tak rýmy již začínají válcovat ;) jak je vidět, ale tentokrát je to opravdu velmi podařené - alespoň pro mě. Krásná hra se zvuky, eřková synestezie mi připomíná skřípání dveří a je to prostě něco. Navíc po obsahu máme polomrtvé slavíky, což zní tak trochu vznešeně (ale neřekla bych, že je to klišé), prostě myslím, že je opravdu moc hezkou básní...

Už když jsem si četla tuto báseň v zásobníku, tak jsem ji pro sebe komentovala slovy - je krásná - má všechno, co do ní patří - je akorát dlouhá a všeříkající a stojí za to si ji číst. Prostě Jakube, umíš...a o tom to je.

Óo děkuji, až se nepokrytě červenám. Jsem rád, že neušlo pozorosti to opakované Ř, jež nás má tahat za uši. A jsem rád, že nemusím objasňovat, kde se tak najdenou vzala mezi slavíky růže, rodící se na keři :).

to eř bylo krásné...
tyhle zvuky, to já miluju