počátek básně je výrazný zvukově, ihned mě to stáhlo Marti, takové okaté

udržení koncepce v druhé sloce co se týká konců veršů a protažení slabiky je taky dobré

a syrově surové prohlášení, je návratem z povznesenosti k realitě taková jaká je, snaha o pravdu a projasnění je zde zřetelná, neuhnula jsi k naivnosti

Martinko má krásná, dej sem raději Martina,) Tohle je fakt zabíjačka.

:D :D :D No eště že tě mám, upřímnosti plné hrsti nade vší mou surovostí :D :D :D Díky Marketko, sem ráda, že si stojíš za svým ...

... a nakonec to člověku stejně dojde...

Surové to je (ale to je život taky). Líbí se mi první sloka. Tichá lítost postupně přechází do chladného umrtvení. Dvakrát opakované jelito na začátku a kroupy v druhé sloce - zabíjačka je prostě logické vyústění.

Prostě tak.