.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Září  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30    

 .: Online
Stránku si právě čte 1 člověk.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Zvířata ve školce - (2) - Supermarketové šílenství

Histes - Pohádky - 09. 04. 2010 - 3542 přečtení

Druhý díl večerníčku pro děti i dospělé...

Byl pozdní večer, hladu čas. Děti už byly dávno doma a vyhladovělá zvířata čekala na příhodnou chvíli k útoku na svou kořist. Supermarket.  

Mamut: „Akce!“
Jitrnice: „Stop!“
Mamut: „Já jsem tady nejtěžší! Proč říkáš stop?“
Jitrnice: „Je červená pro chodce. Můžeš jít, až bude zelená.“
Mamut: „To je ale nudná hra.“

Zvířata ustrnula před otočnými dveřmi supermarketu.

Jelen: „Mám strach.“
Mamut: „Z čeho?“
Jelen: „Já se do těch točitých dveří na délku nevlezu.“
Mamut: „Tak kdo se nevleze na délku, postaví se na zadní a projde na výšku. Jako lidi. Vidíš? Taky nechodí do obchodu po čtyřech.“
Žirafa: „Já se nevlezu ani na délku, ani na výšku.“
Mamut: „To jsou stresy.“
Králík: „No co, nějak se přece dovnitř dostaneme.“

„Běžte skladem!“ Poradil košíkový závozník.
Mamut: “Já běhám nerad.“
Závozník: „Tak teda jděte.“
Žirafa: „A co je to ten sklad?“
Závozník: „Tam se všechno skládá.“
Králík: „A muzika taky?“
Závozník: „Ba jo. I muzika. Už jsem tam viděl prolézt skříně, vany, prasata, lampiony, televize, vlajky, okna i strejdu Johna. Strejda John, ten to všechno vede, víte.
Jitrnice: „A to všichni poslouchají?“
Závozník: „To víte, musí. Každá věc dostane svůj čárový kód. Zpátky už se nic nedostane.“
Jitrnice: „To jsou všechny věci začarované?“
Závozník: „Všechny. A největší čaroděj je strejda John. Ten hlídá veškeré čarostroje. A když se dají všechny do práce, to je pak, panečku, koncert.“

VE SKLADU SUPERMARKETU
Pip. Pip. Pip. Pip. Supermarket nikdy nespí.
„Jogurty na C9!“
„Jogurty na C9.“
„Čočka na A18“
„Jaká čočka? Mám tu jen lupy na čtení novin.“
„Na lupy naložte šampóny!“
„Šampony ještě nedorazily.“
„Tak to jsme namydlení.“
„Mýdlo právě dorazilo.“
„Mýdlo na D7!“
„Tak kde safra je ta čočka? Proč má zpoždění?“
„Pane, čočka je namol.“
„Už zase? Proč jste ji víc nehlídali?“
Žirafa: „Tady jsou vážně všude kolem samé čáry. A ten frmol!“
Mamut: „A toho žrádla všude kolem.“
Žirava: „Sekce pro vysokozdvižné vozíky. Konečně jídlo na mé úrovni.“
Králík: „Je tu všechno. I deky. Uděláme si pořádný piknik.“
Jelen: „Žirafo, já bych se přimlouval za tu sadu domácího kina.“
Jitrnice: „Hlavně ať je to i s projektorem a projekčním plátnem.“
Žirava: „Vidím tady kompletní set domácího kina a jako bonus film Muži v říji.“
Jelen: „To bude o mně.“
Slepice: „Kokodak.“
Králík: „A já si vezmu laptop a pár počítačových her.“

/Obrazová pasáž:
Zvířata čučí na změť kabelů a pokouší se dát dohromady domácí kino. Nakonec se jim čirou náhodou podaří film pustit. Projektor však mají otočený na sebe./

Žirafa: „Je to oslňující zážitek.“
Mamut: „Souhlasím. Velmi zvláštní pocit. Obrázky na pupku se mi to jen hemží.“
Jitrnice: „Jsme osvícení.“
Mamut: „S tím žrádlem je to neopakovatelný zážitek.“
Králík: „Moje řeč.“
Jitrnice: „Králíku, neměl bys přestat s tím střílením a taky něco sníst?“
Králík: „Jen dohraju tenhle level. Je to parádní hra, už jsem se vyhrál nad spoustou lotrů.“
Žirafa: „Králíku, měl by sis vážně odpočinout. Slyšel si. Už máš z toho počítače červené oči. Takové hlouposti tam vyvádíš. Vždyť vypadáš jako blázen. Máš nás, dej si s námi chvilku ozáření, sněz něco dobrého…“
Jitrnice: „Je to tak, králíku. Dej si něco dobrého.“

