.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Srpen  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31      

 .: Online
Stránku si právě čtou 3 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Sigrid Undsetová

Harr - Osobnosti - 07. 10. 2008 - 7437 přečtení

Undset_anotace.jpgNorská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1928.

* 20. května 1882, Kalundborg, Dánsko

+ 10. června 1949, Lillehammer



 

 

Undset_portret.jpgSigrid Undsetová se narodila roku 1882 v Dánsku. Její matka byla Dánka a otec věhlasný norský archeolog Ingvald Undset (znal se například s objevitelem Tróje Heinrichem Schliemannem, který mu věnoval jeden ze svých nálezů z tohoto starověkého města). Otec v ní probudil  zájem o norskou historii a o četbu staroseverské literatury, zemřel však, když jí bylo dvanáct let. Její matka pak zůstala sama se třemi dětmi a měla velké existenční problémy. Proto se rozhodla Sigrid  vystudovat obchodní akademii a po ukončení studia pracovala několik let jako úřednice v kanceláři firmy Wisbeck, která v Norsku zastupovala známý koncern AEG.

Roku 1907 publikovala Undsetová své první dílo, realistický román ze současnosti Paní Marta Oulieová, po kterém následovaly další tematicky podobné romány, novely a povídky (Šťastný věk, Jenny, Jaro nebo Střípek kouzelného zrcadla), ve kterých jako jedna z prvních zachytila život současných žen (bohatých i chudých, pracujících i uzavřených v rodinném kruhu), a s tím související mezilidské a rodinné problémy. Nezabývala  se však  ani tak postavením ženy ve společnosti, jako spíše posláním ženy v manželství a rodině, které viděla v péči o rodinu a ve vytváření harmonického rodinného soužití. Podstatu rozporů mezi mužem a ženou viděla v přehnaných emancipačních snahách, které podrobovala kritickému rozboru a odmítala feminismus.

Působivost jejích příběhů je založena na jemné psychologické kresbě ženských postav, které nejsou vždy úspěšné, ale znají i hořkost porážky a hluboké deprese.

V roce 1909 získala Undsetová státní stipendium a odjela nejprve do Německa a pak do Říma. Tam se seznámila s norským malířem Andersem Svarstadem, za kterého se roku 1912 provdala. Manželství se však rozpadlo (roku 1924 bylo dokonce prohlášeno za neplatné), Po té se odstěhovala natrvalo do Lillehammeru, kde od roku 1919 vychovávala své tři děti (dcerka byla mentálně retardovaná a zemřela jako dvacetiletá) a psala svá další díla. Po knihách ze současnosti se spisovatelka začala věnovat historickým příběhům ze středověku a v letech 1920 až 1922 vytvořila jedno z vrcholných děl norské literatury, trilogii Kristina Vavřincová, odehrávající se ve 14. století. Především za tuto románovou kroniku obdržela roku 1928 Nobelovu cenu za literaturu „v prvé řadě za její výstižná líčení severského života ve středověku" (citace z odůvodnění Švédské akademie). V tomto díle se také projevují známky vnitřního autorčina procesu, který skončil její konverzí ke katolictví.

Undset_dum.JPGPo nástupu fašismu se Undsetová jednoznačně postavila na stranu demokracie. V Německu byla proto zakázanou autorkou a po německé okupaci Norska roku 1940 musela za dramatických okolností urychleně emigrovat do Švédska. kde se dozvěděla o smrti svého nejstaršího syna, který padl v boji proti německým okupantům. Po dlouhém putování přes Sovětský svaz a Japonsko se nakonec Undsetová dostala do USA, kde svými články a projevy burcovala k boji proti fašismu. Zpět do Norska se přestěhovala v roce 1945, k literární tvorbě se však již nevrátila. Zemřela v Lillehammeru roku 1949.

 

Dílo

  • Fru Martha Oulie (1907, Paní Marta Oulieová), společenský román psaný denníkovou formou o moderní ženě, která se dokáže živit vlastní prací.
  • I grálysningen ((1908, Na úsvitě), divadelní hra, jednoaktovka zabývající se problémy lásky a manželství.
  • Den lykkelike alder (1908, Šťastný věk) se svým pokračováním Fru Hjelde (Paní Hjeldová), dvě novely jejichž hrdinkou je mladá žena s uměleckými sklony, která stojí před dilematem láska nebo umění a volí nakonec lásku a rodinný život.
  • Fortellingen om Viga-Ljot og Vigdis (1909, Příběh o Ljotovi a Vigdis), historický román s námětem z období severských ság, vyznačující se neobyčejně plastickým vylíčením života norské a islandské společnosti na přelomu 10. a 11. století.
  • Ungdom (1910, Mládí), sbírka básní,
  • Jenny (1911), nejlepší autorčin společenský román, tragický příběh mladé, vzdělané a citově bohaté norské malířky odehrávající se v Římě i na pošmourném norském venkově.
  • Fattige skjebner (1912, Chudé osudy), sbírka povídek odehrávajících se v autorčině současnosti,
  • Vaaren (1914, Jaro), společenský román o ženě, která najde uspokojení v poslání matky.
  • Fortelinger om kong Arthur og riderre av det runde bord (1915, Povídky o králi Artušovi a rytířích kulatého stolu), sbírka historických povídek,
  • Splinten av troldspeilet (1917, Střípek kouzelného zrcadla), společenský román,
  • De kloke jomfruer (1918, Moudré panny), sbírka povídek odehrávajících se v autorčině současnosti,
  • Et kvindesynspunkt (1919, Ženské stanovisko), statě,
  • Kristin Lavransdatter (1920-1922, Kristina Vavřincová), historická románová trilogie, vrcholné autorčino dílo. Jednotlivé části se jmenují Kransen (1920, Věnec), Husfrue (1921, Paní) a Korset (1922, Kříž). Dílo je zasazeno do barvitého prostředí 14. století a do divoké norské přírody, oživené v myslích lidí ještě troly a vílami. Na pozadí příběhu o velké a tragické lásce líčí autorka psychologický a duševní vývoj silné ženské osobnosti, která je štítem svému lehkomyslnému muži a dětem, miluje je nejobětavější láskou a v jejich jistotě a bezpečí vidí smysl všeho svého života.
  • Olav Audunssøn i Hestviken (1925, Olav Audunssön v Hestvikenu) a Olav Audunssøn og hans børn' (1927, Olav Audunssön a jeho děti), dvoudílný román s námětem z konce 13. století a s tématem vítětství křesťantské (katolické) morálky nad pohanskou.
  • Gymnadenia (1929) a Den braendende busk (1930, Hořící keř), dvojice dějově souvisejících společenských románů,
  • Ida Elisabeth (1932, Ida Alžběta), román o manželství,
  • Etapper (1933, Etapy), eseje,
  • Elleve aar (1934, Jedenáct let), vzpomínková kniha na dětství,
  • Den trofaste hustru (1936, Věrná manželka), společenský román zabývající se problematikou manželství,
  • Norske helgener (1937, Norští svatí), eseje,
  • Selvportretter og landskapsbilder (1938, Autoportréty a krajiny), eseje,
  • Madame Dorthea (1939), román odehrávající se v 18. století,
  • Tilbake til fremtiden (1942, Návrat do budoucnosti) a Likkelige dager (1943, Šťastné dny), vzpomínkové knihy vydané poprvé anglicky v USA, norsky roku 1945 resp. [[1947].
  • Catherina av Siena (1951, Kateřina ze Sieny), posmrtně vydaná biografie svaté Kateřiny Sienské,
  • Artikler og taler (1952, Články a projevy), posmrtně vydané autorčiny články a projevy z období Druhé světové války.
Undset_rukopis.jpg

Česká vydání

  • Jaro, Ladislav Kuncíř, Praha 1929, přeložil Karel Rypáček, znovu 1930, 1933, 1936 a v nakladatelství Vyšehrad roku 1946.
  • Gymnademia, Ladislav Kuncíř, Praha 1931, přeložil Karel Rypáček,
  • Kristina Vavřincová I., Ladislav Kuncíř, Praha 1931, přeložil Emil Walter,
  • Kristina Vavřincová II., Ladislav Kuncíř, Praha 1932, přeložil Emil Walter,
  • Simonsen, Adolf Synek, Praha 1932, přeložil Emil Walter, povídka ze sbírky Chudé osudy.
  • Hořící keř, Ladislav Kuncíř, Praha 1932, přeložil Karel Rypáček,
  • Jenny, Ladislav Kuncíř, Praha 1933, přeložil Hugo Kosterka, znovu Vyšehrad 1947 a Lidové nakladatelství 1972.
  • Kristina Vavřincová III., Vyšehrad Praha 1935-1936, přeložil Emil Walter,
  • Olav Audunssön v Hestvikenu, Vyšehrad Praha 1935-1936, přeložil Hugo Kosterka, vydání obsahuje i román Olav Audunssön a jeho děti.
  • Ida Alžběta, Vyšehrad Praha 1937, přeložil Karel Rypáček, znovu 1947.
  • Věrná manželka, Vyšehrad Praha 1939, přeložila Jiřina Vrtišová, znovu 1947.
  • Thojdolf, Nakladatelské družstvo Máje Praha 1939, přeložila Jiřina Vrtišová, povídka ze sbírky Moudré panny.
  • Madame Dorthea, Katolický literární klub, Praha 1946, přeložila Jiřina Vrtišová,
  • Bílé orchideje, Vyšehrad Praha [[1948], přeložil Karel Rypáček, společné vydání románů Gymnademia a Hořící keř.
  • Kristina Vavřincová I.-III., Lidová demokracie, Praha 1963, přeložila Dagmar Chvojková-Pallasová, znovu Chvojkovo nakladatelství, Praha 1999.
  • Šťastný věk, Paní Hjeldová, Československý spisovatel, Praha 1970, přeložila Jiřina Vrtišová,
  • Byla jsem nevěrná, Lidové nakladatelství, Praha 1976, přeložila Jiřina Vrtišová, tři autorčiny povídky (Paní Waagová, Cizinka a Gunvald a Emma) o ženách, zklamaných osobním životem, které touží nalézt opravdovou lásku a porozumění.
  • Kristina Vavřincová I.-III., Lidové nakladatelství, Praha 1977, přeložila Jiřina Vrtišová a Radko Kejzlar, verše přeložila Jarmila Urbánková.
  • Olav Audunsson, Vyšehrad Praha 1982, přeložila Božena Köllnová-Ehrmannová,
  • Příběh o Ljotovi a Vigdis, Odeon, Praha 1987, přeložila Božena Köllnová-Ehrmannová,
  • Jaro, Vyšehrad Praha 1988, přeložila Božena Köllnová-Ehrmannová, znovu Blok, Třebíč 2000.
  • Šťastné dny, Vyšehrad Praha 1990, přeložila Božena Köllnová-Ehrmannová.
Obsah díla:

Kristina Vavřincová

Tento román má tři díly. Hlavní představitelkou je Kristina Vavřincová. Spisovatelka popisuje celý její život od dětství, mládí, až po její stáří a smrt. Děj románu se odehrává v Norsku ve 14. Století.

Kristina se narodila na bohaté usedlosti, zde také prožila své dětství obklopená lásku svého otce a matky. Když vyrostla, rodiče ji zasnoubili se synem otcova přítele. Kristina odchází do Osla, do kláštera, kde se seznamuje s lehkomyslným mužem, Erlandem. Ruší zásnuby a bojuje o to, aby se mohla vdát za milovaného Erlanda. Otec, který je proti jejich sňatku, nakonec svolí. Její bývalý snoubenec si vzal za ženu sestru Kristiny. Kristina má už šest synů. Její muž ji velmi miluje, ale nemá smysl pro hospodaření, a tak se musí Kristina o všechno starat sama. Erland odjíždí do válečného tažení, po návratu se stěhuje s Kristinou na její rodný statek. Kristina doufá v jeho nápravu, ale marně. Erland žije i nadále svým lehkomyslným životem. Kristině velmi pomáhá její švagr, bývalý snoubenec. Po hádce se ženou Erland od Kristiny odchází a usadí se na svém statku, kde za ním přichází jeho synové, kteří se snaží o usmíření rodičů. O to se snaží také Kristina. Mezitím umírá Kristinin švagr a její sestra se znovu provdala. Lidé v kraji Kristinu pomlouvali, její synové ji proti tomu chránili. Jednoho dne přijeli na jejich statek vojáci biskupa. Erland se to dozvěděl a přijel zpět. Vojáci uráželi Kristinu. Erland se s nimi dostal do hádky a při bitce byl těžce raněn a umírá.

Kristina pak žije na statku sama se svými syna, kteří se však brzy rozutekli po světě a doma zůstal jen jeden, který se oženil a vede hospodářství. Kristina, zestárlá a slabá, odchází ze statku. Přichází s poutníky do Osla, kde se dává k jeptiškám. Přitom neustále myslí na svého muže a na známých místech si vybavuje šťastné chvíle, které zde prožila s Erlandem. Ve městě se rozšířila morová epidemie. Kristina je také nakažena a umírá daleko od svých synů.


Související články:
Toni Morrisonová (02.04.2013)
Derek Walcott (23.01.2013)
Nadine Gordimer (17.05.2011)
Octavio Paz (04.08.2010)
Camilo José Cela (04.07.2010)
NAGIB MAHFOUZ ABDELAZÍZ (18.05.2010)
Josif Brodskij (08.05.2010)
Wole Soyinka (02.03.2010)
Claude Eugène Henri Simon (30.01.2010)
Jaroslav Seifert (20.01.2010)
William Gerard Golding (10.12.2009)
Gabriel García Márquez (16.10.2009)
Elias Canetti (04.10.2009)
Czesław Miłosz (22.09.2009)
Odysseas Elytis (15.09.2009)
Isaac Bashevis Singer (08.09.2009)
Vicente Aleixandre (02.09.2009)
Saul Bellow (25.08.2009)
Eugenio Montale (19.08.2009)
Harry Martinson (11.08.2009)
Eyvind Olof Johnson (11.08.2009)
Patrick White (02.08.2009)
Heinrich Böll (14.07.2009)
Pablo Neruda (07.07.2009)
Alexandr Isajevič Solženicyn (02.07.2009)
Samuel Beckett (23.06.2009)
Jasunari Kawabata (17.06.2009)
Miguel Ángel Asturias (09.06.2009)
Nelly Sachsová (02.06.2009)
Šmuel Josef Agnon (02.06.2009)
Michail Alexandrovič Šolochov (26.05.2009)
Jean - Paul Sartre (19.05.2009)
Giorgos Seferis (13.05.2009)
John Steinbeck (05.05.2009)
Ivo Andrić (28.04.2009)
Saint - John Perse (21.04.2009)
Salvatore Quasimodo (14.04.2009)
Boris Pasternak (07.04.2009)
Albert Camus (31.03.2009)
Juan Ramón Jiménez (24.03.2009)
Halldór Kiljan Laxness (19.03.2009)
Ernest Hemingway (10.03.2009)
Winston S. Churchill (02.03.2009)
François Mauriac (17.02.2009)
Pär Lagerkvist (10.02.2009)
Bertrand Russell (03.02.2009)
William Faulkner (28.01.2009)
Thomas Stearns Eliot (19.01.2009)
André Gide (13.01.2009)
Hermann Hesse (06.01.2009)
Gabriela Mistralová (30.12.2008)
Johannes Vilhelm Jensen (23.12.2008)
Frans Eemil Sillanpää (16.12.2008)
Pearl Sydenstricker Bucková (09.12.2008)
Roger Martin du Gard (02.12.2008)
Eugene O'Neill (25.11.2008)
Luigi Pirandello (18.11.2008)
Ivan Alexejevič Bunin (10.11.2008)
John Galsworthy (04.11.2008)
Erik Axel Karlfeldt (28.10.2008)
Sinclair Lewis (21.10.2008)
Thomas Mann (14.10.2008)
Henri Bergson (30.09.2008)
Grazia Deleddaová (23.09.2008)
George Bernard Shaw (16.09.2008)
Władysław Stanisław Reymont (10.09.2008)
William Buttler Yeats (02.09.2008)
Jacinto Benavente (26.08.2008)
Anatole France (19.08.2008)
Knut Hamsun (12.08.2008)
Carl Friederich Georg Spitteler (06.08.2008)
Henrik Pontoppidan (29.07.2008)
Karl Adoplh Gjellrup (29.07.2008)
Verner von Heidenstam (22.07.2008)
Romain Rolland (15.07.2008)
Rabíndranáth Thákur (08.07.2008)
Gerhart Hauptmann (01.07.2008)
Maurice Maeterlinck (24.06.2008)
Paul Heyse (17.06.2008)
Selma Lagerlöfová (10.06.2008)
Rudolf Eucken (27.05.2008)
Joseph Rudyard Kipling (20.05.2008)
Giosuè Carducci (13.05.2008)
Henryk Sienkiewicz (06.05.2008)
José Echegaray y Eizaguirre (29.04.2008)
Frédéric Mistral (29.04.2008)
Bjørnstjerne Bjørnson (22.04.2008)
Theodor Mommsen (15.04.2008)
Sully Prudhomme (08.04.2008)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek | Zdroj: Seznam Encyklopedie

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!    Přidej komentář

 



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz