Ztratil se další dech, další odraz doby. Spousta lásek, pocitů a nenávisti se maže.

Za skly brýlí se vypařil svět, ohnisko vzpomínek.

Myšlení ostatních, postávajících okolo, se zadrhává.

ERROR: Chybí zdrojová buňka vzpomínek. 

PŘEJETE SI K RESTAUROVÁNÍ OBRAZU VYUŽÍT SVÝCH VLASNÍCH SEGMENTŮ PAMĚTI?
>>Pozor, proces vyžaduje vysoké systémové nároky a hrozí jeho zhroucení.<<

Kam se to všechno ztrácí, kde jsi, a co ta nedojedená večeře? Tvoje boty, oblíbený svetr a rozečtená kniha. Proč...

OPERACE SE NEZDAŘILA. Chyba číslo 0x18082009.
>>Nutný restart systému.<<

Brečíme. 

Slzíme.

Vydechujeme.

Usmějeme se. 

SYSTÉM BYL ÚSPĚŠNĚ RESTARTOVÁN
>>Připojení na zdrojovou buňku lokalizováno a nahrazeno virtuální pamětí.<<

"Už to tak na světě chodí. Musíme se s tím smířit."

"A to už nikdy neuvidíme strejdu?"

"Ale jistě. Je to SD paměťová karta nazvaná RODINA, oddíl C, složka ZMATCINYSTRANY, podsložka STRYC_PADESATKA. Ale ten nový foťák je nečte, musíte do komory pro starý Olympus Z550 a dát do něj 4 baterie typu R06. A najít propojovací vodič a přechodku ze starého USB na FireWire. A jestli se budete chtít koukat na televizi, tak nezapomeňte v ovladačích ATI grafické karty aktivovat TV-out."

"To je moc složité, tati. To až umřeš, tak strejdu už asi nikdy neuvidíme."