A všichni jedli a pili. A dobře se jim to jedlo a pilo. Když v tom najednou:

„Policie!
Překročili jste povolené kvóty na jedno zvíře! Copak Vás neučili, že sežrat všechny zásoby hermelínu je dle obecní vyhlášky číslo 35 tím nejtěžším hříchem?“
„Hermelín?“
„Hermelín! Náš starosta si ho šmakuje každý den ke svačině. Když nemá hermelín, je to zlé. Tak kdo to sežral?“

Králík se začíná víc a víc potit.
Ano, je to on, komu ta bílá kolečka tolik zachutnala.
Králíka začíná prozrazovat vlastní tělo.
Králík kyne. Každou chvíli je větší a větší, až se sám neunese a vyvrátí se. Všichni uvidí, co skrýval za zády – hromadu rozcupovaných obalů hermelína.

„Tak tys to byl!“ Usoudil policista. „Co mám teď dělat bez hermelínu? Budu tě muset zatknout. Přiznej se, schoval sis alespoň jeden sýr na později? Nebo jako všichni ostatní myslíš jen na to, co se děje teď do budoucna nekoukáš?“

Králík: „Než jsem se do nich pustil, tak jsem některé použil jako podložky pod projektor.“
„No sláva. Čtyři sýry! Svačina je na světě. A starosta nebude mít starosti.“

Když v tom začali kynout i všichni ostatní.
Mamut: „Možná jsme to s tím jídlem trochu přehnali.“
Žirafa: „Měli jsme jíst zdravěji, Mamute.“
Králík: „Alespoň v tom nejsem sám.“
Jelen: „Za hory, za doly, snědené tvarohy, mé nohy už mě neunesou.“
Jitrnice: „Vidíš, teď bys ani Smolíčka nezachránil. S takovým bachorem.“
Jelen: „Za všechno může supermarket. V lese jsem se musel nejdřív proběhnout do krmelce.“
Mamut: „Jo. Tím to je. Svět je dneska málo v pohybu.“
Jitrnice: „Ale co na nás řeknou děti?“
Králík: „Jitrnice, ty jsi jen větší. Stoupla jsi na ceně. Teď tě osmažit a stačila bys na celý regiment.“
Jitrnice: „A ty jsi taky tak akorát, aby tě zítra udělali na smetaně pro celé město.“
Jelen: „Takhle vypasený bych neutekl ani myslivci.“
Mamut: „Musíme to do rána shodit.“

Zvířata cvičila. A funěla. A naříkala.
„Nevím jak vy lidi můžete takhle žít. Jíst a hubnout, pořád dokola,“ pronesl králík ‚allenovsky do kamery‘.

Mamut: „Kdoví, co teď dělají naše děti.“
Žirafa: „Spí, co by jiného dělaly?“

/Šimon se tajně kouká na televizi. Anička se prodírá do komory pro čokoládu. Baruška tahá kočku za ocas. Natálka si skládá puzzle. Matěj tajně poslouchá, co dělají tatínek s maminkou. A Lojza? Představuje si, že jednou bude vážený politik a budou mu pečení holubi padat do huby. „Na to nepotřebuji ani studovat,“ pomyslel si./


Související články:
Zvířata ve školce - (1) - Jak to všechno začalo (05.02.2010)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 10.04.2010 19:58:59     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - lidus (@)
Titulek:
Tohle už opravdu na večerníček pro děti nevypadá... Na Allena jsem si vzpomněla hned na začátku. Asi tě hodně inspiroval, že? :-)

  
Komentář ze dne: 13.04.2010 17:38:31     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Richard (@)
Titulek: Re:
Woody Allen je ten nejpřirozenější a nejspravedlivější a nejhumornější člověk :-). Svou legrační kariéru ostatně završil tím, že se oženil se svou adoptivní dcerou.

Komentář ze dne: 11.04.2010 09:24:25     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Hill
Titulek:
Už druhý díl čekám, kdy už mě konečně napadne inteligentní komentář. No nic, zkusím to bez toho:
myslím, že bych takový večerníček nevynechal, a děti taky ne, jen vnoučata bych asi musel vyhnat do jiného pokoje, aby nerušila.
I když... kdo ví?

  
Komentář ze dne: 13.04.2010 17:45:41     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Richard (@)
Titulek: Re:
Adolf Born řekl nedávno v ČT, že pro děti se má tvořit stejně jako pro dospělé - pak to může mít úspěch. Nedělat z nich předem hlupáky, kteří to nepochopí.

Já si z dětství pamatuju spoustu věcí, které mě tenkrát zaujaly a vůbec mě netrápilo, jestli je chápu nebo ne - děti totiž, alespoň doufám, více vnímají pocitově, to jak který herec nebo postacička působí.

Z dětství (cca 7 let) si pamatuju filmy jako Smažená zelená rajčata nebo Freonový duch. Když jsem se po letech podíval znovu - tak mě rajčata opět hodně zaujala a připomněl jsem si, že je to opravdu velmi zvláštní film a Freonový duch - všechny ty věci kolem člověk nevnímá, hlavně, že tam byl Bróďa.

Nebo Jak vytrhnout velrybě stoličku - taky by se mohlo říct, že je to spíš pro dospělé - ale - vždyť ono to popisuje reálný svět, paroduje vztahy a to je právě to, co se dětem líbí.

On i ten Maxipes Fík je pořádně postavený na hlavu...

Komentář ze dne: 11.04.2010 17:33:52     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Alice (Vaculovaa@seznam.cz)
Titulek: pro mě fajn
Já se u toho skvěle bavila. Nedokážu posoudit, jestli Tvé texty zaujmou děti. Myslím si, že je pro sedmileté dítě k nepochopení pasáž s hermelínem. Pro mě je OK. Jo - a jako dítě jsem si myslela, že politici jsou Ti nejvzdělanější, nejobětavější, nejpoctivější, nej...-zkrátka elita mezi námi. Dnes si to už nemyslím, proto se mi konec líbí.
Možná, že je to s Tvými večerníčky tak, jako s Fimfárem. Měla jsem Fimfárum ráda v dětství i teď. A uvědomuju si, že dnes tam objevuju jiné věci, než mě zaujaly v dětství.

  
Komentář ze dne: 13.04.2010 18:03:51     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Richard (@)
Titulek: Re: pro mě fajn
Aby se lidi bavili - to dá nejvíc práce. Doufám, že se podařilo udržet úroveň alespoň předešlého dílu...

Dalo mi to teď dost práce - recept na vtipnost neexistuje. Druhý díl se motal kolem kolotoče, opilého mamuta až nakonec po vyjezení supermarketu a obezitu - to už jsem byl celkem spokojený - je v tom i ponaučení. Jedli moc, tak musej o to víc cvičit.

Komentář ze dne: 30.04.2010 21:07:52     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek: Zvířata ve školce - (2) - Supermarketové šílenství
Také jsem se skvěle bavila a souhlasím jak s Alicí tak i s Richardem. Děti opravdu nepodceňujme. Vždy si najdou i v tom, co se nám dospělým zdá nepochopitelné, hloupé, nedokonalé něco svého, něcio, co je zaujme - ale naprosto jinak než bychom čekali. Vnímají spoustu věcí tak, jak je jim to nedostatkem vědomí o věci dáno. O to je výsledek pak kouzelnější a hezčí. Škoda, že tím jak svět poznáváme, jak se o něm učíme, už nedokážeme vnímat dětskýma očima. Nacházíme krásu tam, kde ji děti většinou nevidí a hrozíme se občas, kde všude děti dokážou krásu vidět a co všechno jsou schopny chápat. To, co jsi Richarde napsal by děti bavilo a určitě i rodiče.
Moc dobrá práce.

  
Komentář ze dne: 01.05.2010 13:28:35     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Richard (@)
Titulek: Re: Zvířata ve školce - (2) - Supermarketové šílenství
Díky za komentář, nebo spíš shrnutí předešlých komentářů...



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

şehirler arası nakliyat şehirler arasi nakliyat ücretleri

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz