.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Červen  >>
PoÚtStČtSoNe
 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30     

 .: Online
Stránku si právě čtou 4 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

ICQ

Tomáš Bříza - Zamyšlení - 27. 08. 2008 - 2457 přečtení

Kdo by neznal fenomén naší doby-ICQ? Myslím, že pocity, které jsem vyjádřil v téhle povídce budou známé většině z vás. "Jen si vylít srdce v pár písmenkách a sbohem."

Vlastně ani nevim jak začít...Kdybych byl básník, zakódoval bych svojí zprávu do básně. Chci něco říct. Nemůžu. Sám se některých věcí děsím. Nemůžu říct všechno, ale něco jo. Zažil jsem toho už hodně, ale pořád míň než skoro vy všichni. I když možná...Nevěřím na lásku. Jo, člověk se může zamilovat a může milovat, ale nic není krásný navždy. Láska je vykoupená trápením.
Já se toho bojím, ale vlastně jsem to nikdy nezažil. Ze začátku to byla velká láska, ale postupem času opadla. Zevšedněla. Ale ty lidi setrvávaj v tom vztahu jen pro určitý morální zásady či co. A trápěj se tím, že takhle to dál nejde...ale zároveň se bojej to říct tomu druhýmu.
Já zažil vášeň na jednu noc. Akorát bez tý noci :D Vášeň, co se do tebe vpije. A ze tří barev máš najednou celou paletu. Ten tvůj úsměv, každej den jsem na něj myslel. Každou vteřinu. Jak si se smála. Jak si se dívala. Věděl jsem, že to cítíš stejně. Kdybys...Kdybys nebyla jen tak blízko, tak bysme si nemuseli být tak vzdáleni. Teď už vím, že to není pravda. Uspěchal bych to. Nemám trpělivost a věřím, nebo spíš věřil jsem, na lásku. Na tu, kdy oba milují a neleze jim na nervy zájem toho druhýho. Láska je na mě moc velká strategie, když si ji chceš udržet. A já nemám strategie rád. Promejšlet každej tah. Spontánnost to je jediná moje cesta, kterou jsem chtěl jít. Neřešit, nepřemejšlet ale jednat.
Sakra proč tolik bolí štěstí, když o něj přijdeš. Štěstí je jako vodní pára. Pozvolna se rozplyne a zase vyvstanou otázky. Je štěstí nepřemejšlet? Pak to není láska. Protože láska se vždycky ptá. Asi ji baví vymejšlení otázek. A mě se nějak nechce odpovídat...
Štěstí je jako kůň, divoký a nespoutaný. Někdo si ho pohladí, ale Já se na něm PROJEL. Jenom chviličku, než mě shodil. A když jsem se zotavil, uviděl jsem novýho koně. Vypadal krotce a tak jsem se znovu vydrápal do sedla. Chtěl jsem jet daleko, ale neudržel jsem se a kůň se ani neohlédl, pádil dál. Po cestě ho chytí nějakej jinej jezdec a zkrotí ho pomocí biče. Budiž mi útěchou, že snad neucítí ten pocit volnosti jako já.

A tak tu sedím na icq. Povídám si s lidma, co nemaj ani tušení jak mi je. Řešim jejich problémy, protože ty moje jsou tak malinkatý. A hlavně já je dokážu zvládat sám. Kecám! Jsem rád, když se můžu někomu svěřit. Moc přátel nemám, nemůžu za nikým jít a popovídat si s ním. Děkuju za ten svět icq, kde pár zelených kytiček září jako hvězdy na nočním nebi. A pak se hoděj N/A, když si s tebou nechtěj povídat. Jsem momentálně pryč...Já vim, že tam seš! Potřebuju tě „slyšet."
Sedím tady v tom pokoji. Čumim do obrazovky a čekám na blbou odpověď. Nic. Pořád jen modrej rámeček v liště. Chci, aby se rozblikal oranžově. A pořád nic. Proč na mě kašleš? Co jsem napsal tak blbýho, že nemůžeš odpovědět.
Nic. Aspoň je tu pár kamarádů. Někdo napíše sám a někoho začnu otravovat já. Píšu si s nima. Každej má občas trápení. Tenhle virtuální svět je toho plnej. Člověk asi cejtí důvěru, když sedí ve svym pokoji u kompu a nemusí tomu druhýmu koukat do ksichtu.
Nedokážu si představit, že by po někom z vás zbyl jen kontakt v adresáři. Jen zbytečný icq číslo. Jen kytka, která už nikdy nezezelená. To mě děsí. A jednou takhle zmizej všichni. Někdo jenom odsud, někdo odevšad a navždy.
Píšu si s váma. Do noci. Čekám na to posraný: „O-ou." Bože. Ale jen na to jedno. Proč zrovna na to, který se neozývá. Je stejný a přitom by mi udělalo takovou radost.
Venku se mění barva v černou. Okna na sousedním baráku začínají zářit. Lidi se mění. Někteří odcházejí a jiní zase klepou na dveře. Nikdo nepočká, až mu řeknu dále. Stejně jsou všichni vítání. Znám dny, kdy jsem čekal na klepání jak odsouzenec na smrt na milost. Když někdo zaklepal, věřil jsem, že... Ale stejně si to nebyla ty :(
Někteří lidi ale zůstávaj. Těžkosti života je tady držej. Je mi líto, ale nějak asi neumím dodat optimismus. Stejně pořád koukám, jestli konečně nenapíše. Nic. A pak už i oni odcházej a jejich zelený kytičky se barví na červeno. „Dobrou," napíšou. A stejně se ještě chvíli bavíme, než padne poslední smajl...Jakej to asi bude. :-*. Pak už ty svý problémy řešej jen sami v posteli, než usnou. Ležej a čuměj do stropu, možná. A já tady čumim do monitoru. Nedělám nic. Jen čumim a čekám...
A ona tu taky není. Vím, že seš neviditelná. Jen abys mi nemusela odpovídat. Proč se mnou nechceš mluvit? Nechápu to.
Kouknu kdo je tady ještě. Poslední zelená kytka. Nebudu jí psát. Už je hodně hodin. Je pryč, zmizela do fronty červenejch.
Zůstal jsem já. V pokoji tma. A v icq jen červená. Jako bych byl vypnutej. Zvláštní pocit. Barák naproti už taky nesvítí. Brácha spí. Ten jeho výraz-nic neřeší, žádný starosti. Proč já jen mám pocit, že bych stejně neusnul? Kouknu z okna. Tma. Někde tam ve stínech je moje auto. Nezaparkoval jsem do garáže.
Mám tady rozepsanou povídku nebo spíš úvahu nad životem, záznam pocitů a myšlenek. Ale ani ty písmenka to už nebaví a křiví se. Motají se kolem řádku, jak jsou unavený. Mě už to taky nebaví. Chtěl bych se projet autem. Proč musí bejt tak pozdě. Ale proč bych vlastně nemoh? Rodiče už dávno spí. Komp nechám zaplej. Třeba napíše. Pořád doufám...
Nějak mě lákaj ty prázdný silnice lesknoucí se rosou. Nikde žádný auta, žádný bengoši, jen svoboda a klid. Chci se podívat na hvězdy na obloze. Vezmu si brejle, jinak vidím jen rozmazaný fleky; jen tuším, že tam ty hvězdy jsou.
Sedám do auta. Kolem jen klid. A hvězdy se na mě koukaj. Jediný, který zajímám. I když možná jen z nudy. Protože v noci se toho moc neděje.
Rádio nefaká. Hrajou mi akorát myšlenky v hlavě. Ta tma, noční klid, mě přikryje. Mý tělo, než mě ráno najdou. Tolik myšlenek v okamžiku. Zestárneš najednou o mnoho let. Nebo spíš omládneš...Ale já už ne. Zelenomodrý třpyt mě svedl. Okouzlil mé oči. Jen chviličku. A v tom nevyhnutelnost, bezmoc. Než se ve vteřině rozdrtíš o kmen stromu.
A až se ráno brácha vzbudí, bude nasranej, že jsem nechal zapnutej počítač. Nejspíš ho vypne, aniž by se podíval na tu zprávu, co oranžově bliká dole v liště. Ta zpráva, na kterou jsem tak dlouho čekal. A pak se možná bude divit, že nejsem v posteli. Ale zase usne...


Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 25.08.2008 21:07:54     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek:
Vítám Tě na Postřehu, doufám, že se Ti mezi námi bude líbit. Nyní mají možnost si i ostatní přečíst Tvůj článek - zamyšlení nad světem, který většina z nás využívá. Pojal jsi to velmi osobitě, i co se jazyka týče. Každý, kdo ICQ využívá, ví své. Někdo přes něj řeší pracovní problémy, někdo milostné a jiný se setkává s přáteli. Je smutné, pokud je má jen tady a nekombinuje virtualitu s realitou. Pak je vlastně v reálném davu sám.
Věřím, že se tady mezi námi uchytíš a těším se na Tvé další příspěvky. Tento se mi celkem líbí, takže držím palce!

Komentář ze dne: 27.08.2008 07:47:04     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Manik (bikemanbartik@seznam.cz)
Titulek: licence
Potvrzujete, že jste si vědomi (1) omezení bezpečnosti a ochrany soukromí v rámci služeb ICQ včetně omezení opatření a funkcí souvisejících s bezpečností, ochranou soukromí a ověřováním, (2) že údaje a informace o službách ICQ mohou být vystaveny odposlechu, slídění, navádění k nesprávné akci, padělání, hromadnému rozesílání nevyžádané pošty, podvodům, poškozování, narušování hesel, obtěžování, klamu, elektronickému narušování, počítačovému pirátství, způsobení chyb v připojení (nuking), kontaminaci systému včetně virů, červů a trojských koní, které způsobují neoprávněný, poškozující nebo škodlivý přístup k informacím a datům ve vašem počítači nebo jejich získávání,(3) že informace, data nebo zprávy se nemusí dostat na místo určení nebo se mohou dostat na nesprávnou adresu nebo k nesprávnému příjemci, (4) že funkce bezpečnosti a ochrany soukromí, které jsou k dispozici v rámci služeb ICQ, jsou vám poskytovány pouze pro vaše pohodlí a nemusí fungovat podle popisu nebo nemusí fungovat vůbec, a (5) že aktivací určitých funkcí, jako je funkce „sdílené soubory“, můžete poskytnout třetím osobám určitý omezený vzdálený přístup k určitým souborům ve vašem počítači. Aktivací těchto funkcí se zvyšuje riziko, že třetí osoby budou schopny narušit váš počítač.

TOTO JE JEN ÚRYVEK Z LICENCČNÍ SMLOUVY ICQ. ČETLI JSTE JI?

http://www.root.cz/clanky/uskali-licence-ic q-mnoho-neznamych-omezeni
http://icq.xmpp.cz/

  
Komentář ze dne: 27.08.2008 12:04:46     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Mr.George (mr.freezer@seznam.cz)
Titulek: Re: licence
Ahoj Maniku,
tu licenci jsem nečetl, respektive jsem četl jen tento tvůj úryvek. Nicméně je to pochopitelné, protože ICQ slouží k mezinárodní komunikaci a musí být v souladu s legislativou ve všech těchto zemích a jelikož jsou známy případy, kdy žena vysoudila nemalou částku za to, když sušila kočku v mikrovlnce a ta kočka pošla (od té doby bývá v manuálech upozornění, že přístroj není vhodný k sušení domácích zvířat), nebo pánovi muselo být zaplaceno nemalé odškodné, poté co žaloval jistý fastfoodový řetězec, že díky stravování v jeho pobočkách neskutečně ztloustl; a mraky dalších..slouží tato ustanovení jako ochrana výrobců ICQ. Jen tam chybí varování před enormě rychlým plynutím času během používaní tohoto programu.

    
Komentář ze dne: 27.08.2008 21:57:20     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Foton (@)
Titulek: Re: Re: licence
Kočku do mikrovlnky a ještě na tom vysoudit prachy..... kam ten svět spěje...!

    
Komentář ze dne: 28.08.2008 07:11:47     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Manik (bikemanbartik@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: licence
Ochrana výrobců ICQ? Tak to nevím, o čem mluvíš. Pochopil bych klasickou formulaci, že neručí za jakoukoli způsobenou škodu, ale to, že veškerý obsah je jejich, že používají neotevřené protokoly, že je to jedna velká díra do systému, že licenční smlouvu přeloží s velkými nesrovnalostmi, že ji mohou kdykoli změnit, že neřeší ochranu statutu z cizích klientů atd.

Komentář ze dne: 27.08.2008 12:16:58     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Mr.George (mr.freezer@seznam.cz)
Titulek: Rakce
Ahoj,
tvá povídka se mi líbila. Jen bych možná nazval něčím jiným to, co jsi nazval štěstím, v některých větách. Asi nadějí. Ale to je jen drobný detail ;-). Bohužel máš pravdu, že přes ICQ se dá hrát daleko lépe na mrtvého brouka, proto je možná lepší se s lidmi, které miluješ, setkávat osobně, pokud to je "fyzicky" možné. Leckdy v totmo ostych brání, ale je lepší jej překonat. Ono se v té opravdové realitě spousta věcí dělá hůř než v té virtuální. Včetně odchodů...
Jinak chválím za tu spoustu metafor a zvláště za originálnost některých....

Komentář ze dne: 27.08.2008 15:37:15     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - epona (@)
Titulek:
Nedávno jsem poslouchala píseň Hurt od Johnny Cash, v níž zpívá .... "What have I become, my sweetest friend Everyone I know goes away in the end" (Kým jsem se stal, nejdražší příteli Každý koho znám nakonec odchází)
Až když jsem se zamyslela nad touto větou, uvědomila jsem si, že to nejsou rodiče, "přátelé", "kamarádi", "objekt zájmu", "známí", kdokoliv, s kým si zrovna povídám, ale já, která neumím pochopit a přijmout změnu v sobě, a tak zbaběle obviňuji druhé z toho, že nerozumí. Ve světě Icq, Mirandy, různých diskusních fór a pod. je tohle mnohem snazší. Stejně tak následné IGNORE, signore …
To k tvé povídce.

I přesto mám Icq moc ráda, protože mi dává možnost udržovat vztah s lidmi, kteří jsou příliš daleko, než abych je mohla vídat častěji. A že jich není málo.

Komentář ze dne: 27.08.2008 19:43:09     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - markéta (@)
Titulek:
ICQ mi velmi výrazně snižuje účty za mobil, je pomocníkem v nouzi a nudě, dobře se přes něj řeší osobní spory nebo problémy nebo nevyřešenosti, dobře se přes něj dává dohromady s klukama i když realita je pak bohužel mnohdy krapet jiná a ICQ je taky to, co mě dokáže pěkně naštvat, když je těch zelených kytiček málo nebo proklatě mlčí a nedělají ono o-ou. Přesto, ICQ, mám tě ráda:-)

Komentář ze dne: 29.08.2008 11:21:57     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Karolína Maxová (karolina@postreh.com)
Titulek:
Ahoj Břízky, tak tě tu konečně vítám i já a mám radost, že jsi sem dal právě tuto práci. Tenhle styl mi tu trochu chyběl - takový zamyšlení, které osloví spoustu lidí (icq) a tvůj popis je krásně vtáhne do děje, každý se s tím, může ztotožnit, nebo minimálně ti porozumět. Tak se těšíme na další dílka ;-)
PS. Přepracuj ten scénář se Skicou do povídky a šup sem s tím!!!

Komentář ze dne: 29.08.2008 19:56:52     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Branwen (@)
Titulek:
Přečetla jsem tvou práci, dokonce dvakrát, a stále se nemohu zbavit dojmu, že jsou to dvě zamyšlení v jednom. To první o lásce, o určité zodpovědnosti, která vyplývá ze vztahu a která bývá občas k neunesení těžká. To druhé o fenoménu zvaném ICQ. Úvodní část je na úvod příliš dlouhá a poněkud neurčitě lyrická, takže moc nekoresponduje se zbytkem . V pohodě by mohla stát jako samostatná záležitost. Tvé dílko by klidně mohlo začínat slovy...A tak tu sedím na icq..., protože všechno podstatné je řečeno až pak. Skvělý závěr.

Komentář ze dne: 07.09.2008 20:26:18     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - WhiteShadow (@)
Titulek:
Milý Tome,
asi jsem od tohohle dílka čekal něco jiného. Máš slušné vyjadřovací schopnosti, osobitý sloh a efektivní jazyk. Tvá povídka mě ovšem nikterak nevytrhla.Píšeš o bezútěšnosti nenaplněné lásky a jediným svědkem tvých tichých bojů je ICQ. To se mi zdá trochu málo. Žádný vývoj, gradace, energie dalších postav, přímá řeč. Jen ta bezútěšnost a laciný konec. Ten konec navíc zdá se mi svou intenzitou neospravedlněný.
Jen názor Tome. Těším se na další dílka.
S pozdravem WhiteShadow



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz