02.09.2009)
Saul Bellow (25.08.2009)
Eugenio Montale (19.08.2009)
Harry Martinson (11.08.2009)
Eyvind Olof Johnson (11.08.2009)
Patrick White (02.08.2009)
Heinrich Böll (14.07.2009)
Pablo Neruda (07.07.2009)
Alexandr Isajevič Solženicyn (02.07.2009)
Samuel Beckett (23.06.2009)
Jasunari Kawabata (17.06.2009)
Miguel Ángel Asturias (09.06.2009)
Nelly Sachsová (02.06.2009)
Šmuel Josef Agnon (02.06.2009)
Michail Alexandrovič Šolochov (26.05.2009)
Jean - Paul Sartre (19.05.2009)
Giorgos Seferis (13.05.2009)
John Steinbeck (05.05.2009)
Ivo Andrić (28.04.2009)
Saint - John Perse (21.04.2009)
Salvatore Quasimodo (14.04.2009)
Boris Pasternak (07.04.2009)
Albert Camus (31.03.2009)
Juan Ramón Jiménez (24.03.2009)
Halldór Kiljan Laxness (19.03.2009)
Ernest Hemingway (10.03.2009)
Winston S. Churchill (02.03.2009)
François Mauriac (17.02.2009)
Pär Lagerkvist (10.02.2009)
Bertrand Russell (03.02.2009)
William Faulkner (28.01.2009)
Thomas Stearns Eliot (19.01.2009)
André Gide (13.01.2009)
Hermann Hesse (06.01.2009)
Gabriela Mistralová (30.12.2008)
Johannes Vilhelm Jensen (23.12.2008)
Frans Eemil Sillanpää (16.12.2008)
Pearl Sydenstricker Bucková (09.12.2008)
Roger Martin du Gard (02.12.2008)
Eugene O'Neill (25.11.2008)
Luigi Pirandello (18.11.2008)
Ivan Alexejevič Bunin (10.11.2008)
John Galsworthy (04.11.2008)
Erik Axel Karlfeldt (28.10.2008)
Sinclair Lewis (21.10.2008)
Thomas Mann (14.10.2008)
Sigrid Undsetová (07.10.2008)
Henri Bergson (30.09.2008)
Grazia Deleddaová (23.09.2008)
George Bernard Shaw (16.09.2008)
Władysław Stanisław Reymont (10.09.2008)
William Buttler Yeats (02.09.2008)
Jacinto Benavente (26.08.2008)
Anatole France (19.08.2008)
Knut Hamsun (12.08.2008)
Carl Friederich Georg Spitteler (06.08.2008)
Henrik Pontoppidan (29.07.2008)
Karl Adoplh Gjellrup (29.07.2008)
Verner von Heidenstam (22.07.2008)
Romain Rolland (15.07.2008)
Rabíndranáth Thákur (08.07.2008)
Gerhart Hauptmann (01.07.2008)
Maurice Maeterlinck (24.06.2008)
Paul Heyse (17.06.2008)
Selma Lagerlöfová (10.06.2008)
Rudolf Eucken (27.05.2008)
Joseph Rudyard Kipling (20.05.2008)
Henryk Sienkiewicz (06.05.2008)
José Echegaray y Eizaguirre (29.04.2008)
Frédéric Mistral (29.04.2008)
Bjørnstjerne Bjørnson (22.04.2008)
Theodor Mommsen (15.04.2008)
Sully Prudhomme (08.04.2008)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek | Zdroj: www.iliteratura.cz, www.citaty-slavnych.cz

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 13.05.2008 00:40:19     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek:
Giosuè Carducci je jedním z básníků, jehož poezie nepatřila k nejlehčím, co do recitace i překladu. Jednak většinou dodržoval klasicistní podobu verše a pak také jeho díla vždycky měla náboj. Odrážel v něm svůj názor na společnost, dění kolem sebe i své niterní pocity. Jeho citový život byl velmi bohatý, krom velkých lásek se musel vyrovnávat i s tragediemi ( sebevražda bratra Danteho či smrt syna stejného jména a první manželky).
Co se samotného článku týče, je zpracován nenásilně, čtivě, ukázky jsou vybrány s citem a porozuměním.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz