Nejvýznamnější irský básník 20. století. Nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 1923

* 13. 6. 1865 / Sandymount u Dublinu (Irsko)

+ 28. 1. 1939 / Roquebrune-Cap-Martin (Francie)

William Buttler Yeats se narodil 13. června 1865 nedaleko irského Dublinu v protestantské rodině právníka, který byl zapáleným malířem portrétů. Yeatsova matka pocházela z bohaté anglické rodiny, a proto se v roce 1867 přestěhovali do Londýna. Mezi lety 1883 - 1886 se opět vrátil do Irska, kde v Dublinu studoval Metropolitní uměleckou akademii. Během studií se seznámil s mnoha literáty, kteří ovlivnili jeho poezii - básně Willama Blaka, George Rusella a eseje Emanuela Swedenborga. V této době lákal Yeatse hlavně mysticismus hraničící až s okultismem, což vyvrcholilo v pozdějším období, kdy se W. B. Yeats přiklonil k symbolismu. První verše Yeatsovy verše vyšly v roce 1885 v časopisu The Dublin University Review. V roce 1889 se Yeats zamiloval do Maud Gonnové, která se mu stala inspirací pro mnoho básní, i když jeho lásku neopětovala, a přivedla ho do revolučního hnutí, ale Yeats chtěl více než politicky bojovat za svobodu Irska, chtěl vyzdvihnout tradice Irska pomocí literatury. Začal sbírat legendy a pověsti, které spisoval do prozaických útvarů s keltskou tématikou. William Buttler Yeats se stal vůdčí osobností irského obrození. Založil Irskou literární společnost v Londýně, Národní literární společnost v Dublinu a v roce 1904 národní divadlo Abbey Theatre v Dublinu. Po získání nezávislosti Irska na Anglii byl v letech 1923 - 1928 senátorem. V roce 1923 mu byla Švédskou akademií udělena Nobelova cena za literaturu za: „... jeho trvale inspirované básnické dílo, které nejpřísnější uměleckou podobou vyjadřuje ducha celého národa" (citace z odůvodnění Švédské akademie).

V průběhu svého života žil Yeats střídavě v Londýně (zde se na dlouhou dobu usadil trvale), Dublinu a v hrabství Silago William Buttler Yeats zemřel 28. ledna 1939 ve Francii a v roce 1948 byly jeho ostatky převezeny do Druncliffu nedaleko jeho rodinného hrabství.

Poezie

• Oisinovo bloudění (1889, The Wanderings of Oisin)
• Básně (1895, Poems)
• Vítr v rákosí (1899, The Wind Among The Reeds)
• V Sedmilesí (1903, In the Seven Woods)
• Zelená přilbice a jiné básně (1910, The Green Helmet and Other Poems)
• Zodpovědnost (1914, Responsibilites)
• Divoké labutě v Coole (1919, The Wild Swans at Coole)
• Michael Robartes a tanečnice (1921, Michael Robartes and the Dancer)
• Věž (1928, The Tower) a Točité schodiště a jiné básně (1933, The Winding Stair and Other Poems) vrcholné autorovy básnické sbírky, postavené na tradiční, často mystické symbolice (labuť, jednorožec, jezdec, tanečník) a na napětí mezi okultismem a vlastenectvím

Divadelní hry

William Butler Yeats napsal za svůj život třicet dva divadelních her.

• Mosada (1886) vešované drama, Yeatsova první kniha
• Hraběnka Kathleen (1892, The Countess Kathleen) veršované drama založené na staré keltské pověsti o vládkyni, která zachránila svůj lid před hladomorem tím, že upsala svou duši ďáblu
• Země touhy (1894, The Land of Heart´s Desire) veršovamé drama
• Temné vody (1900, The Shady Waters)
• Cathleen ni Houlihan (1902) slavná divadelní hra vycházející z legendy o stařeně, která jako symbol národa vede lid v boji proti cizím vetřelcům
• Přesýpací hodiny (1904, The Hour-Glass)
• Na Bailově břehu (1905, On Baile´s Strand) veršované drama,
• Deirdre (1907) veršované drama založené opět na staré keltské pověsti
• Čtyři hry pro tanečníky (1921, Four Plays for Dances) divadelní hra ovlivněná japonským divadlem nó

