.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Květen  >>
PoÚtStČtSoNe
     1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31       

 .: Online
Stránku si právě čte 5 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Postřeh ECHO Expozice nové hudby 2009 - den první

Histes - 2) Hudba - 26. 03. 2009 - 3847 přečtení

BozziniPostřeh přináší jako první informace, fotografie a videa z mezinárodního hudebního festivalu Expozice nové hudby. Vy tak jeho průběh můžete sledovat jen s několika hodinovým zpožděním.

Dnešní večer patří Gordonu Monahanovi, Donu Ritterovi a uskupení Quatuor Bozzini.



25. 3. 2009 17:00 Dům pánů z Kunštátu

 

Přiznám se, že první okamžiky festivalu mne činí trochu nesvým a maskuji to mírným úsměvem. Zahajuje jej pán středního věku (Gordon Monahan) s vážným a soustředěným výrazem, jehož ruce obklopují Teremin, generující kmity o frekvenci závislé na vzdálenosti jeho rukou.

Do toho ještě míchá signály místních stanic (něco jako když si postavíte krystalku s minimální sektivností), takže vyznění futuristických záznějů známých z filmů 50. let ve spojení s moravským folklórem vinných sklípků na středních vlnách může pak působit docela legračně. Gordon se tomu však nebrání, publikum zaplavuje jeho příjemné charisma. Mezitím přemýšlím, nakolik tóny Tereminu ovlivňuje také hojné a sem tam se pohybující publikum. Přiznám se, že jsem čekal daleko menší účast, protože tato produkce je opravdu docela silnou alternativou. Ale příjemnou. Organizátoři to nepřehánějí ani s hlasitostí ozvučení, ani se striktním dodržováním zasedacího pořádku. Kam si sednete, tak zkrátka sedíte. Ať už to je na schodech, na židli, nebo rovnou pod klavírem, ke kterému se tento umělec po dokončení prvního pásma Theremin Radio Interference (2009) ubírá. První pásmo nebylo ani krátké, ani příliš dlouhé a sklidilo vydatný potlesk.

Festivalové noviny upozorňují na skutečnost, že zvuky, které je tento Kanaďan schopen z klavíru vyloudit, nechápe jako vůbec možné i ten nejzarytější klavírista. Což si ostatně ověřuji v následujícím pásmu Piano Mechanics (1983). V české škole by autor nejspíše dostal pokárání se slovy "Nesahej na to, nebo to rozladíš." No a myslím, že pokud by u toho byl ladič toho klavíru, tak by možná dostal i po držce. Občas trpím i s klavírem.

Gordon Monahan začíná klavír postupně svlékat od strun až po klapky. Nejdřív si pohrává přímo se strunami, přejíždí po nich a vyluzuje různé zvuky. Za to, že má skladba nějakou ucelenou formu, bych ruku do ohně nedal. Protože v počátku jsou prvky skladby v hluku skřeků snad neslyšitelné. Jaké překvapení ovšem nastalo, když si začal hrát i s klapkami. Teprve v tu chvíli jsem pochopil, že nejde o dalšího magora, který se cítí býti umělcem, ale že jde o skutečného muzikanta. Jeho hbité prsty dokázaly dělat naprosto neuvěřitelné souzvuky a v úplně poslední fázi jsem byl přímo nadšen. Sklidil si tak právem zatím nejdelší potlesk večera. Na atmosféře jistě přidalo, že v publiku bylo množství studentů a studentek, které mu přímo do klavíru občas pokukovaly.

Takže, co z toho plyne? Zcela jistě si na tohoto autora nechejte chvíli času. Pokud tady ovšem ještě někdy zavítá.

Přichází audiovizuální projekce Dona Rittera. Začátek příliš nechápu. Nějaké hory natočené na malou kamerku a pár zvuků dokola. To jsou nějaké projekce Valfrida z dovolené? /Napadá mě/. Ovšem po chvíli se zapojí i druhý projektor vysílající různé rušivé vlivy. Asi druhá pětina byla velmi zajímavá, ale potom už autor patrně ztratil invenci a já se těšil, až tomu bude konec.

Neustále se opakující obrazy a zvuky nevyjímaje. Ale jeden zajímavý poznatek jsem si z toho odnesl. Když natočíte video tak, že se krajina neustále posunuje do strany se stejnou rychlostí a poté stejný záznam pustíte dvakrát - ten druhý se zpožděním, tak vytvoříte zajímavý širokoúhlý obraz.

Předpokládám že inspiraci autoři pobrali také z Lynchových filmů. Ovšem kvality obrazové ani vizuální se příliš nepřiblížili.

25. 3. 2009 19:30 Dvorana VUT v Brně

Tady ve Dvoraně VUT už se zápasí s panelem festivalu a chystá se další vystoupení.

Na scéně se opět objevuje Gordon Monahan. Tentokrát ještě s dvěma kluky, jednou slečnou a třemi reproduktory na drátě k tomu.

Všechny repráky dotyční roztočili a udrželi v rytmu celou půlhodinu. Kromě zajímavých efektů ve zvláštním prostředí dvorany VUT bylo napínavé sledovat, zdali to hýbači reproduktorů udrží v rotaci a kdo se více zapotí. Opět byly vyluzovány zvuky podobné těm z Tereminu. Ale teď přibyl další efekt. Krom elektroakustických měničů byly na rotujících drátech upevněny také žárovky. Já už opravdu nevím, jak bych vám něco takového měl dál popisovat, a proto jsem na youtube nahrál video, kvůli kterému zuřili lidé za mnou - svým fotoaparátem jsem jim totiž rušil výhled. Natáčel jsem už první část večera, ale protože jsem to s novým foťákem dělal poprvé, tak až po natahání dat do PC mi došlo, že jsem neměl aktivováno nahrávání také zvuku. Avšak, po shlédnutí tohoto čísla mě absence zvukového záznamu těch předešlých ani tolik nemrzí.

 

 

Zdá se, že poprvé přichází opravdoví muzikanti, povídám si, když vidím ve dvou rukou housle. Kvarteto Bozzini je však největší zkouškou tolerance publika. V asi hodinovém pásmu došlo možná na 5 zajímavých minut, jinak to bylo falešné vrzání tří tónů (klidně i 30 minut v kuse) považující se za moderní hudbu. Možná že to bude tím, že tuto světovou hudbu prý složil Cimrman :).

Je to asi stejně smyslné, jako když se malíř nazve moderním umělcem a bezmyšlenkovitě cáká plechovkami barvy. Tady ovšem měli disharmonie v notách - no, opravdu nevím, jestli to spíše nebyl problém v rukou. V každém případě zpatlané plátno se dá přežít, ale dnešní vážná tvorba, pokud to je skutečně jen tohle vrzání a neschopnost ani trochu ladit, není vůbec vážnou, nýbrž absurdní a pro mě utrpením. Ale možná je efekt v něčem jiném - v neobvykle vzrostlé náladě a odlehčení, když vrzání ustalo a koncert skončil.

Nahrál jsem Vám okamžiky, které se mi dokonce líbily.

/Odehraný repertoár/:
Walter Zimmermann - Keuper; Zehn fränkische Tänze
John Cage - Strings Quartet In Four Parts
Ernstalbrecht Stiebler - sehr langsam

 

 

Přiznám se, že jsem šel na první festivalový den s velkými obavami. Nakonec to, co se zdálo jako největší úlet, byl nejlepší zážitek a naopak závěrečné vystoupení kvarteta mne nejvíce zklamalo. Druhý festivalový den však patří už jen jim. Budou např. improvizovat se studenty JAMU. Jestli budou podobně vrzat i oni, tak si budu muset říct: "Richarde, možná je chyba v tobě." Ale třeba budu příjemně překvapen. Těšte se na další festivalové Postřeh ECHO. A nebo přijďte rovnou na festival samotný. Tedy pokud se vlezete - zájem je enormní. To kdyby mně na Gramodesce vystoupilo již zmíněné kvarteto, tak u nás můžu pro příště balit kufry. Hold Brno no. Spousta lidí otevřených novým proudům. Jen u nás se stále splouvá Moravice.

 

 



Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 26.03.2009 21:12:50     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (poezie@postreh.com)
Titulek:
Ríšo, kladem tohoto článku je rozhodně to, že jsem měl přirozený pocit, že tam jsem, ale záporem, že jsem ten pocit měl možná jen já. Být toto blog jsem nadmíru spokojený a zasmál jsem se i, ale recenze... magor... to není dobrá kombinace, možná trochu odbornosti, vím že jsi od fochu a tak by jsi to zvládl lépe :o)

Komentář ze dne: 26.03.2009 23:57:14     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek:
Já nejsem na festivalu od toho, abych přinášel spoustu dalších neutrálních a omílaných informací. Snažím se především přiblížit atmosféru večerů, publikum. Snažím se videi dát možnost udělat si lidem vlastní úsudek. Že jsem zapomněl dneska paměťovou kartu v notebooku a mohl vyfotit jen několik fotek na interní paměť a nevím, jak to z ní budu dostávat, je věc druhá. Navíc, máte možnost napsat něco taky a líp. Mám na každý den 4 pernamentky a využity budou pouze v pátek. Styďte se, kulturní barbaři. Barbar není ten, kdo napíšu svůj názor na představení, ale ten, kdo ani nevyužije příležitosti nakouknout.

(teď vynechejme realitu a to, že nás zaměstnání škola apod. časově vydírá)

Jinak možná přes víkend udělám oddělené vkládání obrázků. Vedoucí festivalu u nás působil jako Allegro, ale jak sám říká, vložení fotky na Postřeh je nadlidský úkol.

Jinak - na dnešní koncert stejného kvarteta dorazili i mí učitelé z katedry muzikologie Univerzity Palackého. V tu chvíli mě až zamrazilo při představě, že si mé vesnické komentáře na festival budou číst. (Pochopitelně to nesplňuje žádné z předpokladů recenze, za to bych dostal v Olomouci za E, ale já se nechci tvářit jako někdo, kdo tomu bezmezně rozumí a lepší formou odezvy na festival budu nudit čtenáře... nebo ze sebe dělat kdoví jaké repré co tomu rozumí).

Tomáš Kučera (vedoucí festivalu) byl prvním článkem nadšen. Čtenáři mají možnost kouknout i na 8 minutové video, ač správně by prý mělo být pouze do 3 minut.

Přiznávám, že jsem to po sobě podruhé nečetl. Psal jsem to přímo na místě. Práce na článku trvala cca hodinu, mezi tím co jsem fotil, se zatím konvertovalo video atp. Je možné, že některé věci ještě zjemním a upravím s odstupem času.

  
Komentář ze dne: 27.03.2009 18:55:43     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (poezie@postreh.com)
Titulek: Re:
i tak díky za tu práci, kdybych byl v brně určitě bych tam zašel, ale takle to nějak nestíhám...
s názory se skoro vnitřně ztotožnuju, ale je vidět, že v hudbě opravdu stačí jen mít nápad :o) tak jako ve všem

    
Komentář ze dne: 28.03.2009 04:39:43     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek: Re: Re:
Nápad je pouze jedno proceto toho všeho. Dalších 29% je rozvíjení nápadu a zbylých 70% je nudné dotahování chyb a udržování nápadu při životě.

Komentář ze dne: 27.03.2009 16:37:04     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek: Expozice nové hudby 2009
Tak jsem si přečetla a prohlédla fota i videa. Supr práce Richarde. Abych se neřídila jen svým úsudkem, poslouchala jsem to a prohlížela se zde přítomnou Helčou, která blahé paměti hrála na kytaru a občas ještě něco vyloudí (i slzu z hluchého oka). Při poslechu kvarteta Bozzini prohlašovala něco o pomyslné kočce, jež byla tahána za ocas, mezi smíchem a zmíněnými slzami Tě nahlas upřímně litovala, protože ona sama být na Tvém místě, byla údivem jata a posléze pro nepochopení a smích, kterým by narušila tichou atmosféru nádherného koncertu, by byla vyvedena ze sálu. Skoro jsem ji chápala, protože i já bych asi byla jata údivem sice by ze mě určitě nevypadla Helenina věta, " ještě, že jsem na jedno oko hluchá..", ale taky nevím, zda bych přežila ve zdraví. Ale abych nepsala jen Heleninými slovy, při poslechu výše zmíněného kvarteta mne maně napadlo, že:.. doufám, že autor hudby, kterou vyluzovali, nepíše filmovou hudbu k hororům, protože to by se filmoví diváci báli hudby víc než filmového děje.Sice závidím, že můžeš slyšet věci neslýchané a vidět nevídané a já hudbu opravdu miluju, jenže, jak víš Brno, to je pro mne za rohem a tak nemohu být, bohužel. Přeju příjemný další poslech, dobrou zábavu a krásný zážitek z dalších vystoupení a pro nás si přeju Tvé nové písemné a obrazové postřehy.

  
Komentář ze dne: 28.03.2009 04:38:09     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek: Re: Expozice nové hudby 2009
Tak proti Berlínské scéně (den třetí), je toto úplná lahoda. Doufám, že zítřejší a poslední den festivalu přinese něco trochu víc povzbudivého a příjemného.

Kdybych já chtěl podobným stylem, jako dnes hrála ta ženská škrabkou na struny křídla PETROF, prezentoavt své "umění" v Minoritském klášteře, tak mě správcová vyvede a ještě osobně vyliská.

Myslím si, že daleko větší hovado je někdo, kdo na klavír hrát neumí (a k tomu nechápe, že k jeho ovládání jsou klapky), než smějící se Richard, Prostějanek a David Mauder v hledišti (jako jediní asi s nadhledem a netvářící se jako hudební intelektuálové)

    
Komentář ze dne: 28.03.2009 11:52:58     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek: Re: Re: Expozice nové hudby 2009
...za což je vám dík...



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz