Básníku, k jihu jdeš?

silueta prostupující harfou,

pleťová vůně  v strunách se ježí

ultrafialová hudba tě prosvěcuje

tvá ozvěna kolem leží –

tedy k jihu jdeš

ano - tu široko a hluboko sněží,

Sněhurko, mám strach, že roztaješ

v ekliptice důvěrných paží,

neboť ta pohádka  končí u Sisyfa,

patrone bláznů,

kam valíš sněhovou kouli?

duše mýtů nesmrtelná je,

v popeli i v smíchu se choulí

a v půlnoci na konci světa,

kde slunce v lucernách periferie zhasíná,

snad mezi stíny potkáš, poznáš

ve slepé uličce její zázrak.

Legendu Charlie Chaplina