Próza

• Pohádky a pověsti irských rolníků (1888, Fairy and Folk Tales of the Irish Peasantry)
• Keltské přítmí (1893, The Celtic Twilight) rozšířeno 1902, soubor próz, ve kterém Yeats podal jemným, bohatým a sugestivním jazykem obraz bájné říše s kouzly víl a skřítků
• Irské pohádky a pověsti (1894, Irish Fairy and Folk Tales)
• sbírky povídek Tajemná růže (1897, The Secret Rose) Rosa Alchemica (1897) a Příběhy ryšavého Hanrahana (1905, Stories of Red Hanrahan)
• Objevy (1906, Discoveries), eseje
• Per amica silentia lunae (1918), eseje
• Vidění (1925, A Vison) kniha symbolických próz nacházejících jednotu historických epoch, hlavních období lidského života a charakterových typů v cyklu měsíčních fází. Kniha měla být sumou autorova poznání života a umění a Yeats na ní pracoval do konce svého života
• Autobiografie (1928, Autobiographies

Česká vydání

• Tajemná růže - Stará Říše na Moravě 1915, překlad Antonín L. Stříž
• Objevy (essaye) - Stanislava Jílovská, Praha 1920, překlad Jaroslav Skalický, znovu Jan V. Pojer, Brno 1947 a Votobia, Olomouc 1995
• Cathleen ni houlihan, Zlatá přilba, Přesýpací hodiny - Stará Říše na Moravě 1921, překlad Jaroslav Skalický
• Rosa Alchemica - Stará Říše na Moravě 1920, překlad Jaroslav Skalický, znovu Volvox Globator, Praha 1995
• Příběhy Ryšavého Hanrahana - O. Štorch-Marien, Praha 1926 překlad Jaroslav Skalický, znovu Dauphin, Liberec 1995.
• Přesýpací hodiny - Lidové závody tiskařské a nakladatelské, Olomouc 1928, překlad Otto F. Babler
• Tři hry - Jan Otto, Praha 1928, překlad Jaroslav Skalický, obsahuje Temné vody, Na Bailově břehu a Deirdre
• Per amica silentia lunae (essaye), Jan V. Pojer, Brno 1929, bibliofilie
• Hraběnka Cathleenová - Kvasnička a Hampl, Praha 1929, překlad Josef J. David
• Země touhy - Philobiblon, Praha 1929, překlad Jaroslav Skalický,
• Růže světa (básně) - Josef R. Vilímek, Praha 1941, překlad Bohdan Chudoba,
• Básně - Jan V. Pojer, Brno 1944, překlad Jaroslav Skalický
• Essaye - Jan V. Pojer, Brno 1946, překlad Jaroslav Skalický, znovu Votobia, Olomouc 1995 pod názvem Eseje
• Tajemná růže - Jan V. Pojer, Brno 1947, překlad Jaroslav Skalický
• Slova snad pro hudbu - SNKLU, Praha 1961, překlad Jiří Valja, výbor z poezie uspořádal Jiří Levý

Ukázka posledního sonetu W. B. Yeatse:

Meru

(anglický originál)

Civilisation is hooped together, brought
Under a rule, under the semblance of peace
By manifold illusion; but man's life is thought,
And he, despite his terror, cannot cease
Ravening through century after century,
Ravening, raging, and uprooting that he may come
Into the desolation of reality:
Egypt and Greece good-bye, and good-bye, Rome!
Hermits upon Mount Meru or Everest,
Caverned in night under the drifted snow,
Or where that snow and winter's dreadful blast
Beat down upon their naked bodies, know
That day brings round the night, that before dawn
His glory and his monuments are gone.

Mount Meru

(překlad Ondřeje Hanuse)

Civilizaci drží v obručích a
pod zámkem zákona a zdáním klidu
všemožné iluze; však člověk dýchá
pro myšlenku, a přes veškerou bídu
života dál se žene staletími,
běsní a zuří, vyvrací každý kořen,
jen aby unikl prázdnotě skutečnosti:
Egypte, Řecko, sbohem! Říme, sbohem!
Však poustevníci na svazích Mount Meru
či Everestu skrytí pod závějí
(nebo kam smete strašný úder sněhu
a zimy jejich nahá těla) vědí:
den vzkřísí noc, ta zmizí před rozbřeskem
se všemi pomníky i se vším leskem.

*V příštím vydání o osobnostech, které získaly Nobelovu cenu za literaturu, Vám přestavíme polského prozaika Wladyslawa Stanislawa Reymonta, který toto ocenění převzal v roce 1924.*