.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Srpen  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31      

 .: Online
Stránku si právě čtou 4 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Studentův sen

Foton - Mystery - 28. 07. 2011 - 1911 přečtení

Co se zdálo jednomu studentovi matfyzu. (všechny postavy jsou fiktivní)

„Petře, to bys nevěřil, co se mi dneska zdálo.“, říkal jsem svému spolubydlícímu na koleji.
„Povídej.“
„Ocitl jsem se před nějakou velkou bránou. Před ní byl pultík a na něm krabička s množstvím malých barevných kuliček. Přišel jsem blíž a tam zahlédl nápis: „Spočítej počet kuliček.“ Tedy jsem je spočítal, bylo jich 20. Napravo od krabičky byla prázdná bílá tabulka. Když jsem po ní přejel ukazováčkem, přesně v těch místech se objevila černá čára. Přejel-li jsem čáru prostředníčkem, smazala se. Čili takto šlo na tabulku psát a napsané mazat. Zapsal jsem tedy na ni 20. Hned na to odkudsi zaduněl mužský hlas říkající „Správně.“ a brána se pomalu otevřela. Vešel jsem a ocitl se v tmavé chodbě lemované drobnými světýlky. Stěny zdobily jednoduché geometrické obrazce. Chodbou jsem došel k dalšímu stanovišti, kde se nacházel další podobný pultík a dveře, vedoucí pravděpodobně dál. Nade dveřmi se nacházela velká číslice 1. Podíval jsem se na pultík. Tentokrát na něm bylo napsané zadání jednoho, celkem snadného, příkladu z matematické analýzy. Příklad jsem vyřešil a na bílou tabulku ukazováčkem napsal postup řešení a výsledek. Potom se zase ozvalo stejným hlasem „Správně.“, dveře se otevřely a já vešel dál. Prošel jsem zase podobnou chodbou ke stanovišti s dveřmi s velkou číslicí 2 a pultíkem s dalším příkladem z analýzy. Ten jsem vyřešil, řešení zapsal a šel dál. Takto se to opakovalo.“
„Nehrabe ti trochu z tý matiky?“, ušklíbl se Petr.
„No… i to je možný, věnuji se jí hodně intenzivně.“, rozpačitě jsem odpověděl a pokračoval:
„Čím vyšší byla úroveň, tím složitější byly obrazce zdobící stěny chodby vedoucí ke dveřím do následující úrovně, tím tato chodba měla víc zatáček a tím také byl těžší příklad na postup do následující úrovně. Pokud jsem v nějakém příkladu udělal chybu, dunivý hlas řekl: „Špatně. Dál už nemůžeš.“ a já byl okamžitě vržen zpět před velkou bránu a začínal to celé znovu. Při dalším opakování byl vždy u vstupní brány jiný počet kuliček a také následující příklady byly jiné. Co si pamatuji, tak jsem tuto cestu absolvoval pětkrát a pokaždé jsem se nedostal dál než do patnácté úrovně.“

Dořekl jsem a jen tak zničehonic vzal sbírku úloh z analýzy od starého profesora Kábrta, který mě učil, náhodou ji otevřel na straně 20 a zarazil se. Příklady zde uvedené byly přesně tytéž a ve stejném pořadí, jako ty ve snu! Jako poprvé při cestě od vstupní brány, kde bylo 20 kuliček. Podruhé u brány bylo 30 kuliček. Nalistoval jsem stranu 30 a tam zase stejné příklady jako ve snu. Stejně tomu bylo i u tří dalších stran. Číslo strany odpovídalo počtu kuliček počítaných u vstupní brány a následující příklady byly z té strany. Teď jsem si navíc uvědomil, že hlas promlouvající ke mně ve snu byl velmi podobný hlasu profesora Kábrta.
„Pane jo. Je tohle jen náhoda?“ zareagoval Petr, když jsem mu tuto skutečnost sdělil.
„Netuším, ale na náhodu je to příliš…“
Vtom do místnosti vstoupil náš spolužák Tomáš a řekl:
„Pánové, mám pro vás smutnou zprávu. Pan profesor Kábrt v noci ze včerejška na dnešek zemřel.“
„To bylo právě v době, kdy jsem spal a zdál se mi ten sen…“


Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 27.07.2011 10:07:31     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek: Studentův sen
Díky Fotonku za příspěvek. Už jsem se bála, že tu bude o prázdninách pusto. Tím nechci snižovat práci těch, co mají "rozepsáno" či nerozhodnuto, zda zadat dílko v syrovém stavu či ještě upravovat....
Co se Tvé mysteriózní povídky týče - plyne lehce po linii základní myšlenky a pak "vpadne" konec. Držel jsi se Ovidiova - Finis coronat opus - jen nevím,zda tam ještě měla být ta "dodací" věta: „To bylo právě v době, kdy jsem spal a zdál se mi ten sen…“
Já bych ji tam už nedávala, protože to je asi jasné. Vím, že toto dílko není nic objevného, podobnou story asi každý už slyšel, ale tato se dobře čte, není zdlouhavá a pozornost čtenáře - i nemamtematika - udrží.

  
Komentář ze dne: 27.07.2011 22:05:25     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Foton (@)
Titulek: Re: Studentův sen
Taky mám ještě několik rozepsaných povídek.

    
Komentář ze dne: 28.07.2011 18:43:46     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek: Re: Re: Studentův sen
...tak to je super....



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz